Reklama


Známý neznámý Karlštejn: Hrad utkaný z polopravd a mýtů

02.10.2018 - Kateřina Helán Vašků

Po svém pražském protějšku zůstává Karlštejn nejznámějším hradem u nás. Ve škole nás učili, že ženám byl vstup mezi jeho stěny zapovězen a že Karel IV. nechal sídlo postavit jako úkryt pro korunovační klenoty. Jenže skutečnost byla zřejmě trochu jiná a mnohá „fakta“ jsou pouhými mýty

<p>Vstup na celý hrad, jak jej známe z Noci na Karlštejně, „zakázal“ ženám až Jaroslav Vrchlický.</p>

Vstup na celý hrad, jak jej známe z Noci na Karlštejně, „zakázal“ ženám až Jaroslav Vrchlický.


Reklama

Nejasnosti se pojí už s položením základního kamene legendární stavby. „Jako jeden z mála panovníků napsal Karel IV. vlastní životopis, což v té době vůbec nebylo zvykem. O Karlštejně tam však skoro nic není – dokonce ani přesně nevíme, kdy byl založen. Leckde se později našel letopočet 1348, ale neexistují pro něj žádné doklady,“ vysvětluje publicista Jan A. Novák.  

Převzato z Hájkovy kroniky 

Karlštejn by měl tudíž letos slavit 670. výročí, o jeho údajném založení ovšem víme jen díky vínu. Zrod karlštejnské vinice totiž, na rozdíl od vzniku hradu, nenechali kronikáři bez povšimnutí: „Z data jejího založení poté vydedukovali, že se ve stejném roce začalo budovat i šlechtické sídlo. Zmíněný letopočet se nicméně poprvé objevil až mnohem později v Hájkově kronice. A jak k němu autor došel, nikdo neví,“ dodává Novák. 

Kronikář a snad i trochu pábitel Václav Hájek z Libočan psal o Karlštejně v polovině 16. století. Záhadu vzniku stavby pak o tři sta let později zdánlivě uzavřel František Palacký, podle nějž mělo jít o úkryt korunovačních klenotů. Jenže jak vysvětluje Jan A. Novák: „Od počátku nebyl hrad zamýšlen jako skrýš pro klenoty ani pokladnice či něco podobného. České korunovační klenoty měly i podle přání Karla IV. zůstat v Praze. Říšské korunovační klenoty pak panovník dostal k dispozici až mnohem později.“ 

Až přijde apokalypsa

Otázkou zůstává, jaký důvod mohl mít Karel pro stavbu hradu, který sice leží blízko Prahy, ale zároveň zůstává ukryt očím zvědavců – dokonce i na úkor vlastní obranyschopnosti. Vyrostl totiž mezi vyššími kopci, a to už v době, kdy se k dobývání používala děla, a představoval tak potenciálně snadný cíl. Navíc zvolené místo prosté lidi děsilo: Ačkoliv mělo silnou křesťanskou tradici, tamní kraj opřádaly pověsti o čertech a branách do pekla. „Je možné, že Karlovi hrad sloužil k úniku před panovnickými starostmi. Prostě jako místo k rozjímání,“ uvažuje Novák. 

Zdi ve druhém patře Mariánské věže tamního kostela Nanebevzetí Panny Marie zas pokrývají výjevy z konce světa. Přijmeme-li letopočet 1348 jako datum založení hradu, nemělo by nám uniknout, že právě tehdy řádila v Evropě morová epidemie a lidé umírali po milionech. Navíc, ačkoliv se to zdá neuvěřitelné, starým kontinentem otřáslo také zemětřesení, údajně až o síle devíti stupňů Richterovy škály. Praskaly prý zdi kostelů v Římě a některá rakouská městečka úplně lehla popelem. „Karel IV. byl apokalypsou hodně posedlý, což však tehdy nepředstavovalo nic neobvyklého. V té době lidé skutečně věřili, že konec světa přijde brzy. Objevil se tedy i názor, že panovník mohl Karlštejn zamýšlet jako útočiště pro čas apokalypsy,“ uzavírá Novák. 

Ženám vstup povolen 

Jeden z největších pokladů křesťanského světa –  české a říšské korunovační klenoty a Karlovu sbírku relikvií – ukrývala svého času hradní kaple sv. Kříže. I dnes přitom zůstává se svými početnými gotickými deskovými obrazy světovým unikátem. 

TIP: Tajemné sténání i kostlivci: Na těchto českých hradech tuhne krev v žilách!

Právě tam rovněž nejspíš vznikla legenda o zákazu pobytu žen na Karlštejně, opět se však nezakládá na pravdě. „Karel IV. vydal příkaz, že ‚ženám je zakázáno pobývati, lehati a spáti‘ nejenom v kapli, ale v celé karlštejnské největší věži. Teprve mnohem později Jaroslav Vrchlický v 19. století ‚zakázal‘ vstup něžnému pohlaví na celý hrad tak, jak to známe z legendárního snímku Noc na Karlštejně,“ objasňuje kastelán Jaromír Kubů. 

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pátrači operovali spolu s bitevníky v takzvaném růžovém týmu. Zde dvojice „lovec–zabiják“ z poslední etapy války – bitevní vrtulník AH-1 kryje průzkumný OH-58.

Válka
Věda

Tajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.

Zajímavosti

Sonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 150 AU.

Vesmír
Zajímavosti

Při lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907