Před 60 lety zemřela Marylin Monroe: Kudy se ubírala kariéra slavné herečky?

05.08.2022 - Alžběta Nagyová

Hloupoučká blondýnka. Rozmazlená primadona, která sabotuje natáčení. Labilní hysterka. Takové nálepky dostávala Marilyn Monroe od tisku i svého okolí. Nespravedlivě. Nejhorší rána na herečku čekala po letmém románku s prezidentem…

<p>Svou kariéru <strong>Marylin Monroe</strong> začala jako pin-up modelka. <em>(foto: Wikimedia Commons, Bert Parry, CC0)</em></p>

Svou kariéru Marylin Monroe začala jako pin-up modelka. (foto: Wikimedia Commons, Bert Parry, CC0)


Reklama

Kolem Marilyn Monroe se už za jejího života točila spousta senzací. Média se ji rozhodla prezentovat jako sex symbol – se vším, co k tomu tehdy patřilo. Jejich líčení ulpívalo na erotické vyzývavosti a doplňovalo ho naivní hloupostí, labilitou a nespolehlivostí. Sama Marilyn přitom tuto škatulku nenáviděla. Jenže přehrát se do role seriózních postav se jí nedařilo. Milostné kotrmelce a frustrace přebíjela uklidňujícími prostředky, na kterých si kvůli tomu vytvořila návyk... 

Dědičná zátěž

A přitom není divu, že měla takové problémy. Klíč k nim můžeme najít už v jejím nejranějším dětství. Její matku Gladys opustil partner ještě před narozením malé Normy Jeane. Čtyřiadvacetiletá svobodná matka zaměstnaná jako střihačka měla svých starostí dost. Trpěla psychickými poruchami – zdědila sklony k paranoie a schizofrenii. Když se k tomu přičetla práce na směny a hypotéka, dopadlo to pro malou Normu špatně. Putovala do pěstounské rodiny, chvíli se ocitla u příbuzných a nakonec skončila v sirotčinci. Aby se z něj dostala, provdala se v den svých šestnáctých narozenin za prvního, který se namanul. Sekla se střední školou a nastěhovala se k němu. Jestli ovšem měli šestnáctiletá dychtivá teenagerka a o pět let starší dělník z místní továrny skutečně rovnocenný vztah, lze spíš pochybovat. 

Nuda a šeď

Jenže pak přišla válka a její manžel narukoval do armády. Na Normu čekala ubíjející práce v armádním průmyslu. Pracovala v továrně na padáky, natírala trupy letadel. A snila. Jedna z jejích opatrovatelek ji často vodila do kina a vyprávěla jí, že se jednou i ona může stát hollywoodskou hvězdou. A Norma si ten sen hýčkala. 

Příležitost přišla v podobě dokumentárního fotografa Davida Conovera. Kudrnatá tmavovláska v pracovní kombinéze a s vrtulí v ruce stránky armádního týdeníku Yank rozhodně ozvláštnila. Conoverovi se hodila i na další focení a Norma tak postupně zkoušela štěstí jako fotomodelka. Když se její manžel z války konečně vrátil, neměli si ti dva už moc co říct. On nesouhlasil s její novou kariérou, ona se nudila. Její ambice ji táhly mnohem dál: toužila se stát slavnou a respektovanou herečkou. 

Rozvedli se a ona se vrhla na herectví. Můžeme se přitom jen domýšlet, co všechno si od všech těch „užitečných“ mužů musela nechat při své cestě za snem líbit. Změnila si jméno na zajímavější Marilyn Monroe, castingy ji ale zrovna nevycházely. Těch pár roliček v béčkových snímcích v jejím životopise zrovna neoslňovalo. Možná by vůbec neprorazila, kdyby nezaujala stárnoucího filmového agenta Johnyho Hydea

Zamiloval se do ní a pomohl jí k roli v noirovém filmu Asfaltová džungle. I když ani zde nedostala mnoho prostoru, rozhodně si polepšila. Snímek jako takový byl totiž nominován na Oscara – hned čtyřikrát! Hydea si sice Marilyn odmítla vzít, přesto do Hollywoodu pronikla. Píše se rok 1950 a Marilyn dostala smlouvu na 75 dolarů týdně se společností Century Fox. A pomalu se probojovávala i na plakáty. Peníze jí ale chyběly a tak dvaadvacetiletá kráska kývla na focení uměleckých aktů. Její studio sice zuřilo, ale ona nahatou epizodku ustála. A muži ji zbožňovali ještě víc…

