Revue

Surfovat za tryskami

Mezinárodní letiště princezny Juliany | kód letiště: SXM/TNCM

Letiště princezny Juliany na ostrově Svatý Martin v Malých Antilách nepředstavuje pro piloty žádnou zvláštní výzvu. Mnohem zajímavější je pro rekreanty na pláži, která leží těsně před začátkem ranveje: při přistání jim letadla prolétávají jen několik metrů nad hlavou, při startu zase vytváří proud vzduchu z motorů lokální uragán (naštěstí už nad pláží nedosahuje příliš vysokých teplot). (foto: Shutterstock)

Svátek barev

Hólí je nejzvučnější festival v Indii, plný nespoutané radosti, vrhání a mazání barevných prášků a vodních barev na sebe i na lidi okolo. V průběhu tohoto dne je skoro nemožné projít kdekoliv, aniž by vás děti a mladí lidé nenabarvili. 

Titanová loď

Když v průmyslové a přístavní části španělského Bilbaa vznikla v polovině 90. let minulého století budova Guggenheimova muzea moderního umění, bylo to jako zjevení. Slavný architekt Frank Gehry ji projektoval výhradně pomocí počítačového modelování a výsledný tvar připomíná spíše sochu než stavbu. Organicky formovaný plášť pokrývají titanové desky a budova tak mění během dne i barvu.

10. Švédsko

Stejně jako v například v Norsku začal i ve Švédsku pomalý, postupný nárůst počtu mužů. V současnosti je jich asi o 12 000 víc a předpokládá se, že toto číslo dál poroste. Jedním z problémů je bytová krize, kvůli které není dostatek domů, do nichž by se nové páry mohly nastěhovat. Proto čím dál tím víc obyvatel Švédska odchází do zahraničí, především pak proslulé švédské krásky. Mezitím se v zemi usadili imigranti z několika válkou sužovaných zemí, včetně 35 000 nezletilých chlapců.

Podle ekonoma z Columbijské univerzity Jeffreyho Sachse jsou dlouhodobě nejspokojenější obyvatelé zemí na severu Evropy. Lidé se v těchto zemích cítí bezpečně. Vlády jsou považovány za důvěryhodné a čestné a velká je tam i vzájemná důvěra.

Příliš početný doprovod

Těžko odhadnout, jak se asi cítí žraloci obrovští v oblíbených potápěčských destinacích. Kromě obvyklého doprovodu dalších ryb se k nim totiž přidávají desítky nadšených turistů, které tento obrovský tvor (měří obvykle okolo osmi metrů) samozřejmě fascinuje. A svou běžnou rychlostí přibližně 5 km/h žralok rozhodně houf obdivovatelů neužene.

Ani letadlo, ani loď 

ekranoplán
typ: létající, vznášedlová loď | vznik: 60. léta 20. století

Ekranoplán v sobě kombinuje nejlepší vlastnosti letadla, vznášedla a lodi: Do rychlosti 80 km/h se chová jako plavidlo, při 100 km/h se díky tzv. dynamickému přízemnímu efektu „mění“ ve vodní kluzák a ve 150 km/h je z něj (mírně neohrabané) letadlo. Uvedenou technologii zdokonaloval v 60. letech Sovětský svaz, který chtěl stroj využívat v armádě: Ekranoplán se totiž díky letu ve výšce několika málo metrů nad hladinou dokázal vyhnout lodním minám, nedal se zasáhnout torpédy, nemusel se dotýkat hladiny, takže jej nezachytily sonary, a zároveň nelétal dost vysoko, aby jej detekovaly radary. Řada technických zádrhelů a komplikací však jeho plné nasazení znemožnila.

Nevlídné místo

Skotsko ještě jednou, tentokrát bez jezer: hrad Dunnottar, tyčící se nad hladinou Severního moře, je nejen krásný, ale také velmi starý – s jeho budováním se začalo už v 7. století. Nebyl prý nikdy dobyt, na čemž má jistě zásluhu i velmi obtížný přístup k osamocenému skalisku.