Podle dat z laboratoře Curiosity mohla být v bývalém jezeře kráteru Gale různá obyvatelná prostředí
Na Marsu mohla být kdysi jezera s prostředím příhodným pro život
Na Marsu již šestým rokem pilně pracuje americká robotická laboratoř Curiosity. Díky jejímu výzkumu máme poměrně dobrou představu, o historii prostředí na rudé planetě, které kdysi mohlo být mnohem obyvatelnější, než je dnes.
Výsledky Curiosity potvrzují, že v dávné minulosti byl povrch Marsu teplý a vlhký natolik, že by se tam udržela kapalná voda. Důkazy z kráteru Gale, kde podle odborníků bylo dávné jezero, dokonce naznačují existenci dvou odlišných biotopů ve vodě jezera. Spodní vrstvy vody prý byly bez kyslíku, zatímco svrchní vrstvy byly bohaté na kyslík.
Planetární geolog Joel Hurowitz ze Univerzity Stony Brook a jeho spolupracovníci použili data, která sonda Curiosity získala za déle než tři roky práce na Marsu. S jejich pomocí pak rekonstruovali dávné prostředí, které na rudé planetě mohlo panovat.
TIP: Kde se vzaly stopy vulkanismu v Galeově kráteru? Možná je přinesla řeka
Samotný kráter Gale vznikl asi před 3,8 miliardami let po zásahu planety velikým meteoritem. Kráter, jehož průměr činí asi 150 kilometrů, pak časem zaplavily řeky, které do něj ústily. O tom, zda se v jezeře vyskytoval i život, se ale zatím můžeme jenom dohadovat.
Astrobiology Magazine, Space.com
ZajímavostiNa koňském hřbetě závodila Lata od roku 1916, Velkou pardubickou však ovládla až v roce 1937.
VědaMapa dávného města Mahendraparvata. Dřívější nálezy zeleně, mapování LiDARem hnědě.
VesmírSonda Viking během testů na Zemi
VálkaMnohé stroje MiG-17F vietnamského letectva měly dost nápadité kamufláže.
HistorieNejznámější zemětřesení v Lisabonu vypuklo 1. listopadu 1755 v 9:40 ráno. Považuje se za jedno z nejničivějších a nejvíce smrtících zemětřesení v historii Evropy.