Sex symbol

O tři roky později už platila za hvězdu. Její postavy sice nepatřily k nejchytřejším, přesto sem tam dostala zajímavou roli. V Niagaře si dokonce zahrála cynickou a zákeřnou mrchu, kterou podváděný manžel nakonec zavraždí…

Roku 1954 se stihla znovu provdat – a bleskurychle také rozvést. Baseballista italského původu Joe diMaggio zkrátka nevydržel její provokativní a bezostyšně svůdný styl chování i oblékání. Zčásti to byla jen další role – ta, do níž ji napasovali její producenti. Stejně jako se rozloučila s druhým manželem, toužila shodit i zakletou image hloupé blondýnky. Jenže to už se jí dařilo méně. Sice utekla do věhlasného Actors’s Studia Lee Strasberga, studovala drama a psychoanalýzu a přátelila se se zástupci newyorské intelektuální smetánky, jenže diváci tuto její novou tvář odmítali. A pokusy nahradit ji jinými vnadnými blondýnkami zase nepřinesly hollywoodským producentům žádoucí úspěch. 

A Marilyn se navíc znovu zamilovala – tentokrát do respektovaného divadelního dramatika Arthura Millera. On kvůli ní odešel od manželky a dvou dětí, ona konvertovala k judaismu. Doufala zároveň, že konečně pronikne na divadlo a začne dostávat skutečně hodnotné role. Místo toho se Miller dostal do hledáčku Výboru pro neamerickou činnost za své domnělé komunistické angažmá. Dokonce i její karié­ru mohlo takové nařčení velmi poškodit. A přesto ho veřejně podporovala. Jenže jeho introvertní povaha a její sklon k depresím jen prohlubovaly nevyhnutelnou krizi. Potratila. A znovu otěhotněla. 

Zničené zdraví

Tehdy kývla na účast ve snímku Někdo to rád horké, i když námět a svou roli z duše nesnášela. Kvůli těhotenství omezila prášky na spaní – jenže potom nemohla dlouhé hodiny usnout. Zvracela a zase přibírala na váze. Nedokázala dodržovat režim na place, neustále zdržovala natáčení. Štáb ovšem její zdravotní a psychické problémy zlehčoval. A před slavností premiérou nakonec znovu potratila… 

Nálepka nezodpovědné, rozmazlené a nesnesitelné primadony ji tak už zůstala. Jenže ona si své zdravotní potíže nevymýšlela. Trpěla endometriózou, tedy silnými předmenstruačními a menstruačními bolestmi. Dokonce si roku 1956 nechala zanést do smlouvy, že během „svých dní“ nebude natáčet. Minimálně třikrát potratila a dvakrát šlo přitom o mimoděložní těhotenství.

Gynekologické zákroky, které jí měly pomoct, její tělo ještě více namáhaly. Po záchvatu ji museli lékaři roku 1962 odoperovat žlučník. Vrátila se jí všechna traumata a psychické poruchy z dětství a dospívání. Chronická nespavost jí ubírala i poslední zbytky sil. Barbituráty a alkohol ji ničily, ale jako jediné přinášely úlevu. Pohybovala se v začarovaném kruhu, v němž se její zoufalství prohlubovalo až k nesnesitelnosti.… Jednoho dne se během natáčení dramatu Mustangové, posledním filmu, na němž s Millerem spolupracovala, dokonce předávkovala. Na deset dní skončila v nemocnici.

Když byli Mustangové konečně hotovi, skončilo definitivně i Marilyino manželství. Vrátila se do svého bytu, zatímco Arthur zamířil rovnou do hotelu. Monroe pak většinu času trávila u psychiatra a hned po Vánocích podala žádost o rozvod. Řízení definitivně skončilo 20. ledna 1961. Téhož dne byl, shodou okolností, uveden do úřadu prezidenta John Fitzgerald Kennedy.

