Reklama


Švýcarsko: Stíny prosperity

30.05.2013

Švýcarsko je zemí, v níž se v historii smísilo mnoho národností a kulturních vlivů. Dnes je známé díky své neutralitě, armádě složené téměř výhradně z branců a silným bankám, jejichž minulost ovšem vůbec není bez poskvrny


Reklama

V rámci suverénních států mají čtvercovou vlajku jen Vatikán a Švýcarsko. Bílý kříž se na švýcarské standartě objevil poprvé při bitvě u Laupenu (1339), kdy jej měli bojovníci na svém oblečení ve formě dvou přišitých pruhů látky

Jednou z charakteristik neoddělitelně spojených se Švýcarskem je neutralita. Od ukončení své expanze v roce 1515 se tento stát vyhýbá jakékoliv vojenské konfrontaci. Švýcarská neutralita byla dokonce mezinárodně uznána už v roce 1815 na Vídeňském kongresu.

Armáda v papučích

Díky neutrálnímu postavení má země historickou úlohu prostředníka mezi jinými státy a na její půdě se nachází sídla mnoha významných mezinárodních organizací. V Ženevě je například domov Červeného kříže a Červeného půlměsíce a od roku 2006 se tady schází Rada pro lidská práva OSN. Navzdory snaze stát mimo sváry světových mocností se Švýcarsko stalo v roce 2002 právě členem Organizace spojených národů.

Je jasné, že neutralita není stoprocentní zárukou bezpečnosti země, a proto si Švýcarsko udržuje stálou armádu. Ta je jen z 5 % složena z profesionálních vojáků, zbytek tvoří dospělí branci ve věku 20–34 let. Taková struktura vyžaduje, aby měli vojáci v záloze veškerou vojenskou výstroj u sebe doma, což už delší dobu patří i ve Švýcarsku mezi kontroverzní témata. Většinový názor občanů však tento model stále podporuje. V současnosti má švýcarská armáda 120 tisíc lidí v aktivním stavu a dalších 80 tisíc v záloze.

Mistr ve finančnictví

Kromě neutrality je Švýcarsko pověstné i svou ekonomikou. Nyní figuruje na 11. příčce žebříčku států s nejvyšším HDP na hlavu a nechává za sebou i mnohé „daňové ráje“. Švýcarská ekonomika těží z vysoce rozvinutého sektoru služeb, v němž zaujímá klíčovou pozici finančnictví. Vyrábí se zde také produkty s vysokou technologickou náročností a opominout nelze ani chemický průmysl. Přestože alpská země není členem Evropské unie, je s jejími státy velmi úzce ekonomicky svázána. Směřuje do nich totiž polovina švýcarského vývozu. Plné členství v Unii je proto cílem některých vládních činitelů, ale proti tomuto záměru stojí většina konzervativní švýcarské veřejnosti.

Globální finanční krize v roce 2008 švýcarské hospodářství výrazně přibrzdila, ale už v roce 2010 se HDP dostalo od propadu k 3% růstu a oslabil je pouze sílící švýcarský frank. Švýcarské banky se dostávají ze strany Spojených států, EU a mezinárodních institucí pod tlak, aby reformovaly svůj právní postoj k bankovnímu tajemství. V budoucnu by tak mohly se zahraničními subjekty spolupracovat třeba v případech daňových úniků, což bylo donedávna nemyslitelné.

Nezávadná elektřina

K dalším pozoruhodnostem Švýcarska patří výroba elektřiny. Ta se zde totiž téměř úplně obejde bez produkce CO2 – 56 % energie pochází z hydroelektráren a 39 % z elektráren jaderných. Proti atomovým gigantům se ovšem vláda v posledních letech staví dost kriticky a několikrát projevila úmysl přejít v následujících letech na jiné zdroje. Ekologický přístup je jasně patrný také v recyklaci: do spotřebitelského oběhu se zde znovu dostává 66–96 % recyklovatelných materiálů.


STRUČNÉ DĚJINY

Kolem roku 500 př. n. l. se v regionu dnešního Švýcarska usadil keltský kmen Helvétů, který v roce 58 př. n. l vystřídali Římané. V 5. století se v hornaté krajině usadily kmeny západogermánských Alamanů a Langobardů a východogermánských Burgundů.

O sto let později dobyli oblast Frankové. V 13. století převzali vládu Habsburkové, proti nimž se ale zástupci švýcarských měst brzy vzbouřili. V několika bitvách je porazili a od té doby šlo o de facto nezávislý stát, i když oficiálně Habsburkové uznali nezávislost země až v roce 1848.

