Listopadová obloha nabídne planetární divadlo: Jupiter s Marsem zazáří ve Lvu a Měsíc se setká s Venuší

Listopad přinese pořádnou porci planetárních úkazů – ovšem až ve druhé polovině noci. V té první totiž hvězdné nebe ozdobí jediná jasnější planeta, a sice Saturn s 0,5 mag v souhvězdí Velryby, který se 20. listopadu zúčastní letmého setkání s dorůstajícím Měsícem. Ještě před půlnocí se však nad východním obzorem zjeví Mars s 0,9 mag, doprovázený Jupiterem s −2,0 mag. Oba setrvají po celý listopad v souhvězdí Lva, přičemž na počátku měsíce je bude dělit úhlová vzdálenost necelých 6°. 

V polovině listopadu, kdy si budou na obloze nejblíž, už půjde pouze o 1,2°. A navíc se budou po celou dobu nacházet nedaleko nejjasnější stálice Lva, Regula s 1,4 mag. 

Planetární podívaná

Do hry nicméně musíme zahrnout i Měsíc a také velkou otevřenou hvězdokupu Jesličky neboli M44 ze sousedního souhvězdí Raka. Vznikne tak bohaté nebeské zátiší, jehož podoba se bude po celý listopad proměňovat. Druhé listopadové ráno bude ubývající Měsíc ještě spočívat v Rakovi, blíž k Jesličkám. O den později už se však vklíní mezi Jupiter a Regulus ve Lvovi.

Závěr lunárního cyklu pak ještě zpestří ranní setkání Měsíce s Venuší s −4,6 mag, poblíž nápadné Spicy ze souhvězdí Panny. Dojde k němu 7. listopadu za svítání nízko nad jihovýchodem, na ploše o průměru zhruba 4°. Z našeho kosmického souseda už ovšem bude zbývat jen uzoučký srpek, protože ho od novu budou dělit pouhé dva dny.

Úplný závěr listopadu pak přinese návrat ubývajícího Měsíce do Lva, a tudíž i do blízkosti Jupitera, Regula a Marsu. Oproti začátku měsíce se však bude oranžová planeta do zmíněného souhvězdí nořit hlouběji. Od východu na západ se tak tělesa seskupí v pořadí Mars, Regulus, Jupiter a Měsíc. Podívaná bude o to hezčí, že je budou dělit takřka stejné rozestupy. 

Nyní už ovšem od jasných planet zamíříme k objektům, které nespatříme bez dalekohledu. Listopadové večery nabízejí příležitost nahlédnout do exotických zákoutí jižní hvězdné oblohy, třeba do souhvězdí Sochaře.

Protáhlá galaxie

Uvedené souhvězdí se nachází již natolik daleko od nebeského rovníku, že se při pohledu z České republiky vždy alespoň zčásti skrývá za obzorem. Zacílit proto musíte do jeho severních oblastí. A právě tam se nachází Sochařova největší perla – spirální galaxie NGC 253. Mimochodem, jde o jeden z celé řady nebeských objektů, které objevila Caroline Herschelová.

Nejlepší podmínky ke spatření NGC 253 nastávají, když kulminuje nad jižním horizontem, přestože jen v úhlové výšce asi 16° – na začátku měsíce okolo desáté večerní, o týden později asi o půl desáté. Začátek listopadu se k pozorování hodí také proto, že nebude rušit měsíční svit.

Ze všeho nejdřív zkuste vyhledat Alfu Sculptoris, nejjasnější hvězdu Sochaře. Dosahuje sice jen čtvrté velikosti, ale přesto se dá zahlédnout i bez dalekohledu, ačkoliv nad zpravidla zastřeným obzorem pozornosti snadno uniká… 

Poté zamiřte 5° a 45′ na severozápad, přičemž cestou minete osamocenou hvězdu šesté velikosti, k níž se ještě vrátíme. Galaxii NGC 253 byste měli s jistotou spatřit už v dalekohledu s objektivem o průměru okolo 8 cm a rozpoznáte ji díky úhlovému průměru okolo 20′ i silně protáhlému tvaru.

V menších přístrojích se bude podobat krátké světlé lince s jasností okolo 8 mag, načrtnuté na nebi od severovýchodu k jihozápadu. Ve větších dalekohledech potom získá na objemu, neboť se přidá i jemné galaktické halo, s nímž se NGC 253 promění v čočkovitou mlhavou skvrnu. Jde přitom o třetí nejjasnější galaxii jižní hvězdné oblohy – nápadnější už je pouze dvojice Magellanových oblaků, které lze snadno spatřit i pouhýma očima. Ty se však nacházejí v těsném sousedství naší Galaxie, zatímco od NGC 253 nás dělí 11 milionů světelných let.

