Uloupené poklady: Mají ve zmizelém pokladu ruského cara prsty českoslovenští legionáři?

18.03.2019 - Kateřina Helán Vašků

Osud části proslulého pokladu ruských carů zůstává i po 100 letech záhadou. Odcizení pokladu je často (a zřejmě neprávem) přisuzováno českým legionářům, kteří vlak doprovázeli


Reklama

Ohromné množství zlatých prutů, drahokamů, mincí i uměleckých předmětů – zkrátka poklad, který si přízvisko „carský“ s hodnotou tehdejší miliardy rublů (dnešního 1,8 bilionu korun) rozhodně zasloužil. Skončil však za nevyjasněných okolností neznámo kde a podle některých názorů nebyl na vině nikdo jiný než českoslovenští legionáři

Ruský zlatý poklad se nejdřív pevně pojil s Petrohradem, ale když v roce 1917 došlo ke svržení carské vlády a bolševický převrat byl na spadnutí, musel se přesunout na bezpečnější místo – do Kazaně. A právě tam se jeho příběh začal spojovat s československými legionáři: Měli totiž vzácný náklad po cestě chránit. 

Zlato na Sibiři

Do cíle sice vlak s původně plně naloženými vagony, jichž mělo být asi osmdesát, dorazil. Bolševický puč však záhy vzplál i v Kazani, a tak se poklad v doprovodu legionářů stěhoval znovu – do Samary, Ufy a následně do Čeljabinsku a Omsku. Tam se pak roku 1918 odehrál státní převrat, načež se novým „nejvyšším vládcem Ruska“ stal vůdce Bílé armády brojící za obnovení carství, admirál Alexandr Kolčak

Do klína mu spadlo i zlato, které prý částečně posloužilo k posílení armády, ale bez úspěchu. Když do Omsku roku 1919 dorazila sovětská vojska, Kolčakovu vládu svrhla a generál musel uprchnout. Ochranu jeho osoby i pokladu opět převzali legionáři, plány jim však zkřížili Sověti: Legionáři jim museli výměnou za bezpečný průchod vydat jak Alexandra Vasiljeviče, tak zlato. Tou dobou už prý ovšem z cenného kovu zbývala jen třetina a původních 80 vagonů se smrsklo na 28

TIP: Revoluční dobrovolná vojska: Jaké byly osudy československých legií v Rusku?

Generála prakticky okamžitě popravili a samozřejmě se vyrojily spekulace, kam zmizela závratná část carského zlata. Podle některých názorů byli na vině právě legionáři: Poklad měli údajně použít na financování rodícího se Československa, zajistit s ním vysoký kurz a stabilitu koruny nebo podpořit vznik bohaté Legiobanky. Důkazy ovšem chybějí a naopak existuje řada dokumentů, jež potvrzují, že vše bylo v pořádku – už proto, že za předání nákladu ručili legionáři hlavou. Zda se tedy část zlata ztratila ještě pod Kolčakovým vedením, nebo až po jeho vydání bolševikům, tak zůstává stále nejasné...

Uloupené zlaté poklady

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jednotliví Evropané a Asiaté mají sice z neandertálců asi jen padesátinu z celkového počtu tří miliard písmen genetického kódu, ale každý zdědil trošku jiné úseky neandertálské DNA. Celkem se tak našla v DNA dnešních lidí plná pětina dědičné informace neandertálců.

Zajímavosti

Obléhání Calais

Historie
Věda

Objekt B14-65666 vznikl v důsledky srážky dvou galaxií, k níž došlo před 13 miliardami let

Vesmír

Testování mikrorobota pro vyšetření tlustého střeva

Věda

Pivoňky jsou poměrně náročné na kvalitu přírodního prostředí a jeho změny a také se jen pomalu šíří, protože mají velká a těžká semena. I hojnější druhy mají obvykle pouze ostrůvkovitý areál, přičemž jednotlivá místa výskytu mohou být i značně vzdálená. Proto se u některých lokalit můžeme domnívat, že vznikly druhotně, zplaněním z kultury. Jestliže k tomu ale došlo ve starověku, můžeme to dnes jen stěží dokázat. Jiné druhy jsou endemité malých území, většinou hor, ze kterých se nemohly dále šířit. Mezi ně patří i tyto nejvzácnější evropské pivoňky.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907