Skutečně doporučila Marie Antoinetta svým poddaným jíst koláče?

15.04.2021 - Stanislav Mihulka

Historii píší vítězové! Okřídlený výrok, který je mimochodem chybně připisován Winstonu Churchillovi, zjevně platil už za francouzské revoluce. A nutno dodat – ke škodě odkazu Marie Antoinetty

<p>Marie Antoinetta na obrazu od francouzské malířky Élisabeth Louise Vigée Le Brun z roku 1788</p>

Marie Antoinetta na obrazu od francouzské malířky Élisabeth Louise Vigée Le Brun z roku 1788


Reklama

Marie Antoinetta se narodila jako nejmladší dcera Marie Terezie. Od čtrnácti let pobývala na francouzském královském dvoře, kde se v necelých dvaceti letech stala královnou. Její nepříliš šťastnou vládu ukončila francouzská revoluce, která ji nakonec ve věku třiceti sedmi let přivedla pod gilotinu. 

Poddaní vnímali Marii Antoinettu jako sobeckou osobu, která se zajímá jen o svůj prospěch. Její rozmařilý životní styl přiživil nenávist lidu vůči monarchii. Marii Antoinettě se mimo jiné tradičně připisuje výrok v reakci na hladovění obyvatelstva „Ať jedí koláče“ (v angličtině ještě extrémněji „Let them eat cake“), který má ilustrovat její rozmařilost a naprosté odtržení od reality francouzského lidu. Řekla to ale královna doopravdy?

Co řekla královna?

Velmi pravděpodobně nikoliv. V originále má její věta znít „Qu'ils mangent de la brioche“, což by se mělo překládat jako „Ať jedí briošky“, čili sladké pečivo podobné mazanci. Jak ovšem uvádí Denise Maior-Barron z americké Claremont Graduate University, ve skutečnosti neexistuje žádný doklad, že by královna něco takového kdy řekla

TIP: Skandální Madame Deficit: Čím si Marie Antoinetta znepřátelila Francii?

Vše nasvědčuje tomu, že se tento nelichotivý výrok začal připisovat Marii Antoinettě až dlouho po její smrti, během třetí francouzské republiky v letech 1870 až 1940. Republikánský režim, který úspěšně sesadil Napoleona III, věnoval hodně úsilí propagandistické kampani, cílené proti symbolům monarchie. A její obětí se zřejmě stal i odkaz Marie Antoinetty, která byla vykreslena jako nelidské monstrum...

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Množství masivních staveb včetně teras, věží opevnění, suchých příkopů a jiných obranných struktur vedlo vědce k přesvědčení, že šlo především o pevnost. (foto: iStock)

Historie

Szent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHCCC0)

Válka

Davidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez GonzálezCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti

Luňák červený (Milvus milvus) je nápadný svým hluboce vykrojeným ocasem. Většina těla je zbarvena rezavě hnědě, místy s nádechem do červena. Oči dospělých ptáků mají světlou, téměř bílou barvu. (foto: Shutterstock)

Příroda

Ludwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK StielerCC0)

Věda

Ilustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. KornmesserCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907