Umírající gigant VY Canis Majoris je jako Betelgeuse na steroidech

20.06.2022 - Stanislav Mihulka

Astronomové poprvé detailně zmapovali vzhled jedné z největších hvězd Mléčné dráhy, červeného hyperobra VY Canis Majoris

<p>Umělecké ztvárnění hyperobra VY Canis Majoris, na základně nedávných poznatků</p>

Umělecké ztvárnění hyperobra VY Canis Majoris, na základně nedávných poznatků


Reklama

Gigantičtí hyperobři jsou největší a také nejsvítivější známé hvězdy. Mají ale jen velice krátký život, sotva několik milionů let. Mezi největší červené hyperobry patří VY Canis Majoris ze souhvězdí Velkého psa. Jde o hvězdné monstrum, jehož velikost až 2 000krát přesahuje velikost našeho Slunce. Pokud bychom tohoto hyperobra umístili do Sluneční soustavy, jeho povrch by se nacházel až za oběžnou drahou Jupitera. 

Astronomka Lucy Ziurys z americké Arizonské univerzity a její kolegové jako první sestavili detailní trojrozměrný obraz této podivuhodné umírající hvězdy, kterou od nás dělí asi 3 900 světelných let. Využili k tomu rozložení a pohyby různých typů molekul, které se nalézají v bezprostředním okolí VY Canis Majoris. Pozorovali je pomocí soustavy radioteleskopů ALMA v chilské poušti Atacama.

Divoké tvary největších hvězd

Menší hvězdy, jako třeba naše Slunce, se brzy po svém vzniku zformují do podoby žhavé koule. Víceméně kulatý tvar si udrží až do svého zániku. I když se ve fázi červeného obra podstatně zvětší, stále jde o kouli. S hyperobry je to jiné. Mají tendenci procházet poměrně častými epizodami masivního vyvrhování hmoty, v nichž vznikají nepravidelné struktury tvořené různými oblouky a shluky. Spíše než kouli připomínají obrovského roztoče v divoké křeči.

TIP: Vesmírné rekordy: Největší hvězdy jsou tisíckrát větší než Slunce

Hyperobr VY Canis Majoris je mnoha věcech podobný dalšímu červenému hyperobrovi – hvězdě Betelgeuse ze souhvězdí Orionu. V řadě parametrů ho ale předčí, včetně velikosti a nejspíš i hmotnosti.

Badatele obzvláště zajímá, jak vlastně VY Canis Majoris a další hyperobři „umírají“. Podle obecných představ mají gigantické hvězdy končit v nesmírné explozi supernovy či spíše hypernovy. Tento pohled se ale postupně mění, neboť v takovém případě bychom podle vědců museli pozorovat mnohem více podobných explozí. „Myslíme si, že se hyperobři mohou tiše a bez efektů zhroutit do černé díry,“ říká Ziurys. „Nevíme ale, kolika takových hvězd se to týká, proč k tomu dochází, ani jak konkrétně takový proces probíhá.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pachacuti, tvůrce velkolepé říše Tawantinsuyu, na anonymní malbě cuzské školy ze 17. století (foto: Wikimedia CommonsCC0 + Wikimedia Commons, Emmanuel DyanCC BY 2.0)

Zajímavosti

Krajina na Marsu, na snímku robotické laboratoře Curiosity

Vesmír

Světelná show Tribute in Light je pastí pro ptáky přelétající nad New Yorkem. (foto: Wikimedia Commons, King of HeartsCC BY-SA 4.0)

Příroda

Masivní závrt u chilského měděného dolu Alcaparrosa. (foto: Profimedia (Johan Godoy, AFP)

Věda

Zasahující hasiči Rubal a Torres. (foto: Brinnon Fire Department)

Revue

Emauzský klášter na přelomu 19. a 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Deport & Panzer, CC0)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907