Malajsie: Země rozkročená nad mořem

12.05.2013

Malajsie bohatne. Stejné tempo, které ji žene k ekonomickému růstu, ji ale tlačí na okraj ekologické katastrofy

<p>Centrum hlavního malajského města Kuala Lumpur s dominantou Petronas Towers – donedávna nejvyššími budovami světa.</p>

Centrum hlavního malajského města Kuala Lumpur s dominantou Petronas Towers – donedávna nejvyššími budovami světa.


Reklama

Čtrnáct pruhů malajské vlajky představuje třináct členských států a federální vládu a čtrnáctka se opakuje i v počtu cípů žluté hvězdy. Srpek měsíce upomíná, že islám je malajským státním náboženstvím

Malajsie má obrovské přírodní bohatství, z nějž do značné míry pramení dlouhodobý ekonomický růst státu. Na pevninské i ostrovní části země žije ohromující množství živočichů a rostlin, z nichž se zhruba 20 % vyskytuje výhradně zde. Nejdůležitějším „kusem malajské přírody“ jsou hory Bornea, jejichž lesy jsou ovšem nenávratně na ústupu.

Průmysl bližší než příroda

Malajsie je jediným asijským státem, který má území jak na pevninském kontinentě, tak v Malajském souostroví (leží zde také území Filipín, Indonésie, Papuy-Nové Guineje, Bruneje, Východního Timoru a Singapuru). Ostrovní část tvoří státy Sabah a Saravak na ostrově Borneo, které mají velmi podřadné postavení. Pro Malajce žijící na poloostrově mají tyto dva státy podobný status jako úplně cizí země. A jako k cizím se k nim malajská vláda také chová.

Kdysi bohaté lesy Bornea, které byly v některých částech staré miliony let, se ztrácejí před očima. Kácení a zakládání zemědělských plantáží zemi devastuje a způsobuje vážné ekologické problémy. V Saravaku bylo pokáceno už 80 % původního porostu, což mimo jiné výrazně zvyšuje nebezpečí záplav. Současným tempem zmizí všechny malajské lesy na Borneu do roku 2020.

Stále výš! Ale jak dlouho?

Zatímco životní prostředí Malajsie se blíží kolapsu, ekonomice se prozatím daří. Dlouhou dobu byl stát jedním z nejvýraznějších ekonomických tahounů asijského kontinentu a mezi lety 1957 a 2005 rostla tamní ekonomika průměrným tempem 6,5 % ročně. V 70. letech 20. století odstartoval přechod od výhradní orientace na těžbu a zemědělství k průmyslu a službám. Díky tomu je malajská ekonomika poměrně stabilní a jako jedna z prvních v Asii se zotavila i z velké finanční krize v roce 1997. Od té doby se dostala na předkrizovou úroveň HDP a velmi dobře zvládla i světovou krizi v roce 2008.

Bohatí, ale podřadní

Stejně jako v mnoha jiných asijských státech, i v případě Malajsie je bohatství země velice nerovnoměrně rozděleno – žijí zde multimilionáři i mnoho chudých. Velké rozdíly panují rovněž mezi jednotlivými etniky, přičemž jednoznačně nejmajetnější skupinou jsou etničtí Číňané. V zemi tvoří zhruba čtvrtinu (podle některých zdrojů třetinu) celkové populace, ale v jejich rukou je soustředěno 70 % bohatství země.

Etničtí Malajci nemají Číňany příliš v lásce a otázka rasy se velmi výrazně promítá i do politiky. Malajci a původní etničtí obyvatelé jsou označováni jako „bumiputra“ a jen oni jsou považováni za skutečně plnoprávné občany. Mají usnadněný přístup k pracovním příležitostem, vzdělání, obchodu a rovněž nárok na levnější nájemné a výhodné podmínky v systému státního spoření. Malajsijští Číňané a Indové jsou naproti tomu „občany druhého nálevu“, což je příčinou opakovaných etnických konfliktů.

Lákadlo pro piráty

Po mnoho staletí byla Melacká úžina mezi Malajským poloostrovem a Sumatrou klíčovým námořním uzlem. Po zhruba 800 km dlouhém pruhu vody mezi Indickým a Tichým oceánem se kdysi dopravovalo indické koření, ale ani dnes není zdejší provoz zanedbatelný. Melackými vodami propluje 40 % zboží v koloběhu celosvětového obchodu, což každý rok představuje asi 50 000 nákladních lodí! Ještě v roce 2004 tu bylo zaznamenáno 38 pirátských útoků, které ovšem prakticky ustaly po zavedení přísné vojenské kontroly. 

STRUČNÉ DĚJINY

Oblast Malajsie byla moderními lidmi obydlena už před 40 000 lety. V 1. století sem připlouvali obchodníci z Indie a Číny. Zakládali obchodní přístavy a pobřežní města a díky nim přijala většina lidí Malajského poloostrova hinduismus nebo buddhismus.