Pro velké dalekohledy

Pamatujete si stálici šesté velikosti, kterou jste minuli při hledání NGC 253? Zhruba v polovině cesty mezi touto osamocenou hvězdičkou a zmíněnou galaxií se na nebi ukrývá titěrná kulová hvězdokupa NGC 288. Pokud máte dalekohled s dostatečně velkým zorným polem, můžete ji v něm zkusit zachytit spolu s NGC 253. Jasnost hvězdokupy sice rovněž dosahuje 8 mag, nicméně s úhlovým průměrem 10′ je oproti své protáhlé sousedce poloviční, a tudíž i mnohem méně zřetelná.

Jelikož jde o symetrickou kulovou hvězdokupu, vypadá v menších přístrojích s objektivem o průměru 8–10 cm spíš jako hvězda s rozostřenými okraji. S rostoucím průměrem objektivu se však promění v okrouhlou zrnitou skvrnku, s mírným zjasněním směrem do středu. Patnácticentimetrový dalekohled už spolehlivě rozliší i první stálice při jejím okraji a s objektivem o průměru 30 cm a víc spatříte jednotlivé hvězdy v celém disku hvězdokupy včetně jejího jádra. 

Při zvětšení alespoň 150× je pak možné studovat až několik desítek stálic, jež v nepříliš kompaktním uskupení vytvářejí nápadné řetízky či obloučky. V našich zeměpisných šířkách však o výsledku rozhodují spíš pozorovací podmínky než průměr objektivu – a ty, jak známo, bývají nízko nad obzorem obvykle komplikované.

Východy a západy Slunce

V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Štíra, 22. listopadu v 8:23 SEČ vstoupí do znamení Střelce.

Fáze, východy a západy Měsíce

Planety na noční obloze

• Merkur – viditelný ve druhé polovině listopadu ráno nízko nad jihovýchodem
• Venuše – viditelná ráno nad jihovýchodem
• Mars – viditelný ve druhé polovině noci vysoko nad východem
• Jupiter – viditelný ve druhé polovině noci
• Saturn –  viditelný od soumraku do brzkého rána
• Uran – viditelný po celou noc
• Neptun – viditelný v první polovině noci

Zajímavé úkazy v listopadu 2026

• 3. listopadu – seskupení ubývajícího Měsíce, Marsu, Jupitera, Regula ze Lva a otevřené hvězdokupy Jesličky z Raka ve druhé polovině noci; všechna tělesa budou nad obzorem 20 minut po půlnoci; 2. 11. Měsíc výš na nebi nad planetami, 3. 11. naopak pod nimi, v okamžiku východu asi 1,3° pod Jupiterem; objekty se seřadí téměř podél jedné linie v délce zhruba 17°
• 7. listopadu – seskupení velmi úzkého srpku ubývajícího Měsíce, Venuše a Spicy z Panny na ranní obloze za svítání; okolo 5:15 se tělesa shromáždí nízko nad východním obzorem na ploše o průměru asi 4°
• 16. listopadu – setkání Marsu a Jupitera (1,2°) na ranním nebi; jen o málo větší úhlová vzdálenost je bude dělit i 15. 11. a 17. 11.
• 17. a 18. listopadu – vyvrcholí aktivita meteorického roje Leonid
• 20. listopadu – setkání Měsíce a Saturnu (5,5°) na večerní obloze
• 21. listopadu – Merkur v největší západní elongaci, v úhlové vzdálenosti 20° od Slunce
• 25. listopadu – Uran v opozici se Sluncem
• 28. listopadu – ubývající Měsíc přejde přes jihozápadní část otevřené hvězdokupy Jesličky z Raka, zhruba mezi 22:30 a 1:30 následujícího dne 29. listopadu – Venuše dosáhne maximální jasnosti v roce 2026, konkrétně −4,7 mag
• 30. listopadu a 1. prosince – seskupení Měsíce, Jupitera, Marsu a Regula ze Lva na brzkém ranním nebi; 30. 11. za svítání se budou tělesa nacházet přibližně podél jedné linie v délce asi 7°, od východu na západ v pořadí Mars, Regulus, Jupiter a Měsíc

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.