Jak zhubnout? Klíčem může být cvičení vždy ve stejnou denní dobu

16.05.2020 - Stanislav Mihulka

Aby cvičení fungovalo pro hubnutí, mělo by ho být alespoň dvě a půl hodiny týdně a ve stálý čas


Reklama

Pokud přemýšlíte nad tím, jak se zbavit nadbytečných kil, inspirujte se nejnovějšími vědeckými poznatky. Podle nedávné studie amerických odborníků by klíč k přijatelné váze mohl být jednak v celkovém množství fyzické aktivity, ale zároveň také v pravidelnosti doby, kdy člověk cvičí.

Tento výzkum se detailně zabýval fyzickou aktivitou a fyzičkou celkem 375 lidí, kteří cvičili kvůli tomu, aby zhubli. Ukázalo se, že ti lidé, kteří úspěšně zhubli, cvičili středně až intenzivně vždy ve stejnou denní dobu a vždy nejméně 10 minut v kuse. Druhým zásadním předpokladem bylo, aby člověk cvičil nejméně celkem 150 minut, tedy dvě a půl hodiny týdně.

TIP: Trik proti obezitě: S nadbytečný kily zatočí zátěžová vesta

Autoři tohoto výzkumu tvrdí, že je důležité, aby to bylo pravidelné cvičení, které je spojené s pevnými „body“, jako je třeba právě stálá doba pro cvičení během dne. Zdá se totiž, že právě takové cvičení přiměje srdce dotyčného člověka, aby pořádně pumpovalo, což přinese kýžený efekt.

Méně je někdy více

Jaká je optimální míra fyzické zátěže, pokud chcete zhubnout? Paradoxně se ukazuje, že v případě cvičení méně znamená více. Vědci změřili efektivitu cvičení v různých režimech zátěže. Ze závěrů zveřejněných v časopisu Current Biology vyplývá, že lidé, kteří cvičili na střední úrovni zátěže spálili za stejný čas o 200 kalorií více než ti, kteří cvičili v mírném režimu. Co však vědce překvapilo bylo, že efektivita cvičení s maximální zátěží se nijak nelišila od středního režimu. Úbytek kalorií byl v obou případech totožný. 

  • Zdroj textu:

    Science Alert

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907