Nová observatoř odhalila obří těleso za drahou Neptunu. Může jít o dosud neznámou trpasličí planetu větší než Ceres

Astronomové objevili v odlehlých končinách Sluneční soustavy nové těleso, které by se mohlo zařadit mezi trpasličí planety. Objekt s předběžným označením 2026 ED138 je dokonce vzdálenější od Slunce než Pluto. Pokud se potvrdí jeho klasifikace, rozšíří dosavadní pětici oficiálně uznaných trpasličích planet.

Rodina trpasličích planet

Mezinárodní astronomická unie (IAU) v současnosti oficiálně uznává pět trpasličích planet: Ceres, Pluto, Eris, Haumeu a Makemake. Tím ale výčet velkých těles, která by do této kategorie mohla patřit, zdaleka nekončí. Mezi významné kandidáty astronomové řadí například Gonggong, Quaoar, Sednu, Orcus, Salacii, 2002 MS4, 2013 FY27, Varunu nebo Ixion.

Právě do této skupiny se nyní zařazuje také nově objevený objekt 2026 ED138. Pokud splní požadavky na klasifikaci, stane se šestou oficiálně uznanou trpasličí planetou.

Objev ukrytý mezi hvězdami

Kandidáta se podařilo odhalit analýzou miliard datových záznamů pořízených observatoří Very Rubinové. Vyhledávací algoritmus pro tento účel vyvinuli astronomové Matthew Holman a Kevin Napier z Harvardovy univerzity a Smithsonianova institutu.

První záznam neznámého tělesa ovšem astronomům nestačil. Matthew Holman proto začal prověřovat, zda nejde o chybu algoritmu. Společně s kolegou Mariem Jurićem z Washingtonské univerzity pak v datech observatoře nalezli dalších 30 záznamů z období mezi březnem a červencem 2026. Když poté zapátrali i v archivech dalších observatoří, objevili pozorování sahající až do roku 2016. Teprve jejich souhrn umožnil astronomům začít určovat dráhu nového objektu.

Těleso vzdálenější než Pluto

Nový kandidát se nachází přibližně 46krát dál od Slunce než Země. Je tedy ještě vzdálenější než Pluto, jehož průměrná vzdálenost od Slunce činí zhruba 40 astronomických jednotek. Dráha 2026 ED138 je navíc skloněná asi o 25 stupňů vůči rovině Sluneční soustavy. Toto uspořádání by podle vědců mohlo souviset s narušením jeho původní dráhy vlivem gravitačního působení Neptunu.

První měření odhadují průměr tělesa na 600 až 1 500 kilometrů. I při spodní hranici tohoto rozmezí by šlo o rozměrné transneptunické těleso, horní odhad by jej pak řadil mezi největší známé kandidáty na trpasličí planety.

Samotné rozměry ale k definitivní klasifikaci nestačí. Vědci budou muset dalšími pozorováními zjistit, zda má 2026 ED138 dostatečnou hmotnost, aby jej vlastní gravitace vytvarovala do přibližně kulovité podoby. Právě to je jednou z klíčových podmínek pro zařazení mezi trpasličí planety. 

Další objevy mohou následovat

Přestože jde o poměrně rozměrné těleso, dosavadním astronomickým průzkumům unikalo. Nachází se totiž v oblasti oblohy hustě zaplněné hvězdami, jejichž světlo jej dosud přezářilo. Objev umožnilo až moderní vybavení observatoře Very C. Rubinové a vyhledávací algoritmus, který dokázal v obrovském množství dat odhalit dosud přehlížené těleso.

Astronomové nyní mohou těleso podrobněji zkoumat a zpřesnit jeho fyzikální vlastnosti. Pokud se jeho klasifikace potvrdí, rozšíří pětici oficiálně uznaných trpasličích planet.

Observatoř Very Rubinové má během následujících deseti let opakovaně snímkovat celou jižní oblohu. Podle Holmana tak budou vědcům dostupné i další objekty, které se dosud ukrývaly v oblastech opomíjených při starších astronomických přehlídkách.