Větší než byste čekali: Merkur má překvapivě velké a pevné vnitřní jádro

23.04.2019 - Stanislav Mihulka

Planeta Země je mnohem větší než Merkur. Vnitřní jádro obou planet je ale prakticky stejně velké

<p>Nejmenší planetou Sluneční soustavy je (po vyřazení Pluta) Merkur, který měří v průměru 4 880 km. Průměr Země je téměř trojnásobný – 12 756 km.</p>

Nejmenší planetou Sluneční soustavy je (po vyřazení Pluta) Merkur, který měří v průměru 4 880 km. Průměr Země je téměř trojnásobný – 12 756 km.


Reklama

Merkur je sice nejmenší z planet Sluneční soustavy, jeho tajemství jsou ale přinejmenším stejně velká, jako v případě větších planet. Jedna z těchto záhad se pojí s vnitřním jádrem planety. Merkur je kamenná planeta, stejně jako Venuše, Země a Mars. Vnitřek Merkuru je členěný podobně jako u ostatních kamenných planet, proporce jednotlivých částí jsou ale u Merkuru dost výjimečné.

Například kovové jádro Merkuru ve skutečnosti tvoří naprostou většinu celé planety. Zabírá asi 85 procent objemu Merkuru. Antonio Genova z italské Sapienza University of Rome a jeho spolupracovníci nedávno zjistili, že vnitřní jádro Merkuru je pevné přiližně stejně, jako vnitřní jádro Země.

Masivní vnitřní jádro Merkuru

Co je ještě pozoruhodnější, přestože je Merkur svou velikostí oproti Zemi asi jen třetinový, jeho vnitřní jádro je zhruba stejně velké, jako vnitřní jádro naší planety. Pozorování Merkuru také ukazují, že jeho jádro je stále aktivní a že pohyby jeho roztaveného materiálu vytvářejí magnetické pole Merkuru, byť je slabší, než magnetické pole Země.

TIP: Země se netřese sama: Do klubu tektonicky aktivních planet vstoupil Merkur

Výzkum Genovyho týmu je založený na datech, která získala americká meziplanetární sonda MESSENGER. Ta pozorovala Merkur zblízka od března 2011 do dubna 2015 a velmi přesně zaznamenávala jak gravitační pole planety, tak i její rotaci. Z těchto dat pak vědci mohli odvodit uspořádání vnitřní části planety.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Každý, kdo na radnici přinese krysí ocas, dostane jeden cent!

Historie

Pořádné lepidlo se hodí i chirurgům

Věda

Nobelovu cenu nezískal Einstein za svoji revoluční teorii, ale až v roce 1922 za vysvětlení fotoelektrického jevu

Vesmír
Cestování

Příslušníci regimentu RAF s průzkumným vozidlem Humber, Holandsko 1944.

Válka
Reklama

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907