Nejstarší vinaři na světě: Co prozradil výzkum arménské jeskyně?

V arménské jeskyni Areni-1 objevil tým českých vědců rozsáhlou a dosud skrytou část nejstaršího vinařství světa. V jeho okolí zkoumali odborníci místa, kde lidé na úsvitu naší civilizace žili. Nasnímali také ostatky nalezených nejstarších Arménů a vrátili jim tvář

29.11.2022 - Jan Kužník



Kúpatí bájné hory Ararat je to odsud přibližně 100 kilometrů. Dole v údolí se klikatí řeka Arpa a kousek před jeskyní Areni-1 přistává dron. S jeho pomocí skupina archeologa Jana Frolíka mapuje nepřehledný terén okolí jeskynního komplexu. Před více než 6 000 lety zde postavili svá obydlí, chovali dobytek a pěstovali vinnou révu zatím nejstarší známí vinaři světa. Podle Bible právě někde tady „zakotvil“ po opadnutí potopy svou archu praotec všech pozemských národů Noe.

Turistická lokalita

Žádný historie znalý turista tuto jeskyni při cestě do Arménie nevynechá. Díky stabilnímu suchému klimatu totiž dokázala po tisíciletí uchovat neporušené předměty, které by se za běžných okolností zcela rozpadly už v řádu let. V Areni-1 byla objevena například nejstarší kompletně dochovaná bota, 6 000 let starý košík upletený z trávy a v pohřební výbavě batolete malá nádobka vyrobená z kosti a dřeva. Zatímco o způsobu užívání košíku vědci zatím nemají představu, drobná nádobka byla, soudě podle dochovaných zbytků tuku, naplněna mlékem, které pravděpodobně mělo miminku sloužit při cestě na onen svět. 

Všechny zmíněné nálezy zřejmě souvisí s dosud nejstarším objeveným vinařstvím, které v jeskyni odkryly během výzkumů v letech 2007 až 2010 týmy arménských, irských a amerických archeologů. Jeho součástí je velké množství keramických skladovacích nádob na víno (takzvané karasy), fermentačních kádí a dalších předmětů souvisejících s výrobou nápoje. Stáří komplexu se odhaduje na 6 100 let.

Podoba čtyř mrtvých

Z jedné z obřích nádob na víno byly během vykopávek vyzvednuty ostatky čtyř osob. Podle datace radiokarbonovou metodou všechny žily v době, kdy vinařství pravděpodobně normálně fungovalo. Odebraná DNA ukazuje na jejich genetickou blízkost se současnou arménskou populací, a lze tedy s trochou nadsázky hovořit o dosud nejstarších známých Arménech. Samotná čtveřice mrtvých však zůstává obestřena tajemstvím. 

Mladému muži ve věku kolem osmnácti let, devítiletému chlapci, šestileté holčičce i již zmíněnému miminku totiž z neznámých důvodů chyběla dolní čelist. Stejně tak historici netuší, proč byly mrtvoly, pravděpodobně druhotně, pohřbeny právě do nádoby na víno. Během průzkumu jeskyně česko-arménským týmem byly lebky všech nebožtíků podrobně nafotografovány a následně byl podle každé z nich vytvořen přesný virtuální 3D model.

Brazilský 3D specialista Cicero Moraes ve vlastním forenzním softwaru s českým upgradem OrtogOnBlender postupně vymodeloval předpokládanou podobu těchto dávných obyvatel údolí řeky Arpa. Kvůli časové náročnosti zatím vynechal podobu batolete, u kterého je nutné počítat s výrazně větším počtem proměnných než u dospělého jedince.

Rekonstrukce tváře podle lebky nejstaršího Arména pohřbeného v jeskyni. (foto: Cicero Moraes, CC BY-SA 4.0)

Nejprve na kosti v příslušné síle nanesl podle dochovaných svalových úponů svalovou hmotu, na ni následně i všechny ostatní měkké tkáně. Jejich tloušťku určil na pevně daných antropologických markerech (bodech) podle parametrů z existující rozsáhlé databáze. Hodnoty pro tuk a podkožní vrstvy se v ní liší podle geografie, etnika, pohlaví a dalších faktorů.

