Katastrofy, které změnily svět: Záhuba poloviny evropské populace

28.09.2018 - Vilém Koubek

Napříč historií došlo k řadě katastrof, které se navždy zapsaly do lidské paměti a od základu změnily fungování společnosti. Jednou z nich byla i morová epidemie, která zabila polovinu evropské populace

<p>Černá smrt byla nejničivější epidemií, jaká kdy zasáhla Evropu. Zemřelo až 200 milionů lidí.</p>

Černá smrt byla nejničivější epidemií, jaká kdy zasáhla Evropu. Zemřelo až 200 milionů lidí.


Reklama

Morová epidemie, která zasáhla Eurasii ve 14. století, nabyla takových rozměrů, že o ní mnozí uvažovali jako o božím trestu. Středověká společnost jí nerozuměla, nedokázala se před ní chránit a životem za ni nakonec zaplatila takřka polovina světové populace. Dodnes přitom přesně nevíme, kde a hlavně kdy mor původně vypukl. 

Černá smrt

  • Událost: morová epidemie
  • Rok: 1347
  • Počet mrtvých: přes 200 milionů
  • Následky: zásadní pokles populace, změny na pracovním trhu, rostoucí nenávist k Židům

Za černou smrt mohly bakterie Yersinia pestis, jež obývají žaludky blech parazitujících na hlodavcích. Na člověka poprvé „přeskočily“ pravděpodobně začátkem 14. století v Asii, kterou zdevastovala válečná tažení Mongolů a klimatické změny. Hladomor a celkově bezútěšné podmínky oslabily obranyschopnost tamních lidí. Oteplování a mizející travnaté plochy na druhé straně vyháněly hlodavce z jejich přirozených teritorií a přiměly je žít blíž člověku. Mnozí epidemiologové považují za první zmínky o moru kyrgyzské náhrobky nedaleko jezera Issyk-kul: Již v roce 1338 se na nich psalo o jakési nákaze

Obchod s nemocí

S chorobou se potýkala také Čína, jíž vedle válek a klimatických změn podlomily nohy rovněž přírodní katastrofy. Morová epidemie tam dorazila v 30. letech 14. století a odhaduje se, že než udeřila na Evropu, zahynulo 25 milionů Číňanů. Na starý kontinent se mor dostal s krysami na palubách obchodních lodí. První záznamy o jeho výskytu pocházejí z roku 1347, kdy se objevil na Sicílii. Zatímco na ostrově zůstala epidemie izolována, s dalšími plavidly pronikla do Benátek a mnoha obchodních uzlů ve Středomoří, odkud se pak nezadržitelně šířila Evropou. 

Francie, Španělsko, Portugalsko a Anglie hlásily nákazu v roce 1348. Do roku 1350 se na seznam přidalo Německo a severské státy. Nemoc se projevovala růstem krvácejících a hnisajících nádorů v podpaží či okolo rozkroku. Později začal pacient zvracet krev a umíral obvykle dva až sedm dnů po nákaze. Lék ani protiopatření neexistovaly, štěstí měly jen izolované nebo „zaostalé“ oblasti, jež nežily mezinárodním obchodem: Například českému území se první morová vlna v podstatě vyhnula. Přesto se předpokládá, že v první polovině 14. století zahubila epidemie až 200 milionů lidí, tedy zhruba 50 % tehdejší evropské populace. V nárazech se přitom mor vracel až do 19. století, nicméně nikdy již nepostihl celý kontinent. 

Važte si naší práce

Trvalo 200 let, než se obnovil populační stav před epidemií – ale ztráty na životech nepředstavovaly jedinou změnu, která s nemocí přišla. Neschopnost lékařů s morem bojovat podlomila všeobecnou víru v medicínu. Jako lék se často používal líh, což vedlo k vyšší konzumaci alkoholu. Církev si také nevěděla rady s vysvětlením útrap, jež epidemie přinesla. Společnost svírala depresivní nálada, šířil se fanatismus a nakonec byly z katastrofy obviněny menšiny a „zjevně“ nemocní: Stačilo mít například lupénku, a dotyčný byl označen za malomocného a vyobcován nebo rovnou zabit. Největší podíl viny za morové rány se však přisuzoval Židům – propukaly vůči nim násilnosti, které se nikdo nepokoušel zastavit. 

TIP: Židovské pogromy ve středověkých českých zemích

Z ekonomického hlediska měl ovšem mor i pozitivní následky: Prudký pokles populace za sebou zanechal neobdělaná pole. Hospodáři neměli dost pomocníků a ceny potravin rostly. Čeledíni a další tak po pánech požadovali vyšší odměny a statkáři neměli na výběr: Pokud odmítli, lidé snadno našli práci jinde. „Pomorová“ společnost si tak nakonec začala daleko víc vážit práce a běžní smrtelníci poznali vlastní cenu na trhu – zrodil se předstupeň rozvinutějšího společenství a vyššího sebevědomí jedince.


Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Wellcome Library, TimeMaps



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Delfíni umí při náhlém vynoření usměrnit tvorbu bublinek dusíku tak, aby se jim nedostávaly do krevního oběhu a nekolovaly po těle. (foto: Unsplash, NOAA, CC0)

Příroda

Portrétová fotografie Emila Holuba s neodmyslitelnou tropickou přilbou. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Model blízkého planetárního systému TRAPPIST-1. (foto: NASA, R. Hurt, T. PyleCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Archeologové v Izraeli objevili 44 byzantských zlatých mincí a další cenné předměty. (foto: Israel Antiquities Authority, Dafna GazitCC BY 4.0)

Věda

Turecká obsluha kulometu s rakousko-uherským instruktorem. (foto: Jiří Ráčil, oldphoto.info -se souhlasem k publikování)

Válka

Nezamhouřit oka

Shattered | rok: 2014 | počet sezon: 1

V reality show Shattered se deset účastníků nechalo zavřít v domě plném skrytých kamer a měli za úkol vydržet týden bez spánku. Denně přitom podstupovali testy, aby se určilo, na koho dlouhodobá bdělost dopadá nejhůř. Tito jedinci se pak utkávali v různých výzvách a nejslabší museli dům opustit. Na vítěze čekalo v přepočtu 4,1 milionu korun, suma se však snižovala pokaždé, když někdo ze soutěžících zavřel oči na déle než deset sekund. Zatímco někteří usnuli, jiní prodělávali halucinace či dramatické změny chování. Farah Clareová nakonec zůstala vzhůru celých 178 hodin a odnesla si čtyři miliony korun. (foto: Unsplash, Alexandra Gorn, CC0)

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907