Tragédie hluchého génia: Co připravilo Beethovena o sluch a jak dokázal dále tvořit?

Ludwig van Beethoven jednou napsal: „Po dva roky jsem se vyhýbal téměř všem společenským setkáním, protože jsem lidem nedokázal říct, že jsem hluchý. Kdybych měl jakékoliv jiné povolání, bylo by to jednodušší, ale v mé profesi šlo o naprosto katastrofální situaci.“ 

Jednoho z nejvýznamnějších hudebních skladatelů dějin trápily potíže se sluchem od mladických let – snad již od pětadvacátého roku života – později ohluchl zcela. Přesto až téměř do smrti nepřestal komponovat a některá jeho zásadní díla vznikla až po padesátce. Co ale stálo za jeho zdravotním hendikepem? A jak byl vlastně vážný?

Nemocný muž

Svými více než 722 skladbami včetně smyčcových kvartet, sonát a symfonií si Beethoven navždy vysloužil místo mezi velikány klasické hudby. Jako v případě řady jiných géniů však byly ostatní oblasti jeho života tragédií. Otec jej týral, s bratry příliš nevycházel a nikdy si nenašel životní partnerku. Jeho synovec Karl, kterého si vyvolil jako svého žáka a nástupce (a podle některých historiků k němu choval i romantické city), ho nenáviděl, a dokonce se zřejmě kvůli němu pokusil o sebevraždu. 

Kromě vztahových problémů však skladatel trpěl také celou řadou zdravotních neduhů. Prokazatelně víme o zánětlivém onemocnění střev, které mu způsobovalo chronické bolesti břicha a průjmy. Podle všeho si také rád přihnul a v pozdějším věku jej sužovaly deprese a cirhóza jater – ta nakonec pravděpodobně stála i za jeho smrtí. On sám také zaznamenal bolesti kloubů, dýchací potíže a chronický zánět v oku. Dobová svědectví se shodují, že když 56 letech umíral, šlo o všestranně vyčerpaného a nemocného člověka.

Nejzávažnější problém skladatelova života však představovala již zmíněná hluchota. Ta se podle všeho začala projevovat v relativně nízkém věku a sám Beethoven zachytil i moment, kdy si ji začal uvědomovat. „Sám Beethoven později tvrdil, že měl velkou hádku s jistým tenoristou,“ píše ve své knize o skladateli americký spisovatel a historik umění Jan Swafford. „Ten muž opustil dům, ale později se vrátil zpět a agresivně bušil na dveře. Rozzlobený Beethoven vyskočil, ale upadl na tvář. Později tvrdil, že začal ztrácet sluch, právě když se po tomto incidentu zvedal ze země.“ Zda je historka pravdivá, nebo ne, těžko říci, historici se ovšem shodují, že problémy se sluchem se u Beethovena začaly projevovat již mezi 25. a 28. rokem věku.

Facky, nebo syfilis?

Hluchota postupovala sice pomalu, ale nezvratně a roku 1818, ve svých 40 letech, se skladatel začal dorozumívat s okolím prostřednictvím psaných vzkazů v takzvaných konverzačních denících. Zdá se, že problém do­­sáhl vrcholu o pět let později, kdy se Beethoven uzavřel do sebe a naprosto se odstřihl od okolního světa. Těch pár vybraných přátel, se kterými se stýkal, s ním komunikovalo už jen prostřednictvím psaného textu. 

Přesto o tom, že génius skutečně nic neslyšel, panují pochybnosti – historik Theodore Albrecht z univerzity v Ohiu například na základě analýzy jeho deníků tvrdí, že skladatel nikdy neohluchl docela a do smrti slyšel velmi hlasité zvuky či nízké tóny.

Stojí za zdůraznění, že ani navzdory svému vážnému hendikepu odhodlaný muž nikdy neustal v práci a zprávy zaznamenávají výjevy z koncertů, po nichž si důkladně prohlížel publikum, aby se ujistil, že sklidit kýžený aplaus. „Hrál i tehdy, když už skoro nic neslyšel. Improvizoval a skládal na klavír i přesto, že výsledky svého snažení nemohl slyšet,“ popisuje Swafford.

Otázkou zůstává, co hluchotu vlastně způsobilo. Teorií vznikla za necelá dvě staletí celá řada a některé byly skutečně bizarní – hovořilo se například o tom, že skladatel přišel o sluch kvůli náhodnému výstřelu z děla nedaleko jeho domu nebo proto, že jej otec v mládí často fackoval. Ostatně on sám svůj hendikep několikrát připsal právě stresu a komplikovaným mezilidským vztahům. Někdy se jako možná příčina problémů zmiňoval i zvyk namáčet si hlavu v ledové vodě, aby se udržel déle vzhůru. O něco seriózněji již působilo podezření na syfilis, to však vyvrátila hned první pitva provedená roku 1827 ve Vídni. Napovědět tak mohly až moderní vědecké metody.

Co řekly vlasy?

Současná medicína přinesla hned několik teorií postavených na znalostech géniova zdravotního stavu. Patolog Paul Wolf z univerzity v San Diegu například tvrdí, že za Beethovenovými problémy stála Pagetova choroba. Ta se projevuje mimo jiné nepřirozeným zvětšováním kostí – skladatel měl podle lékaře zcela mimořádně výrazné čelo, velkou čelist a vyčnívající bradu. V pozdějších letech mu kvůli rostoucím kostem už neseděly ani boty a kabát. Jako důsledek nemoci potom mělo docházet ke zbytnění lebky a narušení sluchových nervů.

Proběhlo také několik analýz pramene vlasů, který měl podle všech indicií patřit Beethovenovi (viz Zásadní pramen). Jejich výzkum z 90. let minulého století prokázal nadměrný obsah olova. Na základě tohoto pramene zveřejnila v roce 2013 skupina ušních lékařů v časopise The Laryngoscope studii, podle níž ztrátu sluchu způsobila chronická otrava právě tímto kovem. Došlo k ní pravděpodobně v důsledku pravidelného pití vína z olověného poháru – což je věc, kterou skladatel prokazatelně dělal. Jako alternativa se potom nabízí otrava v důsledku špatně podaného léku. V každém případě má být na vině právě olovo. 

Ani tento výstup však vědecká obec bezvýhradně nepřijala. Část lékařů se domnívá, že skutečným důvodem hluchoty mohla být otoskleróza – onemocnění, při kterém drobná ušní kůstka zvaná třmínek srůstá s jinými částmi ucha. Jakkoliv jej část vědců vnímá jako nejpravděpodobnější možnost, přímé důkazy chybějí. Dosud poslední analýzu Beethovenových ostatků prováděl tým britského genetika Tristana Begga v roce 2023, výsledkem však bylo konstatování, že skutečnou příčinu hluchoty nelze s jistotou prokázat. Nad původem zdravotního hendikepu jednoho z největších skladatelů dějin tak dodnes visí otazník.

---

Čtěte také:

Johann Sebastian Bach: Nepochopený génius a milovník matematiky

Nad dílem Johanna Sebastiana Bacha se dodnes vznáší řada otazníků: Znal skutečně „nadpřirozenou řeč čísel“, jež mu umožnila předpovědět datum vlastní smrti? Proč upadla jeho práce téměř na sto let...