Šokující extrémofilové: Kde všude najdeme život

21.05.2013 - Vladimír Socha

Žijí v děsivě vysokých teplotách termálních vřídel, snášejí neuvěřitelný tlak sedimentů, poradí si se smrtelnou dávkou radioaktivního záření i slaného prostředí a nevadí jim dokonce ani dlouhodobé teploty nad 100 °C. Zcela právem se jim říká extrémofilové

<p>Hitlerovi výrazně pomohla k moci také velká hospodářská krize na konci 20. let 20. století.</p>

Hitlerovi výrazně pomohla k moci také velká hospodářská krize na konci 20. let 20. století.


Reklama

Tyto organismy obývají fyzikálně nebo geochemicky extrémní podmínky v prostředí, které by běžné tvory rychle zahubilo. Dlouho se o nich však nevědělo. První zmínky o nich pochází až z 80. let minulého století, kdy je našli vědci vyzbrojeni moderními pozorovacími technikami. Tehdy biologové poprvé poznali, že některé mikroorganismy vykazují až neuvěřitelné schopnosti odolávat silně nepříznivým podmínkám okolního prostředí. Jedná se například o extrémně kyselá, slaná nebo horká stanoviště (teplota až 122 °C), ve kterých by žádné jiné organismy (zejména ty velké a složité) dlouhodobě nepřežily.

Když byly například objeveny bakterie v horkém okolí podmořských hydrotermálních „kuřáků“, začali se o ně zajímat také paleontologové, zkoumající počátky života na Zemi. Zdá se totiž pravděpodobné, že právě podobné druhy mohly před zhruba čtyřmi miliardami let představovat první skutečné organismy. V době, kdy neexistovala stabilní atmosféra, schopná pohltit větší množství smrtelné radiace z vesmíru, mohli nejspíš přežívat právě jen tito vysoce odolní mikrobi. Ze stejného důvodu se o extrémofilní organismy zajímají také astrobiologové, kteří zkoumají možný výskyt života na jiných tělesech Sluneční soustavy.

Nejčastěji patří extrémofilové do skupiny prokaryontních mikroorganismů zvaných Archaea (dříve archebakterie), najdeme je ale i mezi mnohem složitějšími kroužkovci, korýši nebo hmyzem. V současnosti jsou známy organismy, které žijí v pevné části zemské kůry v hloubce přes tři kilometry, kde se živí trávením produktů radioaktivního rozpadu! Je jisté, že tato zjištění budou mít v budoucnu významný dopad na naše pochopení složitosti života na Zemi a možnosti jeho existence ve vesmíru.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: National Science Foundation

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti a koně

Poživatina: koňská kostní dřeň
Stáří: 50 000 let

Zřejmě nejstarší potravinou, která si zachovala jedlost až do současnosti, je mamutí maso. O konzumaci obrů z doby ledové sice nemáme potvrzené zprávy, nicméně se traduje, že vesničané v Rusku při náhodných objevech zvířecích torz uvězněných v ledu odřezávali zbytky masa a následně je jedli. Věrohodnější informace o nejstarším jídle se pak obvykle pojí s paleontologem Colemanem Williamsem, který si údajně připravil „svačinu“ z kuliček kostní dřeně, jež vydlabal z pozůstatků 50 tisíc let starého koně.

Zajímavosti

Přestože USA vstoupily do války na jaře 1917, o rok později se jich ve Francii ještě nenacházelo mnoho

Válka

Rajský plyn byl populární už v 19. století

Věda

Rádiový zdroj 3C58 v Mléčné dráze by ve skutečnosti mohla být kvarková hvězda.

Vesmír
Zajímavosti
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907