Nový čtyřnohý autonomní robot zvládne kontrolovat provoz i ve složitých podmínkách
Anymal C na inspekci
Robotická ZOO se úspěšně rozrůstá. Švýcarská společnost ANYbotics v těchto dnech představila novou a vylepšenou variantu svého čtyřnohého kráčejícího robota, která nese jméno ANYmal C. Díky svým končetinám se robot může pohybovat v komplikovaném terénu, včetně sutin nebo třeba schodiště.
Životním prostředím robota ANYmal C by měly být továrny a další průmyslová zařízení, jako například plynové generátory. Jeho hlavním úkolem tam budou kontroly a monitorování takových zařízení. Kráčející robot může být ovládán dálkově lidským operátorem anebo se může pohybovat autonomně.
TIP: Boston Dynamics oslavili brzké zahájení prodeje robotickým spřežením
50-kilogramový robot je odolný vůči prachu i vodě. Jeho navigaci zajišťuje soustava senzorů, včetně LiDARu, optických a termálních kamer, LED osvětlení, a také detektorů plynů. Anymal C může kráčet rychlost 1 metru za sekundu. Energii mu dodává baterie, která po jednom nabití vydrží asi na 2 hodiny provozu. Když se výdrž baterie chýlí ke konci, tak robot autonomně vyhledá nabíjející stanici a dobije si baterii.
VědaOpičí neštovice jsou onemocněním vyvolaným virem rodu Ortopoxvirus z čeledi Poxviridae. Virus se obvykle na člověka přenáší kousnutím, škrábnutím nebo přímým kontaktem s krví infikovaných živočichů.
HistorieNejvyhlášenějším resortem pro římskou smetánku bylo v antice Baiae.
VálkaPrvní tank Heavy Mark I měl osmičlennou osádku, přičemž polovinu zaměstnaly motory a řízení stroje.
PřírodaJežura australská při hledání své oblíbené potravy – mravenců.
ZajímavostiPěstitelskou doménou singapurské botanické zahrady se staly orchideje.
VesmírUtkání dvou černých děr
Tento snímek vznikl kombinací dat v oboru rentgenového záření z družice Chandra X-ray Observatory a fotografie ve vizuálním oboru, pořízené pomocí HST. Představuje galaxii NGC 6240, která je od Země vzdálena 400 milionů světelných roků a promítá se do souhvězdí Hadonoše.
Uprostřed snímku jsou dvě černé díry, které od sebe dělí vzdálenost 3 000 světelných let. Jsou viditelné jako jasné bodové zdroje rentgenového záření. Nakonec se pravděpodobně přiblíží k sobě a splynou v jednu velkou černou díru.
Co se stane, když se tyto exotické objekty začnou navzájem ovlivňovat, zůstává pro astronomy zatím hádankou. Jedno je však jisté: uvolní se při tom obrovské množství energie a do prostoru budou vyslány gravitační vlny. (NASA/CXC/MIT/C.Canizares, M.Nowak, CC0)
