Ústní mikrobiom pod drobnohledem: 27 mikrobů zvyšuje riziko rakoviny slinivky až o 250 %
Vědci z New Yorku zjistili, že 27 druhů bakterií a hub z našich úst může výrazně zvyšovat riziko rakoviny slinivky. Lidé s touto kombinací mikrobů podle nové studie onemocní až 3,5krát častěji.
Vědci z NYU Langone Health – sítě několika špičkových nemocnic, ambulantních center, výzkumných ústavů a lékařské fakulty se sídlem v New Yorku, poprvé odhalili konkrétní mikroorganismy v lidských ústech, které mohou sehrát zásadní roli při vzniku rakoviny slinivky břišní – jednoho z nejzhoubnějších typů rakoviny vůbec.
Tým identifikoval 27 druhů bakterií a hub, jejichž přítomnost v ústní dutině souvisí s výrazně zvýšeným rizikem onemocnění. Lidé s tímto nebezpečným mixem mikrobů, mají 3,5× vyšší pravděpodobnost vzniku nádoru než běžná populace.
Největší studie svého druhu
Do výzkumu se zapojilo 122 000 zdravých Američanů z dlouhodobých preventivních studií. Vědci odebrali účastníkům vzorky slin na začátku sledování a pak je průměrně devět let monitorovali. Během této doby se u 445 lidí rozvinula rakovina slinivky; jejich vzorky byly následně porovnány s mikrobiomem 445 náhodně vybraných zdravých osob. Analýza zohlednila i faktory jako věk, kouření nebo etnický původ.
Ze shromážděných dat vyplynulo, že 24 druhů bakterií a hub ovlivňuje riziko rakoviny – některé jej zvyšují, jiné naopak snižují. K nim se přidaly další tři bakteriální druhy už dříve spojené s parodontózou, tedy zánětem dásní a kostí v okolí zubů.
Zvláštní pozornost vzbudily kvasinky rodu Candida, běžně žijící na kůži i ve střevech. Tyto houby byly nalezeny přímo v tkáních pankreatických nádorů, což naznačuje jejich přímou roli v procesu rakovinotvorby.
Vyšší šance na včasný záchyt
Rakovina slinivky je známá svou zákeřností – podle American Cancer Society přežívá pět let od diagnózy jen asi 8 % pacientů. V České republice každoročně onemocní zhoubným nádorem slinivky břišní přes 2 300 občanů a jejich počet neustále narůstá. Včasný screening je přitom dnes velmi obtížný. Nový výzkum však otevírá možnost, že běžné vyšetření slin by mohlo upozornit na lidi s vyšším rizikem dříve, než se objeví první příznaky. Lékaři by pak mohli zasáhnout a pacientovi například upravit složení jeho mikrobiomu.
Studie neprokazuje příčinnou souvislost, podle vědců jde ale o důkaz „silnější než kdykoli dřív“, že péče o zuby a dásně může chránit nejen před parodontózou, ale i před rakovinou. Objev také zapadá do rostoucího množství studií, které propojují zdraví ústní dutiny s dalšími chorobami – od Alzheimerovy nemoci až po deprese.
Studie publikovaná ve vysoce prestižním odborném časopisu JAMA Oncology se zaměřila na bakterie a houby (kvasinky) v ústní dutině. Nyní se stejný tým hodlá zaměřit také na viry v ústní dutině s cílem zjistit, zda mohou i viry zvyšovat riziko rakoviny. Další otázkou, na kterou budou badatelé hledat odpovědi je, zda složení ústního mikrobiomu ovlivňuje dobu přežití diagnostikovaných pacientů. Už v roce 2024 stejná skupina odhalila souvislost některých ústních mikrobů s karcinomem hlavy a krku.
