Uloupené poklady: Švédská loupež uměleckých děl v Praze

09.03.2019 - Kateřina Helán Vašků

Před 370 lety vyplenila švédská vojska Pražský hrad a odvezla stovky cenných uměleckých předmětů. Proč se vzácné poklady dodnes nacházejí ve stockholmských muzeích?

<p>Švédský král Gustav Adolf udělal ze své armády nejvýkonnější bojovou sílu třicetileté války. Praha se pak o jejích kvalitách bolestivě přesvědčila sama. Jedním z uloupených pokladů byla i „Ďáblova bible“.</p>

Švédský král Gustav Adolf udělal ze své armády nejvýkonnější bojovou sílu třicetileté války. Praha se pak o jejích kvalitách bolestivě přesvědčila sama. Jedním z uloupených pokladů byla i „Ďáblova bible“.


Reklama

Blížil se konec třicetileté války a jednání o vestfálském míru byla v plném proudu. Přesto v létě roku 1648 pronikla hradčanským opevněním švédská vojska: Pod vedením Hanse Christoffa Königsmarcka obsadila Malou Stranu i Pražský hrad, načež došlo se souhlasem švédské královny Kristýny I. k rabování

Panovnice nařídila, aby se Königsmarck osobně „postaral“ především o nejcennější kusy sbírky císaře Rudolfa II., který byl vyhlášeným milovníkem umění. Do Stockholmu tak záhy putovala kolekce děl takových mistrů, jako byl Leonardo da Vinci, Rafael, Rubens, Brueghel, Dürer či Hieronymus Bosch. Na 500 obrazů, 70 bronzových soch, 370 vědeckých přístrojů, 400 indických kuriozit, stovky drahých kamenů a korálů, stejně jako cenné svazky z císařské knihovny navždy opustily hranice českých zemí a nikdy už se nevrátily. Cenným literárním úlovkem byla slavná Ďáblova bible, či přesněji Codex gigas, největší rukopisná kniha světa. 24 hodin po skončení rabování byl podepsán vestfálský mír o ukončení třicetileté války.

Obrazy z pražských rudolfinských sbírek dnes mohou návštěvníci obdivovat ve stockholmských muzeích. Volání po jejich návratu je však velmi ošemetné – sami bychom totiž nejspíš museli vracet vzácné poklady ukradené českými dobyvateli.

Ďáblova bible

Originál vznikl ve 13. století v klášteře V Podlažicích u Chrudimi, kde ho podle barvité pověsti napsal za jedinou noc hříšný mnich s vydatnou pomocí ďábla, který se pak zhmotnil do nejznámější ilustrace této knihy. Codex gigas, neboli „Ďáblova bible“, obsahuje opis celé Bible, Kosmovy kroniky, kalendárium, seznam podlažického bratrstva, různé traktáty, nekrolog se jmény 1635 zemřelých, spisy o aritmetice, zaklínadla a dokonce i vyobrazení nebeského Jeruzaléma. Nebeský Jeruzalém je tu zobrazen vedle již zmiňované ilustrace ďábla a jedná se o město uspořádané do jedenácti pater řádu, míru a naděje.

Bouřlivá léta husitské revoluce, kdy byl domovský klášter Codexu Gigas totálně zničen, přežila tato obří kniha v bezpečí broumovského kláštera. Z Broumova ho do svých sbírek získal až císař Rudolf II. a z Pražského hradu ho nakonec jako válečnou kořist odvezli za třicetileté války Švédové, kteří jej vlastní dodnes. Originál je dnes součástí sbírky švédské Národní knihovny.

Uloupené zlaté poklady

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Upír obecný (Desmodus rotundus), někdy nazývaný též upír rudý nebo upír velký, je druh tropických netopýrů žijící ve Střední a Jižní Americe.

Věda

Základna nově nalezeného korálového útesu je široká 1,5 kilometru a jeho vrchol se v nejvyšších bodech nachází 40 metrů pod hladinou moře.

Zajímavosti
Reklama

Příslušníci 101. výsadkové divize během operace Anaconda v březnu 2002.

Válka

Na jednání v Ženevě nemohl chybět Edvard Beneš. Z Prahy přijeli Karel Kramář, předseda Národního výboru a vůdce strany státoprávně demokratické, Václav Klofáč, místopředseda Národního výboru a vůdce českých národních socialistů, agrárník František Staněk, předseda Českého svazu poslanců, Gustav Habrman za sociální demokraty, státoprávní demokrat Antonín Kalina, šéf Maffie Přemysl Šámal, ředitel Živnobanky Jaroslav Preiss a ředitel Agrární banky Karel Svoboda. Později dorazil i Mořic Hruban za moravské katolíky.

Historie

Sir John Julius Angerstein na portrétu Thomase Lawrence z roku 1790.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907