Pitná voda může být skrytým zdrojem sodíku, který přispívá ke zvýšenému krevnímu tlaku podobně jako nedostatek pohybu

Když se mluví o vysokém krevním tlaku, většina lidí si představí nezdravou stravu, nedostatek pohybu nebo kouření. Málokdo by ale čekal, že významným zdrojem soli může být i obyčejná pitná voda. Nové poznatky ukazují, že právě zvyšující se slanost vody – zejména v pobřežních oblastech – může nenápadně přispívat k rozvoji hypertenze u milionů lidí.

Rostoucí hladina moří způsobuje, že se slaná voda postupně dostává do zdrojů sladké vody, především do podzemních zásob. Tento proces, známý jako zasolování, se týká zejména pobřežních regionů, kde žije více než tři miliardy lidí. V mnoha z těchto oblastí, často v rozvojových zemích, je přitom podzemní voda hlavním zdrojem pitné vody.

Problém spočívá v tom, že zvýšený obsah sodíku ve vodě nemusí být chuťově výrazný a v některých případech dokonce nepostřehnutelný – lidé tak mohou nevědomky přijímat značné množství soli při pití a vaření.

Neviditelný strašák

Vysoký krevní tlak (hypertenze) postihuje více než miliardu lidí a patří mezi hlavní příčiny srdečních onemocnění a mrtvice. Dosavadní prevence se zaměřovala především na životní styl, zatímco vliv prostředí zůstává spíše na okraji zájmu.

Slanost pitné vody, tedy koncentrace rozpuštěných solí – zejména sodíku –, představuje právě takový přehlížený faktor. Nová analýza naznačuje, že jeho význam může být mnohem větší, než se dosud předpokládalo.

Rajiv Chowdhury, epidemiolog a odborník na globální veřejné zdraví, který se specializuje na výzkum příčin chronických nemocí, se svými kolegy analyzoval data z 27 studií zahrnujících více než 74 000 lidí z různých částí světa. Výsledky publikované v odborném časopisu BMJ Global Health ukázaly konzistentní trend: lidé vystavení vyšší slanosti pitné vody měli v průměru vyšší krevní tlak.

Malé změny, velké důsledky

Konkrétně šlo o zvýšení systolického tlaku o 3,22 mmHg a diastolického o 2,82 mmHg. Zároveň se u nich zvýšilo riziko vzniku hypertenze o 26 %. Nejvýraznější efekt byl zaznamenán právě v pobřežních oblastech, kde je zasolování vody nejčastější. I když jde u jednotlivce o téměř nepostřehnutelný rozdíl, na úrovni celé populace znamená takový posun výrazný nárůst počtu lidí s hypertenzí. Už zvýšení systolického tlaku o pouhé 2 mmHg totiž zvyšuje riziko mrtvice asi o 10 % a srdečních onemocnění o zhruba 7 %.

Zajímavé je, že riziko spojené se slanou pitnou vodou je srovnatelné s jinými známými faktory, například nedostatkem pohybu, který zvyšuje riziko hypertenze přibližně o 15 až 25 %.

Přestože důkazy o vlivu slanosti vody na krevní tlak přibývají, stále chybí dostatek studií zaměřených na dlouhodobé dopady, jako jsou infarkty nebo mrtvice. Není také přesně stanoveno, jaká úroveň slanosti je pro lidské zdraví ještě bezpečná. Překvapivě ani doporučení Světové zdravotnické organizace zatím nestanovují konkrétní zdravotní limity pro obsah sodíku v pitné vodě.

Pro většinu lidí zůstává hlavním zdrojem soli strava. V oblastech se zvýšenou salinitou vody však může pitná voda představovat významný doplňkový zdroj sodíku.

Řešením může být sledování kvality místních vodních zdrojů a celkové omezení příjmu soli ve stravě. Nové poznatky zároveň ukazují, že při prevenci kardiovaskulárních onemocnění bychom neměli sledovat jen své návyky, ale i prostředí, ve kterém žijeme.