Robert Bakker: Kacíř paleontologie a otec dinosauří renesance

02.09.2016 - Vladimír Socha

V paleontologii se – stejně jako v jiných vědách – čas od času setkáváme s velmi výstředními postavami, z nichž některé lze označit téměř za šílence, jiné přinejmenším za podivíny. Seznamte se se čtveřicí těch nejzajímavějších…


Reklama

K velmi zajímavým postavám současné paleontologie patří poněkud kontroverzní vousatý badatel Robert Thomas Bakker. Dnes již bezmála legendární kacířský paleontolog, kněz, učitel, ilustrátor a příležitostný komik stál na přelomu 60. a 70. let u zrodu tzv. dinosauří renesance. Sám Bakker se označuje výmluvnou zkratkou WGWB, tedy White Guy With Beard neboli „bílý chlápek s bradkou“. Již několikrát o sobě prohlásil, že je „prostě jen další bílý chlápek s bradkou, který v pustině vykopává dinosaury“.

Seriál Podivíni, šílenci a géniové paleontologie

Jeho zájem o pravěk odstartoval článek v časopise Life ze 7. prosince 1953. Osmiletého Roberta dinosauři a jejich dávno zmizelý svět fascinovali – a již tehdy se rozhodl, že tento intenzivní zájem přetaví v celoživotní vášeň. V roce 1963 nastoupil na Yale University, kde se stal jeho mentorem slavný paleontolog John H. Ostrom. Ten pak vedl zvídavého studenta správným směrem: Bakker si brzy osvojil představu dinosaurů jako rychlých, pohyblivých, inteligentních a teplokrevných obratlovců, zcela nepodobných těžkopádným monstrům z dřívějších rekonstrukcí. Coby talentovaný ilustrátor promítal své vize pohyblivých dinosaurů také do jejich grafického ztvárnění. V roce 1975 pak shrnul výsledky svého výzkumu v dnes již slavném článku Dinosauří renesance (Dinosaur Renaissance) v časopise Scientific American.

Svěží závan změny

Jedním z vrcholů Bakkerova díla se stala jeho úspěšná kniha Dinosauří kacířství (The Dinosaur Heresies) z roku 1986. Autor v ní rozhodně nenechal čtenáře na pochybách, že do paleontologie pronikl svěží závan změny. Dosavadní představy se pod jeho argumentací hroutily jako příslovečné domečky z karet

Robert T. Bakker je však také poněkud kontroverzní postavou, která se občas nechává příliš unést fantazií. Známé jsou například jeho nadnesené výpočty rychlosti běhu tyranosaura, jež podle něj dosahovala asi 65–80 km/h. Zmíněný údaj ovšem představuje zhruba dvojnásobek oproti všem dnes uznávaným výpočtům.

Nepochybně přehnaná je také Bakkerova představa o inteligenci některých dravých dinosaurů, kterou autor povyšuje na úroveň současných šelem. Pro takové vývody nemáme žádné hmatatelné fosilní doklady, přesto zůstává význam osobnosti Roberta Bakkera pro moderní paleontologii zcela nezpochybnitelný.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Profimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Paul Newman, coby Frajer Luke. Obdiv spoluvězňů si získává nejen svým postojem k životu, ale také třeba vítězstvím v sázce o snědení padesáti vajec.

Revue

Palác Topkapi – tradičně zde sídlili vládci osmanské říše

Historie

Kančil stříbrohřbetý pózuje ve vietnamském pralese

Věda

Nejnovější start SpaceX na mysu Canaveral

Vesmír

Německá motospojka na východní frontě se občerstvuje u místních obyvatel

 

Válka

Kam asi udeří příště?

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907