Reklama


Známý neznámý Karlštejn: Hrad utkaný z polopravd a mýtů

02.10.2018 - Kateřina Helán Vašků

Po svém pražském protějšku zůstává Karlštejn nejznámějším hradem u nás. Ve škole nás učili, že ženám byl vstup mezi jeho stěny zapovězen a že Karel IV. nechal sídlo postavit jako úkryt pro korunovační klenoty. Jenže skutečnost byla zřejmě trochu jiná a mnohá „fakta“ jsou pouhými mýty

<p>Vstup na celý hrad, jak jej známe z Noci na Karlštejně, „zakázal“ ženám až Jaroslav Vrchlický.</p>

Vstup na celý hrad, jak jej známe z Noci na Karlštejně, „zakázal“ ženám až Jaroslav Vrchlický.


Reklama

Nejasnosti se pojí už s položením základního kamene legendární stavby. „Jako jeden z mála panovníků napsal Karel IV. vlastní životopis, což v té době vůbec nebylo zvykem. O Karlštejně tam však skoro nic není – dokonce ani přesně nevíme, kdy byl založen. Leckde se později našel letopočet 1348, ale neexistují pro něj žádné doklady,“ vysvětluje publicista Jan A. Novák.  

Převzato z Hájkovy kroniky 

Karlštejn by měl tudíž letos slavit 670. výročí, o jeho údajném založení ovšem víme jen díky vínu. Zrod karlštejnské vinice totiž, na rozdíl od vzniku hradu, nenechali kronikáři bez povšimnutí: „Z data jejího založení poté vydedukovali, že se ve stejném roce začalo budovat i šlechtické sídlo. Zmíněný letopočet se nicméně poprvé objevil až mnohem později v Hájkově kronice. A jak k němu autor došel, nikdo neví,“ dodává Novák. 

Kronikář a snad i trochu pábitel Václav Hájek z Libočan psal o Karlštejně v polovině 16. století. Záhadu vzniku stavby pak o tři sta let později zdánlivě uzavřel František Palacký, podle nějž mělo jít o úkryt korunovačních klenotů. Jenže jak vysvětluje Jan A. Novák: „Od počátku nebyl hrad zamýšlen jako skrýš pro klenoty ani pokladnice či něco podobného. České korunovační klenoty měly i podle přání Karla IV. zůstat v Praze. Říšské korunovační klenoty pak panovník dostal k dispozici až mnohem později.“ 

Až přijde apokalypsa

Otázkou zůstává, jaký důvod mohl mít Karel pro stavbu hradu, který sice leží blízko Prahy, ale zároveň zůstává ukryt očím zvědavců – dokonce i na úkor vlastní obranyschopnosti. Vyrostl totiž mezi vyššími kopci, a to už v době, kdy se k dobývání používala děla, a představoval tak potenciálně snadný cíl. Navíc zvolené místo prosté lidi děsilo: Ačkoliv mělo silnou křesťanskou tradici, tamní kraj opřádaly pověsti o čertech a branách do pekla. „Je možné, že Karlovi hrad sloužil k úniku před panovnickými starostmi. Prostě jako místo k rozjímání,“ uvažuje Novák. 

Zdi ve druhém patře Mariánské věže tamního kostela Nanebevzetí Panny Marie zas pokrývají výjevy z konce světa. Přijmeme-li letopočet 1348 jako datum založení hradu, nemělo by nám uniknout, že právě tehdy řádila v Evropě morová epidemie a lidé umírali po milionech. Navíc, ačkoliv se to zdá neuvěřitelné, starým kontinentem otřáslo také zemětřesení, údajně až o síle devíti stupňů Richterovy škály. Praskaly prý zdi kostelů v Římě a některá rakouská městečka úplně lehla popelem. „Karel IV. byl apokalypsou hodně posedlý, což však tehdy nepředstavovalo nic neobvyklého. V té době lidé skutečně věřili, že konec světa přijde brzy. Objevil se tedy i názor, že panovník mohl Karlštejn zamýšlet jako útočiště pro čas apokalypsy,“ uzavírá Novák. 

Ženám vstup povolen 

Jeden z největších pokladů křesťanského světa –  české a říšské korunovační klenoty a Karlovu sbírku relikvií – ukrývala svého času hradní kaple sv. Kříže. I dnes přitom zůstává se svými početnými gotickými deskovými obrazy světovým unikátem. 

TIP: Tajemné sténání i kostlivci: Na těchto českých hradech tuhne krev v žilách!

Právě tam rovněž nejspíš vznikla legenda o zákazu pobytu žen na Karlštejně, opět se však nezakládá na pravdě. „Karel IV. vydal příkaz, že ‚ženám je zakázáno pobývati, lehati a spáti‘ nejenom v kapli, ale v celé karlštejnské největší věži. Teprve mnohem později Jaroslav Vrchlický v 19. století ‚zakázal‘ vstup něžnému pohlaví na celý hrad tak, jak to známe z legendárního snímku Noc na Karlštejně,“ objasňuje kastelán Jaromír Kubů. 

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Autory názvu kakao jsou Aztékové. Ti pro ně používali slovo cacahuatl čili „hořká voda“.

Historie
Zajímavosti
Věda
Zajímavosti

Leonardo da Vinci, pravděpodobný autoportrét, kolem roku 1512.

Věda

Ponorka č. III před novým spuštěním na Dunaj

 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907