Hvězda večírků

Proč shodou okolností? Protože i on zasáhl do smutného osudu krásné a nešťastné Marilyn Monroe. Recenze na Mustangy nebyly zrovna nadšené. Kritiky především nijak ne­­uchvátil Marilyin herecký výkon. Herečka z toho byla nešťastná – dokonce skončila na newyorské psychiatrické klinice. Po propuštění odjela do domu svého kolegy, přítele a nejspíš i milence Franka Sinatry v Palm Springs. Stahovala se do něj pravidelně skupinka umělců, kteří si říkali Rat Pack. Nechyběl tu ani herec Peter Lawford s manželkou Pat, sestrou bratří Kennedyů. Veselá společnost většinu času trávila na večírcích a při zábavách.

Krátce nato se Marilyn snažila vrátit k filmování a do Hollywoodu. Najala si malý byt, vyjednávala s filmovým studiem 20th Century-Fox a léčila se u svého psychiatra. Chtěla se dát do pořádku, na druhou stranu se ale nedokázala vymanit ze smrtící spirály večírků, alkoholu a prášků… Jednoho dne ji manželé Lawfordovi pozvali do svého luxusního sídla na Beach Road 625 v Santa Monice na večírek, jehož exkluzivním hostem byl i prezidentův bratr Robert Kennedy. Marylin se opila tak příšerně, že nebyla schopná se sama dostat domů. Do postele ji té noci uložil Kennedy se svým asistentem.

Velká noc

Od té doby se hollywoodská diva ocitla pod dohledem FBI. Sledovali ji nejspíš kvůli vášnivému románku s Robertem Kennedym. Jeden anonymní zdroj dokonce mluví o sexuálních orgiích, kterých se měla zúčastnit Marilyn a oba bratři Kennedyové. Nic takového se ale nikdy nepotvrdilo. Jisté je, že v letech 1961 a 1962 Monroe prakticky denně navštěvovala svého psychiatra, a také večírky, kterých se účastnil i prezident – a to jak na západním pobřeží, tak v New Yorku. 

Na konci března 1962 Marilyn odjela do Palm Desert, kde přebývala v domě svého kamaráda Binga Crosbyho. Nedaleko měl velkou nemovitost i Frank Sinatra. Zpěvák ji právě nechal velkolepě přestavět, protože tady měl prezident přespat. Časopis The Voice Sinatrově haciendě, která se zvětšila natolik, aby se sem vešel celý oficiální prezidentský doprovod, dokonce přezdíval „Bílý dům na západním pobřeží“. Jenže přátelství se showmanem spojovaným s mafií se pro Kennedyho příliš nehodilo. Alespoň tajné služby mu je rozhodně nedoporučovaly. I když to Sinatru rozčílilo k nepříčetnosti, John Fitzgerald nakonec přespal s Marilyn Monroe u Crosbyho. 

Jak k tomu došlu? Vysoce soukromou schůzku domluvil Peter Lawford. Během společné noci – jediné, o které jistě víme, že ti dva strávili spolu, prý prezidenta „chytla“ záda. Marilyn totiž volala svému osobnímu masérovi a Kennedyho problémy konzultovala. Témuž muži se později svěřila s detaily celé té „aférky“. Včetně pikantního detailu, že ač se tradovalo cokoli, toto byl její a Kennedyho jediný intimní okamžik.

Jedu si zazpívat

Důsledky společné noci ale byly veliké. Marylin se zhroutila. Nejen proto, že podle slov svého maséra pořád doufala, že pro Kennedyho bude znamenat mnohem víc, než „tělo“ na jednu noc. Snad se už viděla v roli první dámy… Měla velké problémy i v práci. Studiu docházela trpělivost. Natáčení filmu Něco musí prasknout se protahovalo, scénář se hvězdě nelíbil. Na konci dubna onemocněla a nemohla točit, jindy do studia docházela nepravidelně. V květnu pracovala jen jeden jediný den. Pak prohlásila, že odjíždí na pár dní do New Yorku, aby si zazpívala. O žádný velký koncert ale nešlo. Monroe prostě nemohla a nechtěla chybět na velkém slavnostním večeru, pořádaném v Madison Square Garden na počest prezidentových pětačtyřicátých narozenin

