Reklama


Uloupené poklady: Švédská loupež uměleckých děl v Praze

09.03.2019 - Kateřina Helán Vašků

Před 370 lety vyplenila švédská vojska Pražský hrad a odvezla stovky cenných uměleckých předmětů. Proč se vzácné poklady dodnes nacházejí ve stockholmských muzeích?

<p>Švédský král Gustav Adolf udělal ze své armády nejvýkonnější bojovou sílu třicetileté války. Praha se pak o jejích kvalitách bolestivě přesvědčila sama. Jedním z uloupených pokladů byla i „Ďáblova bible“.</p>

Švédský král Gustav Adolf udělal ze své armády nejvýkonnější bojovou sílu třicetileté války. Praha se pak o jejích kvalitách bolestivě přesvědčila sama. Jedním z uloupených pokladů byla i „Ďáblova bible“.


Reklama

Blížil se konec třicetileté války a jednání o vestfálském míru byla v plném proudu. Přesto v létě roku 1648 pronikla hradčanským opevněním švédská vojska: Pod vedením Hanse Christoffa Königsmarcka obsadila Malou Stranu i Pražský hrad, načež došlo se souhlasem švédské královny Kristýny I. k rabování

Panovnice nařídila, aby se Königsmarck osobně „postaral“ především o nejcennější kusy sbírky císaře Rudolfa II., který byl vyhlášeným milovníkem umění. Do Stockholmu tak záhy putovala kolekce děl takových mistrů, jako byl Leonardo da Vinci, Rafael, Rubens, Brueghel, Dürer či Hieronymus Bosch. Na 500 obrazů, 70 bronzových soch, 370 vědeckých přístrojů, 400 indických kuriozit, stovky drahých kamenů a korálů, stejně jako cenné svazky z císařské knihovny navždy opustily hranice českých zemí a nikdy už se nevrátily. Cenným literárním úlovkem byla slavná Ďáblova bible, či přesněji Codex gigas, největší rukopisná kniha světa. 24 hodin po skončení rabování byl podepsán vestfálský mír o ukončení třicetileté války.

Obrazy z pražských rudolfinských sbírek dnes mohou návštěvníci obdivovat ve stockholmských muzeích. Volání po jejich návratu je však velmi ošemetné – sami bychom totiž nejspíš museli vracet vzácné poklady ukradené českými dobyvateli.

Ďáblova bible

Originál vznikl ve 13. století v klášteře V Podlažicích u Chrudimi, kde ho podle barvité pověsti napsal za jedinou noc hříšný mnich s vydatnou pomocí ďábla, který se pak zhmotnil do nejznámější ilustrace této knihy. Codex gigas, neboli „Ďáblova bible“, obsahuje opis celé Bible, Kosmovy kroniky, kalendárium, seznam podlažického bratrstva, různé traktáty, nekrolog se jmény 1635 zemřelých, spisy o aritmetice, zaklínadla a dokonce i vyobrazení nebeského Jeruzaléma. Nebeský Jeruzalém je tu zobrazen vedle již zmiňované ilustrace ďábla a jedná se o město uspořádané do jedenácti pater řádu, míru a naděje.

Bouřlivá léta husitské revoluce, kdy byl domovský klášter Codexu Gigas totálně zničen, přežila tato obří kniha v bezpečí broumovského kláštera. Z Broumova ho do svých sbírek získal až císař Rudolf II. a z Pražského hradu ho nakonec jako válečnou kořist odvezli za třicetileté války Švédové, kteří jej vlastní dodnes. Originál je dnes součástí sbírky švédské Národní knihovny.

Uloupené zlaté poklady
  • Pomsta inckých bohů (vyšlo 6. března)
  • Rabování po švédsku (vyšlo 9. března)
  • Pod hákovým křížem (vychází 12. března)
  • Záhada Zlaté lilie (vychází 15. března)
  • Poklad ruského cara (vychází 18. března)

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zrádce od Thermopyl

Píše se rok 480 př. n. l. a u Thermopyl se právě výhodná pozice řeckých obránců mění v mlýnek na maso. Mnohasettisícová armáda Peršanů pod vedením krále Xerxa totiž nenapochodovala do úzké soutěsky v jednom houfu (jak si představovali Sparťané), ale částečně ji obešla skalními pěšinami zezadu. Někdo jim musel dobře poradit! Obvinění padne na bývalého vojáka Epialtese z Trachisu. Důkazy však chybějí. Slavný řecký historik Hérodotos píše, že podezíráni byli i další dva lidé. „Ale jen na život hanebného Epialtese vypsali Řekové odměnu.“ Pravdou zůstává, že tuhle „zkratku přes hory“ hojně využívali při vzájemných přepadech jak Sparťané, tak i lid z Fókidy, který momentálně stál na straně perského krále Xerxa. Dá se tedy předpokládat, že o cestě do týlu nepřítele věděli už dávno i bez našeptávačů.

Zajímavosti

Pletení na prstech bylo snadné, a proto se těšili tkaničkáři menší úctě než tkalci

Historie

Mezi špičkovými senzory nebudou na lodi chybět sonary v ponorných kýlech, vlečené sonarové bóje, hydrofon pro poslech mořských živočichů a zařízení na odběr vzorků vzduchu, vody i mořského dna.

Zajímavosti

Osud vesmíru je stále nejasný

Vesmír

Příště možná poletí na letecké biopalivo

Věda

Tučňáci se poprvé pouští na moře a učí se samostatně lovit. U břehu na ně již čekají tuleni, pro které je mladý tučňák relativně snadnou kořistí

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907