Vědci poprvé pozorovali hvězdnou porodnici na odvrácené straně Galaxie

16.10.2017 - Stanislav Mihulka

Dohlédnout na protilehlou stranu Mléčné dráhy není jen tak. Teď to dokázala soustava radioteleskopů VLBI

Jak změřit vzdálenost na odvrácené straně Mléčné dráhy pomocí paralaxy?
Jak změřit vzdálenost na odvrácené straně Mléčné dráhy pomocí paralaxy?

Reklama

Jak vypadá Mléčná dráha? Na takovou jednoduchou otázku je samozřejmě nesmírně obtížné odpovědět, protože žijeme uvnitř Mléčné dráhy. Nevidíme ji tedy zvnějšku, jako ostatní galaxie, a musíme pečlivě mapovat a modelovat, abychom dostali přibližný obraz Mléčné dráhy z vesmíru.

Největší problém je s protilehlou stranou Galaxie. Z našeho pohledu je za galaktickým jádrem, které je plné hvězd, prachu a plynu a není tím pádem průhledné ve viditelné oblasti světelného záření.

Pozorování odvrácené strany Galaxie

Alberto Sanna z německého Max-Planck Institutu pro radioastronomii (MPIfR) a jeho tým použili soustavu 10 radioteleskopů severní Ameriky, která operuje pod jménem Very Long Baseline Array (VLBA), a s její pomocí „dohlédli“ na protilehlou stranu Mléčné dráhy.

TIP: Naše domácí spirální rameno v Mléčné dráze není tak malé, jak jsme mysleli

Dokázali změřit vzdálenost hvězdné porodnice G007.47+00.05, která jim vyšla na 66 tisíc světelných let. Tato hvězdná porodnice je součástí galaktického Ramena Štítu-Kentaura a její pozorování a měření teď vlastně definitivně potvrdilo existenci tohoto spirálního ramena Mléčné dráhy.

  • Zdroj textu:

    IFL Science, Science

  • Zdroj fotografií: Bill Saxton, NRAO/AUI/NSF; Robert Hurt, NASA.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907