Jan Zhořelecký: Záhadná smrt nejmladšího Lucemburka

19.09.2020 - Blanka Kuchaříková

Své starší bratry Václava a Zikmunda jednou podporoval, jindy se stavěl proti nim. Jeho životní pouť ukončila noc v cisterciáckém klášteře. Co se tam mladému Janovi přihodilo?

<p>V tomto klášteře vydechl nejmladší syn Karla IV. naposledy.</p>

V tomto klášteře vydechl nejmladší syn Karla IV. naposledy.


Reklama

Císaři Karlu IV. se podařilo mnohé. Splatil dluhy po svém otci, rozšířil české království, vystavěl mnoho hradů, založil univerzitu a dosáhl povýšení pražského biskupství na arcibiskupství. Schopný panovník naopak zcela selhal v pěstování bratrské lásky mezi svými syny. Neustálé spory Václava IV. a jeho nevlastního bratra Zikmunda netřeba připomínat. Méně se už ví o tom, jak se svými staršími sourozenci vycházel nejmladší syn Karla IV. Jan Zhořelecký. Přitom šlo bezpochyby o působivou osobnost…

Milovník turnajů

Jana Zhořeleckého porodila roku 1370 čtvrtá Karlova manželka Alžběta Pomořanská. Od staršího bratra Zikmunda a nevlastního Václava tedy prince dělilo dva a devět let. Po něm zplodil královský pár ještě další dva syny, avšak oba dva v dětství zemřeli. Proto se musel před svou smrtí v roce 1378 římský císař a český král postarat o budoucnost pouze tří potomků mužského pohlaví.

Zatímco nejstarší Václav zdědil české království a Zikmund dostal Braniborsko a příslib polské či uherské koruny, nejmladšímu odkázal otec vévodství Zhořelec, východní polovinu Dolní Lužice a část Braniborska, takzvanou Novou marku. Vlády nad svěřenými územími se Jan ujal ve svých čtrnácti letech. Za centrum svého působení si zvolil Zhořelec. Zde prý pořádal velkolepé rytířské turnaje, neboť tuto zábavu miloval.

Na přelomu osmdesátých a devadesátých let 14. století se však mladý Jan pohyboval spíše v českých zemích. Pobýval například v Praze, Českých Budějovicích, na hradech Žebrák či Karlštejn. Rovněž navštěvoval svého staršího bratra Zikmunda v Uhrách. Přestože přišel na svět jako poslední z trojice Karlových mužských potomků, jako první se stal otcem. Roku 1388 se oženil s Kateřinou Švédskou, dcerou meklenburského vévody a švédského krále Albrechta I. O dva roky později se páru narodila dcera Eliška. Mezitím se na mladého prince obrátil s žádostí o pomoc jeho starší bratr Zikmund. Co po něm chtěl?

Zálusk na korunu

Již roku 1382 propůjčil tehdy nedospělý Jan svému sourozenci vládu nad Novou markou. Zikmund totiž doufal, že mu toto území pomůže získat polskou korunu. Na polský trůn však nakonec neusedl. Místo toho se mu podařilo zajistit si vládu nad Uhrami. Novopečený uherský král se ovšem topil v dluzích. Doufal, že mu bratříček z těchto nesnází pomůže. Co mu výměnou za potřebnou finanční injekci přislíbil? V první řadě mu roku 1388 navrátil Novou marku. Poté Zikmund na Jana dokonce převedl svůj nárok na českou korunu. V případě, že by tedy král Václav IV. zemřel bezdětný, měl po něm na trůn usednout Jan Zhořelecký. Tato skutečnost zřejmě způsobila, že se nejmladší z Karlových synů o pět let později zachoval ke svému staršímu nevlastnímu bratrovi poněkud necitelně…

V roce 1393 popíjí Václav IV. na hostině. Netuší ovšem, že v jednom z pohárů vína se ukrývá pomalu působící jed. Král smrtící nápoj vypije. Zatímco v péči lékařů bojuje o život, Jan si dělá starost o budoucnost českých zemí. Jeho bratr totiž nezplodil žádného potomka. Za této situace začne Jan vyjednávat s míšeňským markrabětem o případné podpoře svého nároku na trůn. Král Václav IV. ovšem nakonec svůj zápas se smrtí vyhraje. Jednání svého nejmladšího bratra považuje za odpornou zradu. Bude si muset na toho hada v lidské podobě dát dobrý pozor!

Nečekaný spojenec

Rok po neúspěšném atentátu se Václav IV. potýká s dalším vážnými potížemi. Zajme ho takzvaná Panská jednota, jejíž příslušníci ho uvězní v Bílé věži na Pražském hradě. V čele opozičního uskupení stojí Václavův bratranec, moravský markrabě Jošt. Zdá se, že český král může od svých příbuzných čekat jen to nejhorší! Jošt vyzývá Jana, aby se k němu připojil a svrhl Václava z trůnu. Nejmladší syn Karla IV. se ovšem zachová překvapivě. Nejenže Joštovu nabídku odmítne, ale rozšiřuje plamenné listiny, v nichž označuje zajetí krále za hanebný zločin. Shromáždí v Kutné Hoře početné vojsko a v jeho čele vytáhne ku Praze, aby bratra osvobodil. 

