Záhada skvrn na Ceres: Nový výzkum ukazuje na přítomnost prací sody

30.06.2016 - Martin Reichman

Vědci jsou zase o krok blíž k rozluštění tajemství světlých skvrn na povrchu trpasličí planety Ceres


Reklama

Výrazné světlé skvrny na povrchu trpaslíka Ceres dráždily vědce již dlouho před příletem sondy Dawn. První teorie jejich původu pracovaly s možností, že jsou tvořeny ledem. Později měření ale ukázala, že míra odrazivosti světla různých vlnových délek neodpovídá vlastnostem ledu. S další teorií přispěchali vědci pracující na spektrografu HARPS. Jejich měření ukázalo, že světlé skvrny jsou způsobeny odpařováním těkavých sloučenin. Nyní se ale zdá, že ani tato teorie podstatu světlých skvrn zcela nevysvětluje.

Ceres vypraná doběla

Podle vědců z italského Národního institutu astrofyziky souvisí světlé skvrny na Ceres s přítomností uhličitanu sodného, jehož vysoké koncentrace vědci objevili přímo v kráteru Occator.

Uhličitan sodný, neboli soda na praní se na Zemi vyskytuje v oblastech s hydrotermální aktivitou. Jeho přítomnost na Ceres tak naznačuje, že vnitřní teplota planetky je zřejmě vyšší, než jsme si původně mysleli. Zavlečení sloučeniny na povrch Ceres například asteroidem vědci vylučují a jsou přesvědčeni, že pochází přímo z hlubin planetky Ceres. Na povrch planetky se mohl z hlubin dostat například po nárazu jiného tělesa. K potvrzení souvislosti světlých skvrn a přítomností uhličitanu sodného se proto nyní vědci zaměří i na další světlé oblasti na povrchu Ceres.

Reklama

  • Zdroj textu:

    nasa.gov

  • Zdroj fotografií: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA/ASI/INAF

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Stegouros elengassen se svým nebezpečným ocasem.

Věda

Detailní a širokoúhlý pohled na galaxii NGC 7727 ukrývající nejbližší pár superhmotných černých děr. Snímek vlevo byl pořízen přístrojem MUSE a dalekohledem ESO/VLT, snímek vpravo získal dalekohled VST (VLT Survey Telescope).

Vesmír

V kolébce černého zlata

kde: Etiopie, Afrika

Za domov kávy se obecně považuje Etiopie: Příprava nápoje se tam dodnes pojí s rituály a zcela spočívá na bedrech žen. „Baristky“ nejprve pálí kadidlo a poté v pánvi nad otevřeným ohněm praží kávová zrna, načež je rozdrtí v hmoždíři. Výsledek se smíchá s vodou v jebeně, hliněné nádobě s úzkým kulatým krkem, a přivede se k varu. Nakonec se káva přelije přes filtr, podomácku vyrobený z hadříku či třeba koňských žíní, a dochutí se cukrem – ale někdy také máslem či solí.

Zajímavosti

Sepie faraonova (Sepia pharaonis) dorůstá délky kolem 40 cm a hmotnosti 5 kg. Dokáže měnit barvy od jasně bílé až po tmavě hnědou.

Příroda

Christopher Cradock a Leberecht Maass (vpravo)

Válka

Jako výborné řešení zalesnění holin a ředin se jevila výsadba rychle rostoucích dřevin typu borovice či smrku.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907