Přehlížené superpotraviny: Nepřekonatelné zdraví z české přírody

27.10.2020 - Radomír Dohnal

Do drahé exotiky z dovozu jsme schopni investovat, protože věříme a chceme věřit, že je pro naše zdraví větším přínosem, než klasika některých našich běžných potravin. Přitom potraviny s neobyčejnými vlastnostmi máme doslova na dosah ruky

<p>Bobulím goji se mohou postavit borůvky, které si natrháte v lese. A zázračnou potravinou by klidně mohly být obyčejné fazole.</p>

Bobulím goji se mohou postavit borůvky, které si natrháte v lese. A zázračnou potravinou by klidně mohly být obyčejné fazole.


Reklama

Často oprávněný pocit, že pro své zdraví nedělá dost, si řada lidí kompenzuje nákupy superzdravých potravin, exotických pochoutek, kterým marketing vychytralých prodejců přisoudil přímo zázračné schopnosti. Vyrábějí z nich vitamínové bomby, zdravá smoothie a ladí s nimi koncentraci minerálů v tělech, čistí a upravují si s nimi zažívání a podobně. Nebo si to aspoň chtějí myslet. Protože často nerozumnou cenu si potřebují nějak rozumně odůvodnit. Kvůli svému zdraví nebudete koukat na korunu, ne? Jenže jíst zdravě neznamená nutně draze. Ovoce a zeleniny, zdánlivě všedních potravin s neobyčejnými vlastnostmi, je kolem nás víc než dost.

Prakticky každá exotická superpotravina má důstojného konkurenta v domácí produkci. Bobulím goji se mohou postavit „obyčejné“ borůvky, které si zadarmo natrháte v lese. Zázračnou acerolu neboli malpígii směle dorovnává náš rakytník řešetlákový. Quinoa, na níž si pochutnávají domorodci v Andách, nepřekoná proso. A dočista běžné klíčky pšenice dokážou s vaším zdravím úplně to samé jako dávka řasy spiruliny.

Jablko je královský plod

Rádi byste doplnili hladinu antioxidantů ve svém organismu? Je to pochopitelné, příslib ochrany DNA ve vašich buňkách, a tím snížení rizika vzniku rakoviny, je jistě lákavý. Ve zdravé výživě by vám nejspíš k tomu účelu doporučili bobule goji, tedy plody rostliny kustovnice čínské (Lycium chinense). Anebo si můžete dát jedno červené jablko. To totiž obsahuje tolik antioxidantů jako 13 dávek džusu z kustovnice čínské.

Jedno jediné jablko – které mj. snižuje krevní tlak a hladinu cholesterolu a krevních tuků, posiluje imunitní systém, srdce a krevní oběh, stabilizuje hladinu cukrů v krvi, působí protizánětlivě, posiluje dásně a má vysoký obsah vlákniny, čímž příznivě ovlivňuje celou zažívací soustavu.

Navíc dodá organismu hned devět vitamínů naráz. Obyčejné jablko je tak super, že už to snad ani víc nejde. Cena za kilo se pohybuje kolem 35–40 korun. Vypěstovat si je můžete sami a skladovat klidně celou zimu. Kilo bobulí goji stojí něco mezi čtyřmi až pěti stovkami, letí k vám z druhého konce světa a o tom, kde a za jakých podmínek vlastně rostly, víte jen pramálo.

Mimochodem, zrovna bobule goji se podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) zapsaly v posledních testech stopami 29 různých pesticidů – což je určitě zázračnými nečiní. Jablko má možná lepší účinky pro vaše zdraví než exotická kustovnice, ale evidentně horší marketing.

Nic lepšího nenajdete

Pokud jde o obsah antioxidantů, můžete u nás sáhnout ještě po jedné vynikající potravině, ostružinách. Jejich koeficient antioxidačního účinku z nich činí nejsilnější kalibr v přírodním arzenálu celého světa. Pokud usilujete o prevenci nádorového bujení, ostružiny jsou vaší jasnou volbou. Navíc obsahují ještě třísloviny, flavonidy a vitamín A (trochu méně pak vitamínu C).

Nechybí v nich ani přírodní cukry, kyselina jablečná a jantarová, draslík, hořčík, železo, měď, vláknina a kyselina listová. Díky obsahu salicylátů jsou přírodním acylpyrinem. Patří k perfektním nástrojům prevence trombóz, urychlují hubnutí a také metabolismus. Užitečné jsou přitom jak plody, tak i sušené listy. Co víc si přát?

Univerzální potravina

O tom, jak by asi měla vypadat univerzální plodina budoucnosti, se spekuluje už dlouho. Co se bere v potaz? Určitě by měla mít schopnost zasytit lidstvo a snášet rozmanité přírodní podmínky, aby mohla být pěstována na všech lidmi osídlených kontinentech. Hodila by se odolnost vůči klimatickým změnám a vysoká produkční schopnost, svým složením by rozhodně měla přispívat ke zdraví strávníků. Dá se vůbec něco takového nalézt? Ano, a správnou odpověď vlastně znají lidé už po dlouhá staletí. Onou zázračnou potravinou by totiž klidně mohly být obyčejné fazole.

Jejich plody obsahují vápník a železo, a naprosto „válí“ v koncentraci draslíku. Jsou zdrojem vitamínů skupiny B (B1, B2, B3, B6, B9), A a C. Obsahují glukokinin, který pomáhá snižovat obsah glukózy v krvi, což si mohou pochvalovat diabetici. A jsou bezlepkové. Když se podíváte na jejich účinky, užasnete: podporují krevní oběh a činnost srdce (při pravidelné konzumaci snižují rizika srdečních chorob až o 25 %), játra, ledviny, močový měchýř a činnost střev. Odvádějí přebytečnou vodu z těla, posilují obranyschopnost organismu, podporují regeneraci a hojení. I přes relativně nízkou kalorickou hodnotu (již oceníte během diet) obsahují výrazný podíl vlákniny.

