Prvními vyslanci k světům mimo Sluneční soustavu by mohly být želvušky a háďátka

12.01.2022 - Martin Reichman

Vědci z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře navrhují, aby se prvními pozemskými vyslanci k cizím světům za hranicemi Sluneční soustavy staly želvušky a háďátka.

<p>Želvušky patří k nejodolnějším organismům na Zemi. Mimo jiné dokážou přežít obrovské dávky radiace a na své vzkříšení z hibernace umí čekat až deset let.</p>

Želvušky patří k nejodolnějším organismům na Zemi. Mimo jiné dokážou přežít obrovské dávky radiace a na své vzkříšení z hibernace umí čekat až deset let.


Reklama

Podle badatelů z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře je snaha o průzkum vzdálených světů za hranicemi Sluneční soustavy přirozená lidskému druhu. „Podívejte se na historii lidského druhu. Prozkoumáváme vše na stále menších a menších úrovních až po subatomární úroveň. Zároveň ale probíhá lidské bádání ve stále větší celcích a ve větším měřítku. Myslím, že taková snaha je jádrem toho, kým doopravdy jako lidé jsme,“ zamýšlí se nad budoucností lidského poznání Joel Rothman, ředitel programu biomolekulárních věd na Kalifornské univerzitě.

Myslet ve velkém, začít v malém

Největší výzvu pro mezihvězdné cestování představuje obrovská vzdálenost mezi Zemí a nejbližšími hvězdami. Mise Voyagerů ukázaly, že dokážeme vyslat kosmické sondy na vzdálenost 150 astronomických jednotek, kterou potřebujeme k opuštění heliosféry – bubliny obklopující naši Sluneční soustavu, ve které převládá vliv magnetického pole Slunce. Bezmála tunovým sondám, které se vesmírem řítí rychlostí přes 60 tisíc kilometrů v hodině, to ale trvalo přes 40 let. Přitom urazily jen zlomek vzdálenosti potřebné k dosažení nejbližší extrasolární hvězdy – cesta sondy podobné Voyageru by k Proxima Centauri trvala zhruba 80 tisíc let.

Joel Rothman a experimentální kosmolog Philip Lubin proto navrhují změnu uvažování. Namísto velkých sond bychom k extrasolárním světům mohli namířit minimalistická zařízení o velikosti lidské dlaně. Taková zařízení by podle nich mohl pohánět laserový paprsek, a mohla by dosahovat rychlosti 20 až 30 % rychlosti světla. K Proxima Centauri by takové zařízení bylo schopné dorazit za pouhých 20 let.

Etika panspermie

Další otázkou, nad kterou se oba vědci zamýšlejí, je účel sond a jejich náklad. V úvahu by podle nich připadalo vyslání živých želvušek nebo háďátek. Tito mikroskopičtí tvorové jsou známí svou extrémní odolností a životaschopností a jsou tak oblíbenými modelovými organismy pro výzkum zaměřený na přežití v extrémních podmínkách. Dokážou například utlumit svůj metabolismus na takovou úroveň, že přežijí i extrémně nízké teploty nebo nepřátelské prostředí vesmírného záření. Samozřejmě ani želvušky nejsou nesmrtelné a není tak jisté, že by dlouhou cestu vesmírem přežily, za zkoušku to ale podle vědců stojí.

TIP: Jak přežijeme v kosmu: Na co se musí připravit budoucí vesmírní cestovatelé?

Existuje ale ještě etická stránka celé věci – také želvušky a háďátka jsou živými tvory a je třeba si tak odpovědět na otázku, zda máme právo je takovému zacházení vystavit. Další a dost možná mnohem důležitější otázkou je, zda je odpovědné a etické snažit se rozsévat život po dalších koutech vesmíru.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Stepan Bandera v exilu spolupracoval s několika zpravodajskými službami, například s CIA, Brity i Západním Německem v pozici konzultanta na země za železnou oponou. Zemřel v roce 1959 v Mnichově po útoku kyanidem. Příkaz k jeho zavraždění vydal tehdejší nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov. (foto: Wikimedia Commons, CC0 - kolorováno)

Historie

Florencie, kolébka renesance

Země: Itálie
Počet obyvatel: 366 tisíc
Vzdálenost z Prahy: 742 kilometrů (vzdušnou čarou); autem: 9 h 47 min (1 028 km)

Jméno metropole malebného Toskánska, založené římskými vojáky, znamená „Kvetoucí“. Největší rozkvět města nastal v období renesance, z nějž pochází i typická kupole nejikoničtější stavby Florencie: katedrály Santa Maria del Fiore. Stavba samotné budovy začala na konci 13. století, dokončení se však protáhlo. Nečekaným technickým problémem se ukázala výstavba obří kupole, s níž si dokázal poradit až Filippo Brunelleschi – kupole byla dokončena roku 1434. Florencií protéká řeka Arno, na níž stojí i jeden z nejslavnějších mostů světa, Ponte Vecchio. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Ropucha coloradská – její kůže a jed obsahují 5-MeO-DMT a bufotenin, halucinogenní tryptaminy. (foto: Wikimedia Commons, WildfeuerCC BY-SA 3.0 CZ)

Věda

Astrovan přepravující astronauty na start mise STS-135. (foto: NASA, Jim GrossmannCC BY 4.0)

Vesmír

Trosky Reichstagu jen pár dní po skončení bojů. (foto: Wikimedia Commons, Imperial War MuseumsCC0)

Válka

Svatojakubskou cestu spousta křesťanů dodnes absolvuje především z náboženských důvodů, s rostoucí popularitou se ale na cestu vydávají lidé různých náboženství a motivací. Od roku 1993 patří Camino de Santiago do seznamu světového dědictví UNESCO. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907