Rádiový most mezi galaxiemi se táhne přes 10 milionů světelných let

14.06.2019 - Stanislav Mihulka

Astronomové poprvé pozorovali most elektromagnetického pole, který spojuje kupy galaxií

<p>Most mezi kupami galaxií ve vláknu kosmické pavučiny</p>

Most mezi kupami galaxií ve vláknu kosmické pavučiny


Reklama

Mezinárodní tým astronomů objevil pozoruhodný objekt v hlubokém vesmíru. Z našeho pohledu se jeví nepatrně, ale jeho skutečná velikost je ohromující. Vystopovali téměř nepředstavitelně veliká elektromagnetická pole, která spojují dvě kupy galaxií. Něco takového jsme ve vesmíru pozorovali vůbec poprvé.

Kupy galaxií jsou největší spolehlivě známé struktury ve vesmíru, které navzájem drží pohromadě gravitace. Během času tyto kupy obvykle zvolna narůstají. Pohlcují okolní kosmický plyn, a také splývají s okolními kupami galaxií. Kupy galaxií jsou přitom obvykle uspořádány na vláknech kosmické pavučiny, která vyplňuje celý vesmír. Zmíněnou dvojici kup galaxií, které nesou označení Abell 0399 a Abell 0401, pozorujeme ve vzdálenosti zhruba 330 milionů světelných let od Země.

Rádiový most mezi kupami galaxií 

Mezi těmito kupami galaxií se táhne nezměrný pás kosmického plynu. Obsahuje množství samovolně urychlených a elektricky nabitých částic, které vyzařují takzvané synchrotronové záření. Tím vzniká charakteristický rozptýlený rádiový signál, který pak na Zemi díky pokročilým technologiím a odhodlanosti vědců můžeme detekovat.

TIP: Nový rekord: Astronomové objevili doposud nejvzdálenější kupu galaxií

Z našeho pohledu to vypadá tak, že se mezi kupami galaxií Abell 0399 a Abell 0401 táhne most, který vydává rádiové záření. Jeho délka je přes 10 milionů světelných let. Vědci díky detailním pozorováním a simulacím zjistili, že tento rádiový most je také magnetický. Jeho magnetické pole je ale dost slabé. Jeho síla odpovídá stovkám nanogaussů, což je podobné magnetickým polím některých zařízení, s nimiž se můžeme běžně setkávat.

  • Zdroj textu:

    INAF

  • Zdroj fotografií: Dss e Pan-Starrs1/ Xmm-Newton/Planck satellite/ F. Govoni et al. 2019, /M. Murgia/INAF

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907