Kdo nosil nejstarší tetování: Co vyjadřovaly kérky ledového muže Ötziho

16.01.2020 - Nikol Patíková

Ledový muž Ötzi se mohl pochlubit celkem 61 tetováními. Co tetování na zápěstí, kolenou, bedrech a hrudníku vyjadřovalo a k čemu pravěkému muži sloužilo?

<p>Ötzi trpěl bolestí kloubů i žlučovými kameny. Jeho tetování sloužilo léčebným účelům.</p>

Ötzi trpěl bolestí kloubů i žlučovými kameny. Jeho tetování sloužilo léčebným účelům.


Reklama

V září 1991 – tedy o dva roky dřív, než ruští archeologové nalezli Sibiřskou princeznu – se dva němečtí turisté vydali po hřebeni Ötztalských Alp. V jednu chvíli však sešli z cesty a narazili na tělo. Překvapení „nálezci“ přisoudili ostatky nedávno zesnulému horolezci. Nicméně po vytažení tělesné schránky z ledu i s dalšími předměty objevenými na místě a po jejich převozu na soudní lékařství v Innsbrucku vyšlo najevo, že se mrtvý rozhodně nenarodil ve 20. století: Naopak, chodil po světě před více než pěti tisíci lety, a jedná se tak o nejstarší známou evropskou mumii.

Muž z ledu neboli Ötzi – podle místa nálezu – zemřel a byl pohřben pod ledovcem na dnešních rakousko-italských hranicích kolem roku 3250 př. n. l. Se Sibiřskou princeznou ho pojí nejen skvěle dochovaná tělesná schránka, ale i celkem 61 tetování. Obrazce však byly mnohem jednodušší a plnily zjevně jinou funkci než ozdobnou. Co přesně drobné čárky a tečky na zápěstí, kolenou, bedrech a hrudníku vyjadřovaly?

Dokonale prozkoumané tělo

Vědci Ötziho studovali víc než dvě desetiletí: Jeho oblečení i vybavení podrobili radiokarbonové metodě datování, takže nyní víme hodně o životním prostředí, v němž žil, o jeho zdraví i smrti. A právě zdraví se nakonec stalo klíčem k rozluštění kreseb na těle dávného obyvatele Evropy. 

Zpočátku se předpokládalo, že geometrická tetování tvořená různými liniemi a jedním křížem měla pro jeho komunitu duchovní význam nebo kulturní hodnotu. Tatér je vytvořil vtíráním sazí či popela do čerstvého řezu v kůži, takže jakmile se rána zahojila, pigment zůstal uvnitř. Dokonalé prostudování Ötziho těla však ukázalo, že tetování není rozmístěno náhodně, ale přesně se shoduje s patologickými nálezy. 

Léčivá síla pigmentu

Muž trpěl degenerací kloubů i páteře a také žlučníkovými kameny. Všechna jeho tetování kromě jednoho se nacházela přímo na nejbolestivějších částech těla, zejména na kloubech. Zatím však není jasné, zda měly mít kresby léčivý účinek, nebo šlo pouze o značky pro následné akupunkturní vpichy ke zmírnění bolesti.

TIP: Tajemství muže z ledu: Kdo byl a jak zemřel pravěký horal Ötzi

Jednašedesáté tetování, větší než ostatní, bylo na hrudi a skládalo se ze čtyř rovnoběžných čar dlouhých asi 2,5 cm. Během dalších testů antropologové zjistili, že muž trpěl lymskou boreliózou a srdeční chorobou. Domnívají se proto, že i zmíněná kresba tvořila součást léčby. Pomáhá nám to porozumět, jak lidé v době měděné – a zřejmě už od doby kamenné – diagnostikovali a léčili své nemoci.

Kdo nosil nejstarší tetování

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Smrt Julia Caesara, těsně před vznikem císařství

Věda

Záběr výbuchu z 16. července 1945 v Novém Mexiku – nechybělo ale zas tak moc, aby atomovou bombu sestrojilo i nacistické Německo. Ve výřezu první atomová bomba odpálená během testu Trinity. (foto: Shutterstock + Wikimedia Commons, Federální vláda Spojených států amerických, CC0)

Zajímavosti

Vytrženo z kontextu

The Furniture Lift | Leandro Erlich

Argentinský umělec Leandro Erlich si pro svou neotřelou instalaci zvolil náměstí ve francouzském Nantes. Přímo nad jeho střed do výšky zhruba deseti metrů umístil kus rohové budovy, k jejímuž oknu vede nábytkový výtah. Erlich si zakládá na realističnosti svých projektů, a výsek stavby se proto jeví velmi uvěřitelně: Nechybějí ani takové detaily jako cihly ve stěnách či prostory pod podlahou. Kus konstrukce vyrobený z ultralehkých materiálů přitom nedrží ve vzduchu žádná pomocná lana – jeho jedinou oporu představuje právě žebřík. (foto: Profimedia)

Revue

Sebereplikující se von Neumannovy sondy by mohly vydávat rádiové záření, které je schopen do veliké vzdálenosti detekovat radioteleskop FAST.

Vesmír

Plamének plotní běžně kvete od června do září, často se však s jeho květy potěšíme i v říjnu a výjimečně dokonce i počátkem listopadu. Plamének dokáže dokonale skrýt dřeviny i ploty, po nichž se pne.

Příroda

Portrét Perchty z Rožmberka, detail obrazu z 19. století, který se nachází na hradě Rožmberk.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907