Švýcarská prosperita postupně stále vzrůstala a i dnes se země drží na špičce. Je ale zajímavé, že ženy zde dostaly volební právo teprve v roce 1971.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: bezmála 8 milionů, o něco méně než Rakousko
Věková struktura: 15,2 % dětí do 15 let, polovina obyv. starších než 42 let, 17,3 % obyv. starších než 65 let; městské obyvatelstvo: 74 %
Etnické složení: Němci (65 %), Francouzi (18 %), Italové (10 %), s románským původem (1 %), ostatní (6 %)
Náboženství: katolíci (41,8 %), protestanti (35,3 %), muslimové (4,3 %), ortodoxní církev (1,8 %), ostatní (5,7 %), bez vyznání (11,1 %)
Jazyky: němčina (63,7 % obyv.), francouzština (20,4 %), italština (6,5 %) a rétorománština (0,5 %)
Obyvatelstvo pod hranicí chudoby: 7,9 %

Politika

Typ vlády: konfederace, struktura blízká federální republice
Samostatnost: od 1. srpna 1291 (založení Švýcarské konfederace)
Hlava státu i vlády: prezident Švýcarské konfederace Ueli Maurer a viceprezident Didier Burkhalter (oba od 1. ledna 2013)
Volby: federální rada je složena ze sedmi členů, kteří se každý rok střídají ve funkci federálního prezidenta a jsou voleni federálním shromážděním; další volby mají být v prosinci 2013.

Ekonomika

HDP na hlavu: 54 600 USD (odhad z r. 2012), téměř stejně jako Norsko (ČR – 27 200 USD)
Měna: švýcarský frank (CHF), 1 frank = asi 21 korun

GEOGRAFIE

Rozloha: 41 277 km², téměř stejně jako Dánsko nebo Nizozemsko
Hranice: 1 852 km (s Itálií, Francií, Německem, Rakouskem a Lichtenštejnskem)
Charakter území: většinou hornaté (na jihu Alpy, na severozápadě Jura) s centrální náhorní plošinou zvlněných kopců, plání a velkých jezer
Podnebí: mírné, ale liší se podle nadmořské výšky, chladné zimy s množstvím sněhových i dešťových srážek, chladné až teplé léto s občasnými přeháňkam
Min. noční / max. denní teploty (°C) v Bernu: leden–březen −2 až 1/3–10, duben–červen 2–10/12–21, červenec–září 12–8/23–17, říjen–prosinec 5 až −1/13–3
Nejnižší a nejvyšší bod: jezero Maggiore (195 m) / Dufourspitze (4 634 m).

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zrádce od Thermopyl

Píše se rok 480 př. n. l. a u Thermopyl se právě výhodná pozice řeckých obránců mění v mlýnek na maso. Mnohasettisícová armáda Peršanů pod vedením krále Xerxa totiž nenapochodovala do úzké soutěsky v jednom houfu (jak si představovali Sparťané), ale částečně ji obešla skalními pěšinami zezadu. Někdo jim musel dobře poradit! Obvinění padne na bývalého vojáka Epialtese z Trachisu. Důkazy však chybějí. Slavný řecký historik Hérodotos píše, že podezíráni byli i další dva lidé. „Ale jen na život hanebného Epialtese vypsali Řekové odměnu.“ Pravdou zůstává, že tuhle „zkratku přes hory“ hojně využívali při vzájemných přepadech jak Sparťané, tak i lid z Fókidy, který momentálně stál na straně perského krále Xerxa. Dá se tedy předpokládat, že o cestě do týlu nepřítele věděli už dávno i bez našeptávačů.

Zajímavosti

Pletení na prstech bylo snadné, a proto se těšili tkaničkáři menší úctě než tkalci

Historie

Mezi špičkovými senzory nebudou na lodi chybět sonary v ponorných kýlech, vlečené sonarové bóje, hydrofon pro poslech mořských živočichů a zařízení na odběr vzorků vzduchu, vody i mořského dna.

Zajímavosti

Osud vesmíru je stále nejasný

Vesmír

Příště možná poletí na letecké biopalivo

Věda

Tučňáci se poprvé pouští na moře a učí se samostatně lovit. U břehu na ně již čekají tuleni, pro které je mladý tučňák relativně snadnou kořistí

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907