Podle dat z laboratoře Curiosity mohla být v bývalém jezeře kráteru Gale různá obyvatelná prostředí
Na Marsu již šestým rokem pilně pracuje americká robotická laboratoř Curiosity. Díky jejímu výzkumu máme poměrně dobrou představu, o historii prostředí na rudé planetě, které kdysi mohlo být mnohem obyvatelnější, než je dnes.
Výsledky Curiosity potvrzují, že v dávné minulosti byl povrch Marsu teplý a vlhký natolik, že by se tam udržela kapalná voda. Důkazy z kráteru Gale, kde podle odborníků bylo dávné jezero, dokonce naznačují existenci dvou odlišných biotopů ve vodě jezera. Spodní vrstvy vody prý byly bez kyslíku, zatímco svrchní vrstvy byly bohaté na kyslík.
Planetární geolog Joel Hurowitz ze Univerzity Stony Brook a jeho spolupracovníci použili data, která sonda Curiosity získala za déle než tři roky práce na Marsu. S jejich pomocí pak rekonstruovali dávné prostředí, které na rudé planetě mohlo panovat.
TIP: Kde se vzaly stopy vulkanismu v Galeově kráteru? Možná je přinesla řeka
Samotný kráter Gale vznikl asi před 3,8 miliardami let po zásahu planety velikým meteoritem. Kráter, jehož průměr činí asi 150 kilometrů, pak časem zaplavily řeky, které do něj ústily. O tom, zda se v jezeře vyskytoval i život, se ale zatím můžeme jenom dohadovat.
Astrobiology Magazine, Space.com
VálkaJediný zachovaný kus německého 128mm samohybného kanonu s přezdívkou „Sturer Emil“ lze zhlédnout v muzeu v ruské Kubince. (foto: Wikimedia Commons, Alan Wilson, CC BY-SA 2.0)
VesmírPodle odborníků z NASA je nejzajímavějším cílem pro vybudování měsíční základny oblast Shackletonova a de Gerlacheova kráteru u jižního pólu. (ilustrace: NASA/Advanced Concepts Laboratory, CC0)
HistorieKarikatura zachycující cara Mikuláše II. a Theodora Roosevelta, který apeluje ve věci krutého zacházení s ruskými Židy. (ilustrace: Wikimedia Commons, Emil Flohri, CC0)