Objev z jihoafrického Jojosi ukazuje, že Homo sapiens dokázali organizovaně těžit suroviny už před 220 000 lety

Nový výzkum mezinárodního týmu vedeného univerzitou v německém Tübingenu zásadně mění pohled na chování raných lidí. Ukazuje, že už před zhruba 220 000 lety lidé v jižní Africe cíleně vyhledávali zdroje kvalitního kamene a systematicky je těžili. Dosud se přitom vědci domnívali, že paleolitičtí lovci a sběrači získávali suroviny spíše náhodně během jiných aktivit.

Pravěký břidlicový lom

Klíčovým místem výzkumu je lokalita Jojosi v dnešní Jihoafrické republice, kde archeologové našli jasné důkazy o dlouhodobé a organizované těžbě kamene.

Na lokalitě Jojosi byly objeveny četné stopy po opracovávání horniny zvané jemnozrnný kontaktní rohovec, tedy metamorfované horniny ideální pro výrobu nástrojů. Vědci zde nalezli kamenné bloky s úštěpy různých velikostí, tisíce drobných odštěpků i otloukací kameny.

„V Jojosi jsme našli četné stopy po těžbě rohovce,“ vysvětluje Manuel Will z univerzity v německém Tübingenu. „Jsou tam celé bloky kamene, jejichž kvalitu si lidé tehdy testovali, odštěpky rozmanitých velikostí, tisícovky kousků, které vznikly jako odpad při zpracování suroviny, a také otloukací kameny, s nimiž pracovali.“

Zajímavé je, že na místě téměř chybí hotové nástroje nebo stopy po běžném osídlení. To naznačuje, že lidé sem přicházeli výhradně za jediným účelem: získat kvalitní surovinu. Kámen zde opracovávali jen do určité fáze a poté si jej odnášeli jinam k dalšímu využití.

Strategie napříč generacemi

Datování pomocí luminiscenční metody ukázalo, že lokalita byla využívána po desítky tisíc let – minimálně do období kolem 110 000 let př. n. l. Takto dlouhé a opakované využívání jednoho zdroje naznačuje překvapivě pokročilé plánování.

Raní Homo sapiens podle všeho nejen věděli, kde kvalitní kámen najít, ale také si tuto znalost dokázali předávat napříč generacemi. To výrazně posouvá počátky strategického uvažování v lidské evoluci hlouběji do minulosti, než se dosud předpokládalo.

Objev z Jojosi ukazuje, že schopnost plánovat, cíleně vybírat zdroje a organizovat činnost není výsadou „moderního“ člověka posledních desítek tisíc let, ale má mnohem hlubší kořeny. Dávní lidé tak zjevně nebyli jen oportunističtí sběrači, ale dokázali strategicky uvažovat, plánovat do budoucna a systematicky využívat krajinu kolem sebe. 

Krajina, která odhalila minulost

Lokalita Jojosi leží v rozlehlých travnatých oblastech východní Jihoafrické republiky, asi 140 kilometrů od pobřeží Indického oceánu. Během pleistocénu zde vznikla krajina s erozními rýhami, které odkryly vrstvy rohovce.

Právě tyto přírodní procesy umožnily archeologům objevit mimořádně dobře zachované nálezy. Už při prvních průzkumech se jim podařilo identifikovat asi tucet míst s neporušenými kamennými úštěpy, což je na otevřených lokalitách velmi vzácné.