Jak se stal Usir pánem říše mrtvých? Musel zemřít, přijít o penis, počít syna a nakonec znovu ožít
Usir, či řecky Osiris, je známý jako staroegyptský bůh plodnosti, úrody a současně bůh zemřelých. Než se jím ale stal, musel několikrát zemřít, přijít o penis a počít syna. Přesně v tomto pořadí...
Výjev z egyptské Knihy mrtvých. Zemřelý Ani klečí před Osirisem, soudcem mrtvých. Za Osirisem stojí jeho sestry Isis a Neftis. (ilustrace: Wikimedia Commons, PDM 1.0)
Usir byl prvním bájným králem Egypta a bohem úrody a plodnosti, jenž vyvedl lidi z temnoty. Naučil je hudbě, řemeslům i zemědělství, dal jim zákony a ukázal jak ctít bohy. Byl velmi oblíbený, ne však u svého bratra Sutecha, kterému zbyla vláda nad pouští.
S tím se žárlivý bůh nehodlal smířit a vymyslel proto rafinovaný způsob, jak se konkurenta zbavit. Uspořádal velkou hostinu a zde před zraky všech nechal vystavit nádhernou malovanou a vyřezávanou truhlu. Pak vyhlásil, že kdo z hostů ji nejlépe zaplní, tomu ji věnuje. Nikdo neměl ani tušení, že schránu zhotovil na míru svému bratrovi. V truhle se postupně vystřídali všichni hosté, až do ní nakonec ulehl i Usir. V tom se nad ním přibouchlo víko a nešťastný král byl vhozen do Nilu.
Roztrhaný bůh
Řeka truhlu zanesla až do Středozemního moře, k městu Byblos, kde schrána zarostla do mohutného stromu, z nějž místní král nechal zhotovit pilíř svého paláce. Teprve tehdy, po dlouhém hledání, manžela našla bohyně Eset, která ho nechala převézt do bezpečí v bažinaté deltě Nilu. Sutech se o tom dozvěděl, úkryt vypátral a tělo roztrhal na čtrnáct kusů. Ty pak rozházel po celém Egyptě. Ani tentokrát se ale milující žena nedala odradit a pátrala tak dlouho, dokud nenalezla všechny části.
Jedna však přece chyběla. Byl to penis, který sežraly říční ryby. Bohyně s pomocí magie úd zrekonstruovala a poté požádala boha Thovta, jenž ovládal kouzla a lékařské umění, a šakalího boha Anupa, znalého mumifikace, aby manžela oživili. Usir byl ovinut pruhy látky a v podobě mumifikovaného krále s bílou korunou Horního Egypta, ozdobenou pštrosími pery a důtkami, a s žezlem v rukou, připraven započít věčný život.
Synova pomsta
Krátký okamžik při oživování stačil k tomu, aby Eset počala syna. Ovšem dokud ho nedonosila, musela se skrývat v papyrových houštinách nilské delty před Sutechem, který prahl po pomstě. O devět měsíců později se narodil sokolí bůh Hor. Dokud byl maličký, potřebovala matka všechnu myslitelnou pomoc, kterou ji poskytl jak nejvyšší bůh, tak prostí lidé.
Kruh se uzavřel, když chlapec dosáhl dospělosti a mohl se se zlým strýcem utkat o egyptský trůn. Soupeření mělo mnoho podob, sokové změřili své síly v závodech na lodi či v souboji, kdy se oba proměnili v hrochy. Po mnoha desítkách let nakonec bohové rozhodli. Hor bude vládnout Egyptu, zatímco poražený Sutech, dříve než se vrátí do pouště, bude muset odčinit vraždu Usira a jeho tělo odnést do hrobky. Zde byl pak Usir konečně oživen, aby se mohl stát králem mrtvých.