Uloupené poklady: Kam zmizelo zlato generála Jamašity? A existovalo vůbec?

15.03.2019 - Kateřina Helán Vašků

Agenti CIA, japonská zločinecká organizace jakuza i filipínský diktátor Ferdinand Marcos – ti všichni uvěřili, že někde na Filipínách odpočívá poklad, který má rozhodně cenu hledat: zlato generála Jamašity...

<p>Generál Jamašita byl nejen schopný velitel, ale také vášnivý „sběratel“ pokladů. Jejich skrýš však nevyzradil ani před popravou.</p>

Generál Jamašita byl nejen schopný velitel, ale také vášnivý „sběratel“ pokladů. Jejich skrýš však nevyzradil ani před popravou.


Reklama

Nikoliv náhodou se japonskému generálovi Tomojukimu Jamašitovi za druhé světové války přezdívalo „řezník z Manily“. Dobyvatel Thajska, Malajsie i Singapuru nechvalně proslul brutálním postupem proti nepřátelům, ale také masakry zajatců a civilistů. Mimo to měl na starost rovněž „správu a vytěžení místních zdrojů“, což volně přeloženo znamenalo rabování všeho – od cenných papírů až po pozlacené střechy buddhistických chrámů. Za tímto účelem mu měla být údajně k ruce také speciální tajná organizace Zlatá lilie.

Situace se ovšem začala obracet, když generál se svým vojskem dorazil v říjnu 1944 na Filipíny, kde se střetl se spojeneckou armádou. Brzy po válce jej popravili a na onen svět s ním odešla i záhada, kam zmizela jeho bohatá kořist. 

Kolik zlata manilský řezník skutečně nastřádal, nevíme, i když některé zdroje hovoří až o stovkách tun vzácného kovu. Není divu, že o nalezení pokladu usilovala celá řada hledačů, z nichž jeden – jistý Rogelio Roxas – měl roku 1971 uspět. Bývalý filipínský voják prý objevil tajnou místnost, kde ležely doslova hory zlata a drahých šperků. Jakmile se však o jeho nálezu dozvěděl prezident Marcos, nařídil vše zabavit, zatímco nebožáka nechal zavřít a mučit

Po propuštění Roxas za záhadných okolností zemřel, nicméně nadace bojující za jeho práva vyvolala u havajského soudu proces proti diktátorovi. Ten v roce 1996 skutečně přiznal, že se s manželkou neprávem obohatili bezmála o 41 miliard dolarů (v přepočtu 1,1 bilionu korun), pocházejících z Roxasova nálezu. Později byl sice verdikt pro nedostatek důkazů stažen, ale americký odvolací soud nakonec dospěl k jednoznačnému závěru: „Jamašitovo zlato objevil Roxas a ukradli jej Marcosovi muži.“

Podle podstatně divočejší teorie se krátce po válce ke zlatu dostali Američané výměnou za příslib, že neobviní japonského císaře z válečných zločinů. A dle jiných názorů poklad nikdy neexistoval a představoval pouhý mýtus…

Uloupené zlaté poklady

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dávný Mars před 4 miliardami let mohla z části pokrývat voda

Vesmír

Robotický koala vylepšený koalí močí a trusem pátrá po tom, zda mají krávy sklony ušlapat koaly, když se ocitnou na zemi.

Věda

Vědci dlouho předpokládali, že humři necítí bolest, protože nemají skutečný mozek. Pozdější výzkum ale ukázal, že korýši na poškození tkáně reagují fyzicky i hormonálně, tudíž bolest pravděpodobně cítí.

Příroda

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907