Trik proti obezitě: S nadbytečný kily zatočí zátěžová vesta

01.05.2020 - Stanislav Mihulka

Vědci z univerzity v Göteborgu přišli s metodu snižování lidské hmotnosti a odbourávání tuku pomocí zátěžových vest

<p>Tělo si udržuje hmotnost v určitém rozmezí. Co ho zkusit přelstít nošením zátěže?</p>

Tělo si udržuje hmotnost v určitém rozmezí. Co ho zkusit přelstít nošením zátěže?


Reklama

Švédští odborníci před dvěma lety zjistili, že u lidí funguje metabolický systém, nazvaný „gravitostat“, který dohlíží na to, aby se tělesná váha udržela v určitém rozmezí. Je to pozůstatek z minulosti, kdy pro naše dávné předky bylo riskantní měnit tělesnou hmotnost velkými skoky.

Tento systém nepracuje jen u lidí, ale i u ostatních živočichů. Experimenty na pokusných myších ukázaly, že gravitostat působí na jejich chuť k jídlu. Když taková myš přibere, méně často vyhledává něco k snědku a naopak. Tím gravitostat udržuje hmotnost myši v požadovaném „bezpečném“ rozmezí.

TIP: Boj s obezitou: Naší tajnou zbraní by se mohla stát káva

Švédy nedávno napadlo, že bychom tento metabolický systém u obézních lidí mohli přelstít, a o to velmi jednoduchým způsobem  pomocí zátěžové vesty, která při běžném nošení zvýší hmotnost člověka a vychýlí pomyslný ukazatel váhy metabolického systému z rovnováhy.

Švédští vědci uspořádali experiment se 69 mírně obézními dobrovolníky, z nichž zhruba polovina nosila jednokilogramovou vestu a druhá polovina jedenáctikilogramovou. Dobrovolníci vesty nosili při každodenní činnosti. Po uplynutí tří týdnů zhubli lidé s lehčí zátěžovou vestou v průměru o 0,3 kilogramu, zatímco lidé s těžší vestou o 1,6 kilogramu. Zároveň se ukázalo, že zhubnutí spočívalo v úbytku tuku a nikoliv svalů, což je velmi žádoucí. Úbytek tuku podle vědců překonal hodnoty, které by odpovídaly různým cvičením.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907