Jak si vysvětlit toto jednání? Možná Jan svému moravskému bratranci nedůvěřoval. Nebo chtěl odčinit svou předchozí zradu vůči Václavovi. Kdo ví. Každopádně se Jošt Janovy armády lekne a opustí Prahu. Bohužel s sebou bere i zajatého krále. Jan Zhořelecký může jen bezmocně skřípat zuby. Nákladné vydržování vojska mu citelně ztenčuje finance. Nakonec se mu podaří za cenu nejrůznějších ústupků dosáhnout Václavova propuštění. Projeví mu starší bratr svou vděčnost? 

Útěk před dluhy

Zpočátku se zdá, že Václav IV. iniciátora svého vysvobození ocenil – jmenoval Jana dvorským sudím říšského sněmu. Jenže záhy se napjaté sourozenecké vztahy opět pokazily. Kvůli záchraně bratra upadl Jan Zhořelecký do velkých dluhů. Žádal tedy Václava, aby mu pomohl z finančních nesnází. Výsledek? Nedostal ani groš! Proto se rozezlený Jan opět obrátil ke svému nevlastnímu bratrovi zády. Spojil se s Václavovým úhlavním nepřítelem – pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna. Vysoce postavený duchovní vede s králem domácí válku. Každý například podporuje jiného papeže. Zatímco arcibiskup stojí za římským svatým otcem Urbanem VI., Václav IV. se přiklání na stranu avignonského kandidáta.

Jakmile se český král dozví, že jeho bratr navázal blízký vztah s Janem z Jenštejna, popadne ho strašlivý vztek. Roku 1396 zbaví Jana Zhořeleckého jeho úřadu sudího a vypoví ho ze země. Nejmladší syn Karla IV. se ocitá v nezáviděníhodné situaci. Nejenže se rozkmotřil s českým králem, ale po jeho stopě jdou neodbytní věřitelé. Jak se jich zbavit? Pronásledovaný vévoda se uchýlí do cisterciác­kého kláštera v Neuzelle v Dolní Lužíci. Zde se mu snad podaří skrýt…

Oběť vraha?

Právě v Neuzelle vydechne Jan Zhořelecký naposledy. Okolnosti jeho předčasné smrti se dodnes nepodařilo objasnit. Jednoho dne mladý muž v plné síle ulehl na lůžko a druhý den ho mniši našli mrtvého v jeho cele. Nečekané úmrtí okamžitě vzbudilo celou řadu spekulací. Kronikáři jeden po druhém opakovali, že vévodu kdosi otrávil. Na čí příkaz údajně Jan Zhořelecký zemřel? V podezření se ocitl Václav IV. i moravský markrabě Jošt. Nejčastěji však z dobových kronik zaznívá obvinění vůči Zikmundovi. Z jakého důvodu? Možná jen proto, že po smrti Jana Husa si vysloužil v Čechách nálepku padoucha. Jestliže „zradil“ milovaného kazatele, proč by nemohl dát před lety odstranit vlastního bratra?

TIP: Intimní otazník nad českým králem: Měl Václav IV. dceru?

Smrt Jana Zhořeleckého zůstává velkou záhadou českých dějin. Historikové dodnes nedovedou ani říci, zda mu skutečně na věčnost někdo pomohl, nebo odešel ze světa přirozeným způsobem.  

Poslední svého rodu

Jan Zhořelecký zplodil jedinou manželskou dceru – Elišku. Ta se stala vůbec posledním potomkem rodu Lucemburků. Dívka v pouhých šesti letech ztratila otce, o další čtyři roky později odešla na věčnost její matka. Kdo se jí ujme? Bezdětný strýc Václav IV.! Český král dívce také našel ženicha – brabantského vévodu Antonína. Před sňatkem v roce 1409 prohlásil Václav IV. Elišku za dědičku lucemburského vévodství pod podmínkou, že vyplatí jeho bratrance Jošta. Antonín Brabantský tak získal v dceři Jana Zhořeleckého výhodnou partii. Jenže ze sňatku nakonec nic nevytěžil. Po pouhých několika letech manželství zemřel v jedné z bitev stoleté války. Ze svazku se narodily dvě děti – syn Vilém a dcera neznámého jména. Bohužel obě zemřely krátce po narození. Jaký další osud vdovu čekal?

Eliška se podruhé provdala za Jana Bavorského. Ani toto manželství však dlouho netrvalo. Jan zahynul rukou vraha, aniž by s Eliškou zplodil děti. Pár si navíc žil na vysoké noze, takže se bezdětná vdova po manželově smrti topila v dluzích. Ujala se vlády nad Lucemburskem, avšak o správu země se příliš mnoho nestarala. Navíc musela kvůli dluhům zastavit množství rodových statků. Nakonec se roku 1443 z finančních důvodů lucemburského vévodství vzdala. Její životní pouť skončila o osm let později v německém Trevíru.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dole snímek Arsia Mons, v horní části zhroucená část padesátimetrového lávového tunelu na úbočí Arsia Mons, zachycený kamerou HiRISE

Vesmír

Alexandr Veliký si získal oddanost vojáků svým kouzlem osobnosti.

Zajímavosti

Bitva u Stalingradu skončila německou potupnou porážkou a zajetím několika desítek tisíc mužů.

Válka

Červené a oranžové podzimní zbarvení nasvědčuje tomu, že v listech je obsaženo větší množství antokyanů.

Příroda

Událost, známá jako železniční neštěstí v Montparnassu, se objevila i v trikové scéně Scorseseova filmu Hugo a jeho velký objev či na obalu jednoho alba hardrockové skupiny Mr. Big.

Historie

O transport amerických speciálů na Takur Ghar se staraly vrtulníky MH-47E Chinook.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907