Rádiový most mezi galaxiemi se táhne přes 10 milionů světelných let

14.06.2019 - Stanislav Mihulka

Astronomové poprvé pozorovali most elektromagnetického pole, který spojuje kupy galaxií

<p>Most mezi kupami galaxií ve vláknu kosmické pavučiny</p>

Most mezi kupami galaxií ve vláknu kosmické pavučiny


Reklama

Mezinárodní tým astronomů objevil pozoruhodný objekt v hlubokém vesmíru. Z našeho pohledu se jeví nepatrně, ale jeho skutečná velikost je ohromující. Vystopovali téměř nepředstavitelně veliká elektromagnetická pole, která spojují dvě kupy galaxií. Něco takového jsme ve vesmíru pozorovali vůbec poprvé.

Kupy galaxií jsou největší spolehlivě známé struktury ve vesmíru, které navzájem drží pohromadě gravitace. Během času tyto kupy obvykle zvolna narůstají. Pohlcují okolní kosmický plyn, a také splývají s okolními kupami galaxií. Kupy galaxií jsou přitom obvykle uspořádány na vláknech kosmické pavučiny, která vyplňuje celý vesmír. Zmíněnou dvojici kup galaxií, které nesou označení Abell 0399 a Abell 0401, pozorujeme ve vzdálenosti zhruba 330 milionů světelných let od Země.

Rádiový most mezi kupami galaxií 

Mezi těmito kupami galaxií se táhne nezměrný pás kosmického plynu. Obsahuje množství samovolně urychlených a elektricky nabitých částic, které vyzařují takzvané synchrotronové záření. Tím vzniká charakteristický rozptýlený rádiový signál, který pak na Zemi díky pokročilým technologiím a odhodlanosti vědců můžeme detekovat.

TIP: Nový rekord: Astronomové objevili doposud nejvzdálenější kupu galaxií

Z našeho pohledu to vypadá tak, že se mezi kupami galaxií Abell 0399 a Abell 0401 táhne most, který vydává rádiové záření. Jeho délka je přes 10 milionů světelných let. Vědci díky detailním pozorováním a simulacím zjistili, že tento rádiový most je také magnetický. Jeho magnetické pole je ale dost slabé. Jeho síla odpovídá stovkám nanogaussů, což je podobné magnetickým polím některých zařízení, s nimiž se můžeme běžně setkávat.

Reklama

  • Zdroj textu:

    INAF

  • Zdroj fotografií: Dss e Pan-Starrs1/ Xmm-Newton/Planck satellite/ F. Govoni et al. 2019, /M. Murgia/INAF



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Startup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas QuineCC BY-SA 2.0)

Věda
Zajímavosti

Chcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)

Vesmír

Ostrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)

Příroda

Socha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben SkálaCC BY-SA 3.0)

Historie

Dědeček kakadu

Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.

Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ HarrisonCC BY-SA 4.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907