Aby byla výsledná podoba co nejpřesnější, musel Moraes (stejně jako například kriminalisté, pokud tuto metodu využívají) pokaždé kombinovat různé metody výpočtů. Pokud nejsou o člověku k dispozici další informace, není pochopitelně možné jeho podobu zrekonstruovat zcela přesně. Barvu očí a vlasů, vady pleti, jizvy a další markanty je možné pouze odhadovat podle dobových zvyklostí a informací z obecných pramenů.

Nečekané rozměry

Když v roce 2010 archeologové v Areni-1 s fyzickými vykopávkami skončili, domnívali se, že větší část vinařství už odhalili. Georadarový průzkum uvnitř podzemí, který zde nově provedli geofyzikové společnosti G Impuls, však ukazuje, že výrobna byla podstatně rozsáhlejší. O dosud zasypané části vinařství až do rozboru a interpretace výsledků měření v květnu 2022 nikdo nevěděl. 

„Náš nedestruktivní geofyzikální průzkum odhalil, že za hranicí současných kopaných sond jsou ukryty další důkazy o masivní lidské činnosti,“ říká vedoucí průzkumných prací Jan Frolík z Ústavu historických věd Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. „Stejně jako kolegové z ostatních týmů jsme původně očekávali, že vinařství je více než ze dvou třetin již odhaleno. Nicméně naše naměřená data ukazují, že jeho větší část je stále skryta pod zemí. Kvůli vysoké mocnosti nánosů se nám navíc ani nepodařilo doměřit až na původní skalní podloží. Dá se tedy předpokládat, že na budoucí archeology v jeskyni čeká ještě řada překvapení,“ dodává Frolík. 

Skrytý potenciál

Georadar, který čeští archeologové pro výzkum jeskyně použili, je schopen i v materiálově rozmanitém a složitém prostoru rozpoznat pod zemí nejrůznější anomálie. Ty naznačují nebo přímo ukazují například na dutiny, zbytky zdiva, terénní deprese a podobně. Ve složitých a dosud neznámých místech je vhodné tento postup kombinovat s metodou ERT (electrical resisvity tomography). Takzvaná geoelektrická odporová metoda je systém, který využívá různých vlastností materiálů, a tedy i jejich různého elektrického odporu. Experti jej využili zejména v okolí Areni-1. 

Vědci díky uvedeným metodám získali poměrně přesnou nápovědu, co a kde mají pod zemí hledat. Georadar ani ERT však nedokážou ve svých výstupech přesně vykreslit, co se dole ukrývá. Pouze zkušené oko geofyzika dokáže některé anomálie přesněji interpretovat. Teprve potom mohou případně nastoupit obvyklé krumpáče a lopaty. 

„Poznat z georadaru například podzemní klenutou prostoru obvykle není možné. Jednoznačně však určíme objekt zahloubený do geologického podloží. Tím může být ona klenba, sklep, zasypaná jáma, nebo třeba bývalý příkop,“ vysvětluje specifika výkladu výsledků měření geofyzik Tomáš Belov. Bez jediného kopnutí do země tak mohla být do mapy jeskyně rovnou vyznačena místa, kde odborníci očekávají další zatím neidentifikované nálezy i další skladovací nádoby na víno. 

TIP: Archeologové objevili na Slovensku masový hrob: Podle vědců mohlo jít o rituální oběti

V budoucnu chce český tým přinést kompletní informace o tom, kde přesně a jakým způsobem nejstarší vinaři v okolí jeskyně žili. Badatelé věří, že naleznou i základy dávných obydlí a určí, jak početná místní komunita zemědělců byla. Vinice z období neolitu a chalkolitu by zase mohly napovědět, jaký druh vinné révy tehdy lidé pěstovali. V rámci školní výuky budou mít na jednu z nejzajímavějších archeologických lokalit světa přístup i studenti z Univerzity Pardubice.


Další články v sekci