Mezi 2. a 15. stoletím bylo rozhodující silou na severu hinduistické království Langkasuka, zatímco jih ovládalo mezi 7. a 13. stoletím sumaterské království Šrívidžaja. Po jeho pádu převzalo kontrolu nad většinou Malajského poloostrova a ostrovy dnešní Indonésie království Madžapahit. Na území se začal šířit islám. V 15. století vznikl Malacký sultanát, považovaný za první nezávislý stát poloostrova.

Do oblasti se postupně dostávali Portugalci, Holanďané a Britové. Na poloostrově pak časem vzniklo uspořádání, v němž existovalo devět států v různé závislosti na britské správě. Vývoj Bornea, kde dnes leží dva malajské státy Sabah a Saravak, byl až do 19. století zcela nezávislý. Sabah byl spravován jako součást britské kolonie Severní Borneo a Saravak byl brunejským sultánem přepuštěn Jamesi Brookovi, jehož nástupci coby „bílí rádžové“ vládli regionu až do roku 1946, kdy se stal součástí britských kolonií.

Během druhé světové války ovládli oblast Japonci a po návratu Britů rostla vůle po osamostatnění. Roku 1946 vznikla Malajská federace, v níž měli velkou moc znovu nezávislí vládci autonomních států. Až v roce 1963 byly k federaci připojeny bornejské státy Sabah a Saravak, společně se Singapurem, jenž se v roce 1965 odtrhnul. V posledních padesáti letech zažila Malajsie rasové nepokoje, kontroverzní politiky, značný ekonomický růst a rovněž velkou asijskou ekonomickou krizi, která téměř pohřbila malajskou měnu.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: asi 29 milionů; Věková struktura: 29,6 % do 15 let, jen 5 % obyvatel starších než 65 let, polovina obyvatel mladších než 26,8 let; Městské obyvatelstvo: 72 %; Etnické složení: Malajci 58 %, malajsijští Číňané 24 %, malajsijští Indové 8 %, ostatní národnosti 10 %; Náboženství: muslimové 60,4 %, buddhisté 19,2 %, křesťané 9,1 %, hinduisté 6,3 %, konfuciáni, taoisté a další náboženství čínského původu 2,6 %, ostatní 2,4 %; Jazyky: úředním jazykem je malajština, velmi používané jsou angličtina, čínština a tamilština; Obyvatelstvo pod hranicí chudoby: 3,6 %; Gramotnost: 88,7 %

Politika

Typ vlády: konstituční monarchie; Samostatnost: 31. srpna 1957 (předtím součást Velké Británie); Hlava státu: král Tuanku Abdul Halim Muadzam Šáh (od dubna 2012), pozice krále je ale čistě ceremoniální; premiér: Mohammad bin Najib (od 3. dubna 2009); Volby: král je volen na pět let z devíti dědičných vládců devíti států (pouze v Penangu, Melace, Sabahu a Saravaku jsou jmenováni guvernéři); premiér s podporou většiny parlamentu je jmenován po legislativních volbách, poté si vybírá vládu, kterou schvaluje král

Ekonomika

HDP na hlavu: 15 600 USD (odhad 2011); Měna: ringgit (MYR), 1 dolar = asi 3 ringgity, 1 ringgit = asi 6 korun.

GEOGRAFIE

Rozloha: 329 847 km2, tedy o něco větší než Polsko, o málo menší než Německo; Délka pobřeží: 4 675 km, z toho poloostrovní část 2 068 km, Borneo 2 607 km; hranice: 2 669 km (s Indonésií, Thajskem a Brunejí); Charakter území: pobřežní nížiny se směrem do vnitrozemí zvedají ve vrchovinu a hory; Podnebí: tropické, na JZ monzunové období od dubna do října, na SV mezi říjnem a únorem; Teploty (°C) v Kuala Lumpur: v průběhu roku jsou velice stálé – minimální noční 23–24 °C, maximální denní 31–33 °C; Nejnižší a nejvyšší bod: Indický oceán 0 m / Gunung Kinabalu 4 100 m.

  • Zdroj textu: 100+1 zahraniční zajímavost
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Stoupající hladiny způsobí ve městech škody, jejichž očekávaná výše dosáhne do konce století desítek trilionů korun.

Zajímavosti
Věda
Historie

Rekonstrukce hrubého vzhledu magnetického pole Slunce. Je zřejmé, že jde o velmi komplikovaný magnet

Vesmír

Menší obrázky ukazují, jak karty vidíme my, a větší, jak je vidí včely.

Zajímavosti

Příslušníci Local Defence Volunteers - konkrétně tito muži bojovali proti Němcům už v Belgii za Velké války

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907