historie

Domorodí obyvatelé Austrálie předávají své poznání z generace na generaci pomocí písní.

13. 05. 2021

Nejčtenejší


Třicet metrů dlouhý a čtyři metry široký most přes řeku Neretvu rozkázal postavit Sulejman Nádherný roku 1557 na místě starého dřevěného mostu zavěšeného na řetězech. Jeho stavba trvala devět let a vůbec nebylo jisté, že se jeho smělý oblouk, stoupající nad vodou do výšky 24 metrů, po odstranění lešení neprolomí. Most na jedné z prvních fotografií z roku 1913 (kolorováno).

09. 07. 2020

Locusta (vlevo) prý zabila stovky Římanů. Lucrezia Borgia zase patřila k velmi vzdělaným ženám.

07. 07. 2020

Iulia Agrippina mladší a Livia Drusilla (vpravo). Dvě travičky z časů starověkého Říma.

04. 07. 2020


Reklama

Smrt Kleopatry od Reginalda Arthura

01. 07. 2020
30. 06. 2020

Kalifornské noviny San Francisco Call referují o kanadském zápase o den později, tedy 4. května 1913 – Cambell se totiž v tomto městě narodil a zde začal svou kariéru. Když ji o šest let později skončil, měl už dost peněz na to, aby si v Kalifornii koupil malý ranč.

26. 06. 2020

Papež Julius II. svůj vous miloval a odmítl se podřídit tradičním církevním řádům, které jeho nošení zakazovaly (obraz Raffaela Santiho, 1512).

21. 06. 2020

České slovo „paraple“ vychází z francouzského „parapluie“ – přičemž „pluie“ ve francouzštině značí „déšť“. Římané zase používali slovo „ombrellone“, z čehož vzniklo i anglické „umbrella“„ombre“ původně znamená „stín“.

17. 06. 2020

Jeroen Poblome a Sam Cleymans drží rekonstrukce obličejů antického Rhodona a byzantské Eirene.

16. 06. 2020

Reklama

Chrám Soleb s bohatě zdobenými sloupy se stal mladším bratrem slavnějšího Luxoru.

10. 06. 2020

Dům, který si Sarah Ponsonbyová a Eleanor Charlotte Butlerová postavily, dostal jméno Plas Newydd – Nové sídlo. Tady žily jako skutečný pár. Dámy nosily samozřejmě sukně, ale ráz jejich oblečení byl velice maskulinní.

05. 06. 2020

Kuba říká…

Američané jsou přesvědčení, že hra „Simon říká patří k jejich kulturnímu dědictví. A Angličané kontrují, že rozhodně vznikla u nich. Jasně se v ní přece hovoří o muži jménem Simon de Montfort, který v bitvě u Lewes v roce 1264 polapil krále Jindřicha III. i jeho syna, a proto „vydával rozkazy celé zemi“. Po nějaký čas tehdy platilo, že co říká Simon, má stejnou váhu jako slova krále.

Nebojte, Britové nemají patent na všechny hloupé hry. Stejný design, při kterém vedoucí postava hry předkládá nejrůznější úkoly ostatním hráčům a ti je musí plnit (ovšem jen za předpokladu, „že to říká Simon“, jinak by je to diskvalifikovalo), je totiž důvěrně známý po celém světě. Česká varianta „Kuba říká“ sice nezní zrovna původně, ale turecké Yakup der ki nebo vietnamské Tôi báo už působí vcelku originálně.

Kořeny těchto her totiž sahají rozhodně dál, než aby se daly považovat za důsledek nějaké středověké třenice mezi anglickými barony. Portugalským a norským dětem při této hře rozkazuje Král, španělským Kozel, japonským Kapitán lodě, francouzským Jacques, čínským Učitel a německým Kommando Pimperle.

03. 06. 2020

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

31. 05. 2020

Jak si zjednat pořádek

Ivan Hrozný
kdy: 1530–1584 | kde: Rusko

Impozantní, ohromující, úžasný a krutý. I těmito slovy můžeme přeložit přídomek Hrozný, kterým byl titulován Ivan IV. Vasiljevič. Z moskevského velkoknížete to dotáhl až na post prvního ruského cara. Taková cesta na výsluní samozřejmě nebyla bez obětí. Obklopil se schopnými spolupracovníky a díky jejich pomoci dospěl až na mocenský vrchol. Budoval, reformoval, měnil k lepšímu. Poté ale slávou opojený vladař stále více propadal paranoie a hněvu a svých věrných se houfně zbavoval. Včetně členů vlastní rodiny. Manželek měl postupně osm. Poté, co je car zapudil, na většinu z nich čekal klášter, vyhnanství nebo nečekaná nehoda. Například je někdo potichu utopil. 

Násilný skon nástupce trůnu, druhorozeného syna Ivana Ivanoviče, měl ale radikálnější podobu. Ivan Ivanovič neměl s otcem nejlepší vztahy. První dvě manželky mu tatíček zavrhl a odeslal do kláštera. Když v pořadí s třetí ženou, Jelenou Šeremetěvovou, čekal dítě, došlo ke konfliktu. Car na svou snachu narazil v jejích komnatách a přišlo mu, že je necudně oblečená. Tedy spíše neoblečená. A zbil ji tak surově, až potratila. Ivan Ivanovič se své ženy zastal. Rozzuřený car jej udeřil do hlavy železnou holí tak silně, že následník trůnu o několik dní později zemřel. Ivan Hrozný se po celou tu dobu modlil za synovo zdraví. Údajně chodil po paláci a vyl žalem. Svůj čin už ale vzít zpět nemohl.

26. 05. 2020

Galileův primitivní dalekohled

Sestaven v roce: 1610
Zvětšení: 30×

Historicky první dalekohled si nechal 2. října 1608 patentovat holandský optik Hans Lippershey. O rok později jeho poznatky využil známý Ital Galileo Galilei a pomocí zdokonaleného teleskopu, složeného ze spojky a rozptylky, učinil na svou dobu řadu převratných astronomických objevů.

Prvním objektem, na který namířil svůj jednoduchý přístroj, se stal Měsíc. Na základě pozorování stínů vypočítal Galilei výšku hor na jeho povrchu, a spustil tak skutečnou revoluci v astronomii. Sedmého ledna 1610 potom nasměroval vylepšený teleskop s 30násobným zvětšením na Jupiter a spatřil v jeho blízkosti tři malé jasné „hvězdy“: jednu západně od kotoučku planety, zbývající dvě východně a všechny v jedné linii. Následujícího večera našel zmíněnou trojici západně od plynného obra, opět v jedné přímce, a později spatřil ještě čtvrtou „stálici“ – objevil tak první čtyři měsíce Jupitera. 

Dalším cílem Galileova pozorování se stal Saturn a jeho prstence v podobě „skvrn“ po stranách planety, sluneční skvrny a také Venuše, u níž astronom identifikoval střídání fází od úplňku po úzký srpek. Zjistil rovněž, že stříbřitý pás Mléčné dráhy utvářejí hvězdy.

23. 05. 2020

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907