české země

Vražda knížete Václava, kterou v představách Matyáše Hutského spáchal o půlnoci sám Boleslav, iluminace z 2. poloviny 16. století (faksimile Život svatého Václava).

Vídeňské setkání Vladislava Jagellonského s císařem Maxmiliánem.

S Korvínem dojednal Vladislav spojení českého království s Uhrami, s císařem Maxmiliánem zajistil Habsurkům český trůn.

Zámek Kačina patří mezi nejvýznamnější stavby empírové architektury v Česku. Nachází se v katastru obce Svatý Mikuláš.

Stejně jako Vladislav Jagellonský pobýval i Ludvík především v uherském Budíně, do Čech zavítal jen výjimečně. Českou politickou scénu tehdy ovládaly spory mezi vlivnými skupinami panstva a rytířů.

Nejstarší částí znaku města Plzně byla stříbrná chrtice v červeném poli. V době husitských válek si ji do znaku umístili měšťané, aby symbolizovala věrnost města císaři a českému králi. Tento znak polepšil Zikmund Lucemburský roku 1434 o dvouhrbého velblouda, kterého Plzeňští vzali husitům při jejich neúspěšném obléhání Plzně.

Novodobé pojetí rohatého boha plodnosti a stád Velese.

Karel IV. se synem Václavem a synovcem Joštem

Bohové Perun a Dažbog (ruské pojmenování Svarožice) v představě M. Presňjakova z roku 1998.

Bůh stád Veles se svými atributy podle Andreje Klimenka. Po Perunovi byl Veles patrně druhým nejvýznamnějším všeslovanským bohem a společně tvořili ústřední božskou dvojici. 

Ferdinand strávil dětství ve Španělsku

Arnošt z Pardubic, Dětřich z Portic a Jan ze Středy - nejvýznamnějí rádcové Karla IV.

Václav IV. (1361–1419) byl syn Karla IV. a jeho třetí manželky Anny Svídnické.