Ve znečištěných řekách se pstruzi stávají závislými na pervitinu

09.07.2021 - Stanislav Mihulka

Kromě hnojiv, pesticidů a léků působí na vodní organismy i drogy, které se v hojném množství dostávají do odpadních vod

<p>Pstruzi, kteří strávili dva měsíce ve vodě s pervitinem, se stali závislými.</p>

Pstruzi, kteří strávili dva měsíce ve vodě s pervitinem, se stali závislými.


Reklama

Vodní prostředí na Zemi je dlouhodobě znečišťováno odpadními vodami, které obsahují rozmanité produkty lidské činnosti. Je mezi nimi i mnoho biologicky aktivních chemikálií, jako jsou hnojiva, pesticidy, léky nebo drogy. O vlivu takových látek na vodní organismy toho přitom stále víme jen málo.

Pstruzi na „perníku“

Pavel Horký z Karlovy univerzity v Praze vedl mezinárodní tým odborníků s významnou českou účastí, který zkoumal vliv pervitinu, tedy nelegální, ale ve střední Evropě hojně užívané stimulující drogy, na pstruhy obecné. V rámci výzkumu choval po dobu 8 týdnů pstruhy v nádrži, kde byla koncentrace pervitinu stejná jako v některých řekách. Pak těmto pstruhům dávali na vybranou – ryby si mohly „vybrat“, zda odplují do čisté vody, anebo se vrátí do vody s pervitinem.

TIP: Pod pokličkou: Jak účinkují nejznámější drogy na lidský organismus

Experimenty jasně ukázaly, že pstruzi, kteří strávili dva měsíce ve vodě s pervitinem, se vlastně stali závislými. Čtyři dny dávali přednost vodě s pervitinem před čistou vodou. Tyto ryby byly rovněž méně aktivní ve srovnání s rybami z čisté vody.

V mozku pstruhů z vody s pervitinem byly objeveny stopy pervitinu až deset dní po jejich přemístění do čisté vody. Podle Horkého představuje návyk na drogy další, poněkud neočekávaný negativní dopad civilizace na organismy v přírodním prostředí.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Gotthard Heinrici (vpravo) se těšil respektu ze strany spolubojovníků i Spojenců a platil za mistra defenzivy.

Válka
Věda

Potápěč, který žraloky býčí krmí, je vybaven nejen zkušenostmi, ale rovněž drátěnou košilí. (foto: Shutterstock) 

Příroda

Richard III. (1452–1485) měl drobnější skoro ženskou postavu a pohlednou tvář.

Historie

Dopadnout na polštář 

airbagy pro chodce
kdy: 2012 | omezení: pouze nižší rychlost

Airbagy se staly běžnou formou ochrany řidičů i spolujezdců, a řada automobilek se proto zamýšlela, zda by nemohly mírnit také náraz nešťastně zasaženého chodce. Během kolize se měly airbagy na kapotě nafouknout a pokrýt plochu střetu. Ačkoliv je myšlenka na první pohled nosná a snadno realizovatelná, nakonec se neujala. Vnější airbagy byly totiž účinné jen při nižších rychlostech, a pouze pokud nešťastník dopadl přímo na ně. Daleko efektivnější se ukázaly změny v umístění motoru a mřížky chladiče, které pomohly lépe usměrnit případný náraz. (foto: Profimedia)

Zajímavosti

Design orbitální stanice Voyager Space Station společnosti Orbital Assembly Corporation.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907