Příběh se šťastným koncem? Lvíček zlatý již není kriticky ohroženým druhem

12.12.2018 - Zuzana Teličková

O tom, jak ničivý dopad má na živočišné druhy kácení deštných pralesů, bylo již napsáno mnoho. Naštěstí ne pro všechna zvířata znamenal úbytek přirozeného prostoru zánik. Jedním z pralesních druhů, které přežily vážnou krizi existence, je lvíček zlatý

<p>Při lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.</p>

Při lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.


Reklama

Poklidný život lvíčků zlatých (Leontopithecus rosalia) začal být narušován již v 16. století, kdy bylo v Brazílii odstartováno tolik diskutované kácení lesů. Na místě, kde dříve rostly prastaré stromy, se začala pěstovat cukrová třtina a káva a později se tu ve velkém pásl dobytek. Vznikala nová města a množili se pytláci, kteří měli za úkol zásobovat bohaté cizince exotickými domácími mazlíčky. První odhady počtu lvíčků v již citelně oslabené populaci byly učiněny koncem 60. let 20. století. Ochránci přírody tenkrát napočítali pouze 200 až 600 těchto čiperných opiček. Úplné a důkladné sčítání bylo však provedeno až v letech 1991–1992. Výsledky byly alarmující – kromě 290 zvířat žijících v rezervaci Poço das Antas bylo na světě už jen 55 skupin lvíčků čítajících 272 jedinců. Tyto skupinky přebývaly ve čtrnácti oblastech, jejichž celková plocha nepřevyšovala 104,5 km².

Obrat na poslední chvíli

Již v roce 1972 se vážnou situací lvíčků začala zabývat bioložka Devra Kleimanová, která jejich ochraně zasvětila téměř 40 let života. Mimo jiné iniciovala mezinárodní chovný program a vedení plemenné knihy pro populace chované v zajetí. Program pro ochranu lvíčků zlatých při Smithsonově institutu ve Washingtonu, na jehož vzniku má Kleimanová velkou zásluhu, dodnes zaštiťuje výzkum, reintrodukci, vzdělávání a obnovení přirozeného prostředí lvíčků zlatých.

Nezaspala však ani brazilská vláda. V roce 1990 založila Mezinárodní komisi pro ochranu a péči o lvíčky zlaté, která má za úkol mapovat celou situaci a navrhovat účinná řešení problémů, s nimiž se miniaturní primáti potýkají.

Pro mrňousy není místo

Ještě dnes jsou do volné přírody vypouštěni jedinci odchovaní v zajetí. Do roku 1993 přibylo 118 reitrodukovaných lvíčků, v roce 2000 se toto číslo vyšplhalo na potěšujících 359. Celkový počet lvíčků žijících ve volné přírodě je dnes více než 1 000. Ačkoli by si vědci přáli, aby stav populace stoupl na 2 000 jedinců, již nyní se mohou radovat z dílčího úspěchu.

TIP: Proč nedráždit opice: Nekrmte paviány! Jsou to velmi nebezpečná zvířata

Definitivní návrat lvíčků však stále brzdí zdecimovaná krajina a existuje jen velmi málo míst, která by umožnila potřebný růst jejich populace. Tyto oblasti tvoří dohromady plochu o rozloze 7 500 ha, která uživí pouze 500 dalších jedinců (asi 100 skupin). To však stále nestačí k dosažení klíčového počtu 2000 lvíčků – což je podle výzkumu minimální základ životaschopné populace. Ostrůvky pralesa zbylé po masivním kácení nenabízejí dostatečně velkou plochu a jediným řešením je opětovné zalesnění krajiny či vytvoření koridorů, které by jednotlivé části pralesa spojily.

I přes tyto těžkosti byl lvíček zlatý díky intenzivním snahám o záchranu přeřazen ze skupiny kriticky ohrožených druhů mezi „pouze“ ohrožené. Budou-li plánovaná opatření slavit úspěch, mohla by se populace zlatohřívých krasavců v budoucnu stabilizovat.

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Sedmiletý Magawa, který se už blíží svému důchodovému věku. I když je větší než ostatní druhy krys, stále je dost lehký na to, aby neaktivoval nášlapné miny. Magawa se narodil a vyrostl v Tanzanii, kde ho vytrénovala charitativní organizace Apopo. Ta cvičí krysy nejen k vyhledávání výbušnin, ale i k odhalování tuberkulózy.

Revue

Jednadvacetiletý Winston Churchill (1874–1965) na snímku z roku 1895 v uniformě 4. regimentu jízdní kavalérie královniných husarů.

Historie

Vesmírná loď vstupuje do atmosféry. Nyní vše závisí na bezvadné funkci tepelného štítu.

Vesmír

Konstantin Rokossovskij zastával během bitvy funkci velitele Centrálního frontu.

Válka

Domácí kamera Ring Always Home Cam může létat. Za letu pátrá po vetřelcích, kontroluje domácí spotřebiče i zavřená okna.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907