Zamlžená záhada Pluta a Titanu: Kde se na nich bere mlha?

28.01.2020 - Stanislav Mihulka

Na Titanu a zřejmě i na Plutu vznikají mlhy z organické hmoty. Naproti tomu na Tritonu je mlžný opar tvořený vodním ledem

<p>Mlha v atmosféře Pluta na snímku sondy New Horizons</p>

Mlha v atmosféře Pluta na snímku sondy New Horizons


Reklama

Jedním z objevů mise New Horizons během návštěvy Pluta je i zjištění, že v atmosféře této trpasličí planety se tvoří mlha. Pro planetární vědce jde o záhadu. Ani po pěti letech, které uplynuly po průletu sondy New Horizons v těsné blízkosti planetky, ale není jasné, z čeho je mlha na Plutu utvořená a jak vlastně vzniká.

Mlhy na vzdálených světech

Pluto není jediný svět, kde jsme podobné mlhy nalezli. Jsou i na podivuhodném Saturnově měsíci Titanu a rovněž i na Tritonu, ledovém měsíci Neptunu. Na Titanu se přitom na tvorbě mlžného oparu zřejmě významně podílí organická hmota, která je na tomto zvláštním světě běžná. Na Tritonu zase mlžný opar pravděpodobně vytvářejí drobné částice vodního ledu.

TIP: Hádanka vyřešena? Proč jsou na Plutu kusy ledu velké jako mrakodrapy

Vědci si všimli, že mlha na Plutu mívá načervenalý nádech. Z toho usuzují, že by Pluto vlastně v tomto ohledu mohlo být podobnější Titanu než Tritonu, a že částečky mlhy na Plutu zřejmě tvoří zmrzlá organická hmota. Podle badatelů jsou takové světy vlastně „továrnami“ na organické molekuly. Nejen z tohoto důvodu by Pluto určitě v budoucnu stálo za podrobný průzkum.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: NASA/JHUAPL/SwRI



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Svatojakubskou cestu spousta křesťanů dodnes absolvuje především z náboženských důvodů, s rostoucí popularitou se ale na cestu vydávají lidé různých náboženství a motivací. Od roku 1993 patří Camino de Santiago do seznamu světového dědictví UNESCO. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Experimenty s profesionálními běžci ukázaly, že při sprintu na 100 metrů jim kofein zrychlí čas v průměru o 0,14 sekundy. (foto: PixabayCC0)

Věda

K prachovým bouřím dochází na Marsu každoročně. Jednou zhruba za tři tamní roky, tedy 5,5 roku na Zemi, ovšem přijde opravdu masivní, tzv. globální bouře. (ilustrace: Getty Images)

Vesmír

Smrtící pasti číhající na archeology najdeme spíš ve filmech a počítačových hrách. (foto: Getty Images (Lucasfilm Ltd.)

Historie

Tento útvar známe i z našich lesů – pravděpodobně jde o hálku žlabatky dubové (Cynips quercusfolii) na listu dubu letního (Quercus robur). (foto: Shutterstock)

Příroda

Zhruba třetina všech dospělých uvádí některý z příznaků nespavosti a 6 až 10 % lidí trpí natolik závažnými symptomy, že splňují diagnostická kritéria pro poruchu spánku. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907