Šikovný asistent: Měsíc pomáhá odhalovat tajemství vzdáleného vesmíru

23.10.2018 - Stanislav Mihulka

Měsíc „spolupracuje“ s astronomy při nastavení radioteleskopu pro pozorování velmi slabých rádiových signálů

<p>Radioteleskop Murchison Widefield Array v australské buši</p>

Radioteleskop Murchison Widefield Array v australské buši


Reklama

Měsíc je velmi blízko a zkoumáme ho už dlouho a detailně. A ze studovaného objektu se občas může stát pomocník v jiných vědeckých projektech. Teď Měsíc pomáhá vědcům s průzkumem velmi vzdáleného vesmíru

Benjamin McKinley z australské Curtinovy univerzity a jeho spolupracovníci zapojili Měsíc do pátrání po velmi slabém signálu atomů vodíku z velice vzdáleného a mladého vesmíru. Badatelé k těmto pozorováním využívají radioteleskop Murchison Widefield Array (MWA), který se nachází v pustině Západní Austrálie, daleko od pozemských rádiových stanic a dalších možných zdrojů rušení.

Vyladění na Měsíc

Rádiový signál vodíku z velice mladého vesmíru je nesmírně slabý. Silné zdroje rádiového záření, jako například černé díry polykající hmoty, které jsou k nám mnohem blíž, tento signál téměř úplně přehluší. Aby vědci vůbec mohli pomýšlet na úspěch, tak si musí velmi přesně vyladit přístroje.

TIP: Vědci poprvé pozorovali hvězdnou porodnici na odvrácené straně Galaxie

A právě v tom jim pomáhá náš Měsíc. Při nastavení přístrojů radioteleskopu používají jako referenční bod rádiové záření Mléčné dráhy v pozici, kde je Měsíc nacházející se v novu. Vědci také detekují „rádiové záření“ Země, což jsou rádiové vlny pocházející ze Země, které se odrážejí od Měsíce a putují zpátky na Zemi, kde je zachytí citlivé přístroje radioteleskopu. Toto záření je ale nutné z pozorování odfiltrovat, protože vnáší do analýz chyby.

 

  • Zdroj textu:

    International Centre for Radio Astronomy Research (ICRAR)

  • Zdroj fotografií: International Centre for Radio Astronomy Research (ICRAR)

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vědci dlouho předpokládali, že humři necítí bolest, protože nemají skutečný mozek. Pozdější výzkum ale ukázal, že korýši na poškození tkáně reagují fyzicky i hormonálně, tudíž bolest pravděpodobně cítí.

Příroda

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907