Ve znečištěných řekách se pstruzi stávají závislými na pervitinu

09.07.2021 - Stanislav Mihulka

Kromě hnojiv, pesticidů a léků působí na vodní organismy i drogy, které se v hojném množství dostávají do odpadních vod

<p>Pstruzi, kteří strávili dva měsíce ve vodě s pervitinem, se stali závislými.</p>

Pstruzi, kteří strávili dva měsíce ve vodě s pervitinem, se stali závislými.


Reklama

Vodní prostředí na Zemi je dlouhodobě znečišťováno odpadními vodami, které obsahují rozmanité produkty lidské činnosti. Je mezi nimi i mnoho biologicky aktivních chemikálií, jako jsou hnojiva, pesticidy, léky nebo drogy. O vlivu takových látek na vodní organismy toho přitom stále víme jen málo.

Pstruzi na „perníku“

Pavel Horký z Karlovy univerzity v Praze vedl mezinárodní tým odborníků s významnou českou účastí, který zkoumal vliv pervitinu, tedy nelegální, ale ve střední Evropě hojně užívané stimulující drogy, na pstruhy obecné. V rámci výzkumu choval po dobu 8 týdnů pstruhy v nádrži, kde byla koncentrace pervitinu stejná jako v některých řekách. Pak těmto pstruhům dávali na vybranou – ryby si mohly „vybrat“, zda odplují do čisté vody, anebo se vrátí do vody s pervitinem.

TIP: Pod pokličkou: Jak účinkují nejznámější drogy na lidský organismus

Experimenty jasně ukázaly, že pstruzi, kteří strávili dva měsíce ve vodě s pervitinem, se vlastně stali závislými. Čtyři dny dávali přednost vodě s pervitinem před čistou vodou. Tyto ryby byly rovněž méně aktivní ve srovnání s rybami z čisté vody.

V mozku pstruhů z vody s pervitinem byly objeveny stopy pervitinu až deset dní po jejich přemístění do čisté vody. Podle Horkého představuje návyk na drogy další, poněkud neočekávaný negativní dopad civilizace na organismy v přírodním prostředí.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Startup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas QuineCC BY-SA 2.0)

Věda
Zajímavosti

Chcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)

Vesmír

Ostrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)

Příroda

Socha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben SkálaCC BY-SA 3.0)

Historie

Dědeček kakadu

Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.

Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ HarrisonCC BY-SA 4.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907