V pozdním odpoledni ve čtvrtek 17. května odletěla Marilyn do New Yorku. Druhý den dlouho spala a pak zkoušela svou píseň pro Johna. Večera se účastnily největší hvězdy své doby. Zazpívala tu operní diva Maria Callasová i tehdejší nejslavnější americká zpěvačka Ella Fitzgeraldová

Sladká

Ale pak přišla Marilyn – zlatý hřeb večera! V šatech od Jeana Louise, ve kterých byla prakticky nahá, její hlas roztouženě vibroval. Jak přicupitala… jak si shodila z ramen kožešinovou štolu… jak se chvěla… jak se dotýkala svého těla… Jeden z přítomných novinářů její vystoupení popsal slovy: „Jako by se s prezidentem milovala před očima celé Ameriky.“ 

Snad se ho snažila znovu svést. Snad chtěla, aby v ní viděl „hodnou holku“ a ne hádavou a protivnou ženu, jak ji popisovali její bývalí manželé. Možná chtěla tu příležitost jen využít k tomu, aby se vrátila do světel reflektorů, protože její kariéra povážlivě stagnovala… 

Marilyn se toho večera zcela podařilo změnit význam slova „sexy“. Každopádně, ač od ní převzal přímo na jevišti dort a dvojsmyslně při tom žertoval, že už klidně může s politikou seknout, když obdržel tak sladký dárek, prezident vůči jejím půvabům zůstal imunní. 

Na následném večírku se potkali jen krátce, jak dokumentuje jediná společná fotografie. A JFK si dal zatracený pozor, aby přítomnému tisku nedal žádnou příležitost ke spekulacím. Zřejmě mu stačilo, že se jeho manželka Jackie kvůli Marilyn toho večera do Madison Square Garden nedostavila. I pro jeho prezidentský úřad by aféra, nebo i jen pouhé klepy o ní, mohla být zničující. Jisté je, že po narozeninovém večírku Marilyn několikrát zkoušela do Bílého domu volat, prezidenta ale k telefonu nikdy nedostala. Neblahopřál jí ani k narozeninám, které slavila 1. června. Nezavolal jí už nikdy. A tak ten příběh skončil.

Sebevražda, nebo vražda?

Nebo možná ne úplně. Ráno 6. srpna 1962 svět šokovala zpráva, že Marilyn zemřela. Našli ji mrtvou v jejím bytě – se smrtelnou dávkou barbiturátů v krvi. Ačkoli soudní patolog prohlásil, že šlo jednoznačně o sebevraždu, novináři brzy přispěchali s řadou konspiračních teorií. Hlavní role v nich hráli hereččini milenci – bratři Kennedyové. Je tedy pravděpodobné, že sexbombu na prezidentův příkaz zavraždila FBI? Nebo za její smrtí stál Johnův bratr Robert, který se prý v té době k hvězdě znovu vrátil? 

TIP: „Happy birthday, Mr. President!”: Jak blízký byl vztah JFK a Marilyn Monroe?

Zřejmě ne. Mnohem pravděpodobnější je, že Marilyn byla osamělá, zoufalá a v depresi. A neodhadla množství léků, které jí od bolestí duše měly pomoci. A John Fitzgerald Kennedy? Zemřel o rok a čtvrt později. V pátek 22. listopadu 1963 ho v texaském Dallasu zastřelil Lee Harvey Oswald…

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pachacuti, tvůrce velkolepé říše Tawantinsuyu, na anonymní malbě cuzské školy ze 17. století (foto: Wikimedia CommonsCC0 + Wikimedia Commons, Emmanuel DyanCC BY 2.0)

Zajímavosti

Krajina na Marsu, na snímku robotické laboratoře Curiosity

Vesmír

Světelná show Tribute in Light je pastí pro ptáky přelétající nad New Yorkem. (foto: Wikimedia Commons, King of HeartsCC BY-SA 4.0)

Příroda

Masivní závrt u chilského měděného dolu Alcaparrosa. (foto: Profimedia (Johan Godoy, AFP)

Věda

Zasahující hasiči Rubal a Torres. (foto: Brinnon Fire Department)

Revue

Emauzský klášter na přelomu 19. a 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Deport & Panzer, CC0)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907