Nekonečné kolony: Stání v dopravních zácpách nás ročně vyjde na desetitisíce

09.05.2019 - Vilém Koubek

K nejcennějším zdrojům moderního světa patří prostor. A jeho nedostatek se nejvíc projevuje na silnicích metropolí, kde obrovské dopravní zácpy pravidelně drásají nervy stovkám tisíc řidičů. O kolik času nás stání v kolonách ročně připraví?


Reklama

Zatímco dřív představoval automobil výsadu nejbohatších vrstev, automatizace, levné materiály a zvyšování mezd zpřístupnily motorová vozidla i střední třídě. Co bylo kdysi luxusní, stává se takřka spotřebním zbožím, a není tedy divu, že na silnicích „dochází místo“. Uvedený trend nejlépe dokládá Čína, kde v roce 2016 podle statistického portálu Statista jezdilo 194 milionů vozidel, ale o dva roky později jich už bylo 240 milionů. 

Podobný vývoj lze však podle společnosti INRIX, jež vytváří statistiky z 1 360 měst v 38 zemích, pozorovat po celé planetě: Do roku 2050 bude na Zemi odhadem 9,7 miliardy lidí a globální ekonomika se ztrojnásobí. Silniční a železniční doprava vzroste víc než dvakrát a pocítí to hlavně města, kde bude žít 70 % světové populace. 

Sto zoufalých hodin

Víc aut i cestujících nutně vede k ochromujícím zácpám. Dnes se jim nevyhne takřka žádná metropole a jejich následky jsou dalekosáhlé: Pracovní síla uvězněná v dopravě například způsobuje firmám ztráty, jež se v důsledku projevují i na cenách. Řada měst si proto nechává vyhotovit posudky dopravní situace, které odhalují největší slabiny tamní silniční sítě. 

K uvedeným metropolím patří i Los Angeles, jež v průzkumu společnosti INRIX získalo post „nejucpanějšího“ města světa: V roce 2017 tam průměrný řidič strávil v zácpách během špičky 102 hodin, tedy o 11 víc než v Moskvě či New Yorku. V celé aglomeraci totiž žije přes 15 milionů lidí a 84 % z nich každý den jezdí do práce autem.

TIP: Woodstock, vánice i pád Berlínské zdi: Pět impozantních dopravních kolapsů

Situace ve městě a okolí je kritická, proto si obyvatelé odhlasovali velkorysý plán na rozšíření dopravní sítě, který vyjde správu silnic v přepočtu na 2,7 bilionu korun. S jeho dokončením se počítá v roce 2057 a díky úpravám by se doba, kterou lidé stráví v kolonách, měla snížit o 15 %.

Průměrný počet hodin strávených ročně v zácpách:
USAEvropa
1.Los AngelesKalifornie102 hodinMoskvaRusko91 hodin
2.New YorkNew York91 hodinLondýnVelká Británie74 hodin
3.San FranciscoKalifornie79 hodinPařížFrancie69 hodin
4.AtlantaGeorgie70 hodinIstanbulTurecko59 hodin
5.MiamiFlorida64 hodinKrasnodarRusko57 hodin
6.WashingtonDistrict of Columbia63 hodinPetrohradRusko54 hodin
7.BostonMassachusetts60 hodinZürichŠvýcarsko51 hodin
8.ChicagoIllinois57 hodinMnichovNěmecko51 hodin
9.SeattleWashington55 hodinSočiRusko48 hodin
10.DallasTexas54 hodinNižnij NovgorodRusko48 hodin

Průměrný Čech strávil v roce 2017 v dopravních zácpách během špičky 16 hodin, na Slovensku to bylo 29 hodin.

Kolik stojí zácpa?

Stání v zácpě není jen zdlouhavé a frustrující, ale podle odborníků ze statistické společnosti INRIX také drahé. Aby dokázali určit konkrétní sumu, vzali v potaz nejen cenu pohonných hmot či opotřebení vozidla, ale započítali také potenciální výdělek řidičů za dobu strávenou v kolonách. Přidali ještě „nepřímé náklady“ – například zvyšování cen produktů, jejichž výrobci se vinou špatné dopravní situace dostali do ztrát. Nakonec tak došli k závěru, že v roce 2017 stál průměrného severoamerického řidiče nedobrovolný pobyt v zácpě v přepočtu 32 tisíc korun, britského 29 tisíc a německého 30 tisíc.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Není jisté, kolik vojáků sloužilo na hranici Římské říše, historici jejich počet odhadují na osm až devět tisíc. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Věda

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

Příroda

Vojenský tábor Milovice v roce 1910. (foto: Wikimedia Commons, Brück & Sohn Kunstverlag MeißenCC0 1.0)

Historie

Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. (ilustrace: University of SydneyCC0)

Vesmír

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907