Protizánětlivé cukry z lidského mléka by se mohly stát lékem na cévy

04.11.2021 - Stanislav Mihulka

V boji proti ateroskleróze by nám mohly posloužit léky, vyrobené z mateřského mléka

<p>Moderní životní styl často ohrožuje srdce</p>

Moderní životní styl často ohrožuje srdce


Reklama

Lidský druh je bohužel náchylný ke kornatění tepen, čili k ateroskleróze, kdy se do stěn cév ukládají tukové látky, jako je například cholesterol. Příčin je celá řada, od genetiky až po nezdravý životní styl. Cévy se postupně zužují a výsledkem může být celá řada nebezpečných onemocnění, jako je infarkt nebo mrtvice. Ateroskleróza a její důsledky představují jeden z nejvážnějších zdravotních problémů dnešní doby.

Mnoho výzkumných týmů po celém světě hledá nové léky a léčebné postupy, které by pomohly pacientům s těmito obtížemi. Molekulární bioložka Ariane Pessentheiner z rakouské Medizinische Universität Graz a její spolupracovníci při tomto hledání spoléhají na neobvyklý zdroj. Soustředili se na látky obsažené v mateřském mléce, konkrétně na oligosacharidy (HMO, podle anglického Human milk oligosaccharide), kterých lidské mateřské mléko obsahuje až 200. V kravském mléku jich je přitom méně než desetina.

Zázračné látky z mléka

Tyto cukry mají v těle celou řadu funkcí, které stále známe jen z malé části. Některé podporují imunitu, aniž by vyvolávaly mohutné imunitní reakce. Jiné nejsou po snězení strávené a zpracované ve střevech, ale pronikají přímo do krve. Pessentheinerová a její kolegové zjišťovali, zda by se oligosacharidy z lidského mléka daly použít v boji proti ateroskleróze.

TIP: Svědectví 500 let staré mumie: I přes zdravou stravu trpěli dávní Inuité aterosklerózou

První výsledky jsou velmi slibné. Když badatelé testovali cukry z lidského mléka v buněčné kultuře, podařilo se jim potvrdit, že velmi dobře působí proti klíčovému mechanismu aterosklerózy a zpomalují ho. Ateroskleróza je ve své podstatě určitý typ zánětu a výsledky výzkumu potvrzují, že cukry z lidského mléka mají protizánětlivé účinky. Teď bude nutné pečlivě ověřit, zda by taková léčba nemohla být mít škodlivé vedlejší účinky. Časem by se ale mohly objevit léky inspirované lidským mlékem.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pazourkové pěstní klínu, objevené před 100 lety v Anglii, zřejmě vyrobili příslušníci druhu člověka heidelberského (Homo heidelbergensis). (ilustrace: University of Cambridge, Gabriel UguetoCC BY 4.0)

Věda

Přemyslovští králové – Vratislav II., Vladislav II., Přemysl Otakar I., Václav I., Přemysl Otakar II., Václav II. a Václav III. (ilustrace: panovnici.estranky.cz)

Historie

Kruh života 

Javier Murcia | Chování  | 2. místo

Útok zachycený na snímku předvídal Javier Murcia dlouho před tím, než k němu došlo. Všiml si totiž zřejmě nemocného pyskouna zelenavého, jak těžkopádně plave směrem k porostu, kde se ukrýval dravý kanic písmenkový. Samotný výpad trval doslova pouhý okamžik a predátor byl poté natolik zaměstnaný polykáním kořisti, že se k němu potápěč dostal takřka na dosah ruky. (foto: Underwater Photographer Of The Year 2022, © Javier Murcia)

Revue

K prevenci psychických potíží vznikla řada opatření, jako posílání různých překvapení, dárků či oblíbených jídel. Na palubě ale nesmějí chybět ani antidepresiva a samozřejmě léky proti nespavosti. (foto: Unsplash, CashCC0)

Vesmír

Americký letoun Douglas TBD Devastator, který se účastnil neúspěšného útoku na Tulagi. (foto: Wikimedia Commons, U.S. Navy, CC0)

Válka

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907