Po srážce kup galaxií, která stvořila novou velikou kupu Abell 3667, se vesmírem rozletěly rekordně velké rázové vlny. Podle vědců jsou šedesátkrát větší než Mléčná dráha
Masivní kupa galaxií Abell 3667. Bílá barva ukazuje rozložení plynu, který proniká prostorem uvnitř galaxií této kupy, červené struktury představují dvě velké rázové vlny, které vznikly během formování kupy galaxií.
Mezinárodní tým astronomů pořídil detailní snímky naprosto gigantického kosmického dramatu. Jde o místo, kde se před více než miliardou let srazily dvě masivní kupy galaxií a jejich srážkou vznikla obří kupa galaxií Abell 3667. Obklopují ji ohromující rázové vlny z této srážky, z nichž ta větší se podle vědců táhne do vzdálenosti 6,5 milionů světelných let.
Jak říká vedoucí výzkumu Francesco de Gasperin z německé Univerzity Hamburk a italského institutu INAF: „Tyto struktury jsou plné překvapení a jsou mnohem více komplexní, než jsme si původně mysleli.“ Rázové vlny podle něj fungují jako obrovské urychlovače částic, které urychlují elektrony na rychlosti blízké rychlosti světla. Když pak tyto elektrony prolétají magnetickým polem, vytvářejí rádiové vlny, které pozorujeme.
Nezměrná rázová vlna po srážce, která vedla ke vzniku kupy galaxií Abell 3667. V pravém rohu je srovnání její velikosti s Mléčnou dráhou (foto: SARAO, Francesco de Gasperin, CC BY 4.0)
Pro případné obyvatele nově vytvořené kupy galaxií Abell 3667 by její vznik nejspíš nepředstavoval žádné drama. Vše se odehrávalo velmi dlouho a velmi zvolna. Rekordní rázové vlny se podle všeho stále šíří zmíněnou kupou galaxií a jejím vesmírným okolím velmi vysokou rychlostí, zhruba 1500 kilometrů za sekundu.
TIP: Rádiový most mezi galaxiemi se táhne přes 10 milionů světelných let
Unikátní a velmi estetické snímky kupy galaxií Abell 3667 a jejích rázových vln pořídila soustava radioteleskopů MeerKAT v Jihoafrické republice. Tvoří ji 64 „talířů“ jednotlivých radioteleskopů, jejichž průměr je 13,5 m, a které jsou rozmístěné na území větším než 8 km.
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)
VesmírChcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)
PřírodaOstrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)
HistorieSocha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben Skála, CC BY-SA 3.0)
PřírodaDědeček kakadu
Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.
Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ Harrison, CC BY-SA 4.0)
