Rok narození do jisté míry ovlivňuje, jak je kdo odolný vůči chřipce

04.02.2020 - Stanislav Mihulka

Náš rok narození může mít až překvapivý dopad na naše zdraví. Nejde přitom o žádnou astrologii či numerologii. Naznačuje to alespoň kanadský výzkum minulých epidemií chřipky...

<p>Chřipkové epidemie se vrací každou zimu</p>

Chřipkové epidemie se vrací každou zimu


Reklama

Chřipka je slizká jako úhoř – neustále se mění, aby se dokázala vypořádat s imunitním systémem i vakcínami. Každým rokem dorazí k lidem poněkud odlišný typ tohoto nepříjemného virového onemocnění. Kanadští vědci nedávno zkoumali chřipkovou epidemii sezóny 2018/2019, během které se šířila chřipka typu H1N1 a H3N2, a jejíž průběh byl poněkud atypický. Během výzkumu vědci zjistili, že první typ chřipky, s nímž se člověk v životě setká, významně určuje naši schopnost odolávat chřipce po zbytek života.

Prvotní antigenní hřích

Vše nasvědčuje tomu, že stav naší imunity a to, s jakými viry jsme se v minulosti setkali, do značné míry ovlivňuje riziko, zda onemocníme během budoucích pandemií. Podle vědců bude imunitní systém lidí, kteří se narodili například v roce 1970 a přišli do styku s chřipkovým virem typu A (H3N2), reagovat se zvýšenou citlivostí na virus H3N2 (a stejně tak i na vakcínu stejného typu). Lidé narození v roce 1949 se mohli setkat pouze s virem H1N1. U nich se tak očekává vyšší míra odezvy imunitního systému na tento typ viru. V „chřipkové literatuře“ se tento fenomén popisuje jako „prvotní antigenní hřích“ případně „imunologický otisk“.

Vědci svá tvrzení opírají o data z minulých epidemií chřipky. Mezi lety 2003 až 2006 byl postrachem virus tzv. ptačí chřipky, způsobený typem H5N1. Většina lidí, kteří tehdy zemřeli na infekce spojené s virem H5N1, byla ve věku, kdy jejich první chřipkové infekce byly spjaty s virem H3N2, tedy virem z opačné skupiny chřipkových virů. 

V roce 2009 došlo k pandemii chřipky H1N1. Tento virus byl vzdáleně spjat s viry H1N1, které ve společnosti cirkulovaly od roku 1918 do roku 1957, a poté mezi léty 1977 až 2009. Ukázalo se, že lidé, kteří se s tímto virem setkali před rokem 1957 se s pandemií vypořádali velmi dobře. Naopak velmi silně byli postiženi lidé ve věku 30 až 40 let, kteří v mládí přišli do styku s virem H3N2.

Podobný scénář se opakoval i v letech 2013 až 2016, kdy se rozšířil virus H7N9. Většina lidí, kteří zemřeli na infekce způsobené tímto virem byla ve věku, kdy byl jejich pravděpodobným vstupním virem H1N1, což je opět infekce z opačné chřipkové skupiny.

TIP: Přechozená chřipka: V krajním případě můžete dát všanc i svůj život

Pro odborníky bude důležité tyto věci sledovat, aby uměli odhadnout, kteří lidé budou při nadcházejících epidemiích chřipky, koronavirů nebo i dalších virů nejvíce ohrožení a případně jim doporučit, jak by měli chránit své zdraví.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pazourkové pěstní klínu, objevené před 100 lety v Anglii, zřejmě vyrobili příslušníci druhu člověka heidelberského (Homo heidelbergensis). (ilustrace: University of Cambridge, Gabriel UguetoCC BY 4.0)

Věda

K prevenci psychických potíží vznikla řada opatření, jako posílání různých překvapení, dárků či oblíbených jídel. Na palubě ale nesmějí chybět ani antidepresiva a samozřejmě léky proti nespavosti. (foto: Unsplash, CashCC0)

Vesmír

Americký letoun Douglas TBD Devastator, který se účastnil neúspěšného útoku na Tulagi. (foto: Wikimedia Commons, U.S. Navy, CC0)

Válka

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Vizualizace polární záře tančící v atmosféře rudé planety. (foto: Shutterstock)

Vesmír

Noráky se nazývali čeští muži, kteří museli za druhé světové války odejít do totálního nasazení do Norska. Bylo jich 1300. Většinu z nich Němci poslali až za polární kruh, kde stavěli opevnění, silnice a železnice. (foto: soukromý archiv příbuzných Jana Novotného)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907