Když je otcem neznámý vojín: Znásilnění ženy vojákem bylo v minulosti běžné

13.04.2019 - Tomáš Konečný

Kdo je otcem dítěte? Někdy matka neví, nebo nechce sdělit – pro tyto případy znalo právo pojem „Neznámý vojín“, který sloužil jako uspokojivá odpověď pro úřady...

<p>Když osamělé ženy potkaly cestou vojáky, hrozilo jim velké nebezpečí. Znásilnění tehdy představovalo zcela běžnou událost.</p>

Když osamělé ženy potkaly cestou vojáky, hrozilo jim velké nebezpečí. Znásilnění tehdy představovalo zcela běžnou událost.


Reklama

Milostný vztah sedláka Jana Kodady ze Záhoří s devětadvacetiletou Alžbětou Píškovou ze Bzí, který vedl k těhotenství a porodu, se zachoval i v třeboňském archivu. Když se v roce 1724 „provalil“, žena o hospodáři před vrchnostenskými úředníky uvedla: „Naváděl mě, abych to svedla na vojáky, potom chtěl, abych někam zašla, a když z kouta vyležím, budu-li míti syna, když bych ho odchovala, abych mu jej přinesla, že on jej vezme.“ Když si lidé na gruntu jejího těhotenství povšimli, sami ji radili, aby to svedla na vojáky a nedostala se tak do řečí.

Obtěžkána vojákem?

Ne vždy však sousedé a úředníci takové výmluvě uvěřili. Jistá Dorota Přesličková, dcera měšťana z Dolního Bukovska, sloužila v roce 1723 u svého strýce Steinera. Když ji 27. března poslali na trh v Týně nad Vltavou, znásilnil ji u lávky do Tetína nějaký voják. Služka ovšem přepadení nenahlásila, takže když se počátkem července s viditelnými příznaky těhotenství svěřila své matce a tetě, její příhodě neuvěřily stejně jako ostatní obyvatelé Bukovska. 

TIP: Smutný úděl Židů v Čechách: Jak se v novověku měnilo jejich postavení?

I úředníci panské vrchnosti pojali podezření, že neznámý voják je báchorka, za niž stojí Dorotina teta, která chce zatajit mužův poměr s neteří. Kancelářský zápis jejich výslechů uvádí: „Tetu jsme odbyli, dali jsme předvolati matku. Ta zase mluvila, že je její dcera obtěžkána, ani s ní nemluvila, nýbrž její sestra o tom povídala, a tak z jednoho do druhého vše pletou, všechno naštimováno je; ale však nevíme, nýbrž jak se doslejchá, že by měl Jiřík Steiner, strejc její, u kterého sloužila, s ní vinen bejti, těžko dokázati, když obtěžkána k tomu nechce svolit, nýbrž na svým stojí.“

Symbolický trest

Světlo do případu přinesla až porodní bába Justina Hauerová z Třeboně. Ta 24. listopadu téhož roku pomáhala Dorotě při porodu a bezprostředně po něm zašla do zámku na vrchnostenskou kancelář, kde vypověděla, že se dítě narodilo o dva týdny dřív, než mělo. Tvrdila, že Dorota ani v největších bolestech nemluvila o nikom jiném než o vojákovi, který se jí zmocnil. Její strýc Steiner byl po přísaze, že není otcem dítěte, očištěn a Dorota dostala symbolický trest upletení půl špulky příze. Zdá se, že si skutečně nic nevymyslela, ale kvůli tomu, že ženy sváděly své těhotenství na neznámé vojáky, tak jí nikdo neuvěřil. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Curiosity, vlastnoruční selfie

Vesmír

Doposud se nenašel ani jeden astronaut, který by byl ochoten vědcům dodat vzorek spermatu. Pro plánované experimenty to představuje zásadní problém.

Vesmír

Kostru tyranosaura Sue koupilo Fieldovo muzeum v Chicagu v přepočtu za 305 milionů korun.

Zajímavosti
Historie

Alkohol si časem vybere svou daň

Věda

Test zařízení Infant-Prints

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907