A hlavně, mají spoustu proteinů a rostlinných bílkovin (30–40 %). Proto se zatím o fazolích nehezky hovoří jako o „masu pro chudé“, ale vše naznačuje, že super-fazole čeká zářivá budoucnost. Není divu. Jedna zasazená fazole přinese stovku dalších. Ať už plánujete cestu do vesmíru a kolonizaci jiné planety, anebo jen přemýšlíte o ozdravění vlastního jídelníčku či snížení váhy, jsou fazole vynikající. A stranou kladného hodnocení nestojí ani další luštěniny, čočka nebo hrách.

Vitamíny v plné síle

Představte si, že vám někdo nabídne rostlinu, která na 100 gramů hmotnosti obsahuje asi 70 mg sodíku, 380 mg draslíku a nezanedbatelné množství vápníku a hořčíku (a ze vzácných mikroprvků ještě cesium a rubidium), to vše našlapané vitamínem C a komplexem vitamínů B. A k tomu vám ještě slíbí, že pravidelná konzumace díky obsaženému betaninu bude zlepšovat kondici vašich tepen, ať už rozšiřováním těch věnčitých, anebo zpevňováním vlásečnic. Jinými slovy, je vynikajícím nástrojem proti cévním onemocněním a arterioskleróze. Kromě jiného podporuje tvorbu červených krvinek, je močopudná a zbavuje střeva odpadních látek. Jak že se ten zázrak jmenuje? Je to obyčejná červená řepa.

Sháníte se před zimou po zdroji vitamínu C a nejste si jistí, jestli raději citron, anebo stravitelnější pomeranč? Správná odpověď se nenachází na regálech obchodů, ale na vaší zahradě. A má podobu sušených šípků růže. V přírodě patří mezi ty nejvydatnější zdroje vitamínu C vůbec (trumfne je už jen rakytník). Na 100 gramů získáte při běžném zpracování kolem 420 miligramů. Záleží pochopitelně na odrůdě, přičemž růže šípková (Rosa canina) stojí na relativním konci žebříčku. Pokud byste sušili šípky růže alpské (Rosa pendulina), můžete se dobrat až trojnásobné koncentrace.

Na co se často zapomíná? Že šípky nečiní superpotravinou jen „céčko“. Extrémní je i v koncentracích vitamínu A, K, B1, B2 a B3. Pomáhá tedy koncentraci a soustředění, uklidňuje, čistí ledviny i žlučník, pomáhá i k lepšímu zažívání a udržuje vaše tepny a cévy fit. Je také vynikajícím zdrojem vápníku. Může se to zdát zvláštní, ale patří k těm nejlepším potravinám, které můžete využívat jako prevenci paradentózy.

Z lesů, vod a strání

Energii se vyplatí věnovat i sběru borůvek (včetně listů). Ty obsahem tříslovin pomáhají při průjmových onemocněních a zánětech močových cest. Jinak vám ale fialové borůvky poskytnou nepřekonatelnou kúru proti kardiovaskulárním onemocněním.

TIP: Velký zázrak v malém balení: Co jste možná nevěděli o česneku a cibuli

Špičkovým doplňkem stravy je i špenát, brambory, brokolice anebo česnek a cibule. Když odhlédnete od exotických „zázračných“ superpotravin z dovozu a budete věnovat větší pozornost tomu, co máte takříkajíc doma na zahradě, z údivu nevyjdete. Velké zázraky mají často velmi všední a skromnou podobu – a spousta našich zdánlivě běžných potravin je svými vlastnostmi neobyčejným unikátem.

Superpotraviny, nebo marketing?

Popis v superlativech je často jen chytlavou manipulací s legendou dovozového zboží. V roce 1965 se termín superpotravina poprvé objevil v reklamním popisu banánů dovážených ze Střední Ameriky do USA. V době, kdy se i u nás na banány stály dlouhé fronty. Takže vytvořit dojem vzácnosti nebylo zase tak těžké. Dnes už jsou lehce stravitelné, minerály a nenasycenými mastnými kyselinami a energií našlapané banány naprosto obyčejné. Zná je každý, jsou dostupné, a tak se jim kouzelný efekt pro zdraví jen tak přilepit nedá. Po nich přišel na řadu kokos, kokosová drť, kokosové máslo a oleje, nepražené kakaové boby, strava odvozená z vodních řas (kelpu), peruánské zlaté slunce lucuma, mango, kiwi, granátové jablko. A je to zhruba deset let, co trend ovládlo avokádo. Dnes jsou zase v módě bobule akaí a goji, chilská quinoa, vietnamský zelený drak Pitahaya i řasy Chlorella a Spirulina.  

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie

Dnešní život se odehrává v sedě

Věda
Reklama

Kresba pratura ze 16. století. Poslední kus pratura uhynul v roce 1627.

Příroda

Loni probíhal na ISS experiment s cílem pochopit, jak se tělo přizpůsobuje mimozemskému prostředí. Hlavu a hruď astronautky Anne McClainové pokrývá několik senzorů sbírajících data o cirkadiánních rytmech.

Vesmír

Zaniklou obec dnes připomínají nově vysázené aleje i fotografie původních domů rozeseté v krajině. Na místo, kde kdysi stávala obec Fukov, upomíná také dřevěný kříž.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907