Reklama


Katastrofy, které změnily svět: Hrůzné následky zázračného léku

13.10.2018 - Vilém Koubek

V roce 1957 se dostal na trh lék, který pacientům pomáhal při usínání a proti nachlazení. Později se ukázalo, že v důsledku jeho užívání se jen v Německu narodilo na sedm tisíc postižených dětí a další tisíce ve zbytku světa

<p>Thalidomid se dostal na trh pod názvem Contergan a brzy se prodával stejně dobře jako aspirin. Jen v Německu se v důsledku jeho užívání narodilo na sedm tisíc postižených dětí a další tisíce ve zbytku světa.</p>

Thalidomid se dostal na trh pod názvem Contergan a brzy se prodával stejně dobře jako aspirin. Jen v Německu se v důsledku jeho užívání narodilo na sedm tisíc postižených dětí a další tisíce ve zbytku světa.


Reklama

Thalidomid se dostal na trh v roce 1957 pod obchodním názvem Contergan a za jeho vývojem stála německá farmaceutická firma Chemie Grünenthal. Mnoho lidí se tehdy stále ještě vzpamatovávalo z nočních můr způsobených druhou světovou válkou, a rádi proto sáhli po sedativu, které neobsahovalo silně návykové barbituráty. 

Zázračný lék

  • Událost: následky užívání thalidomidu
  • Rok: 1957
  • Počet postižených: 17 000
  • Následky: zpřísnění pravidel klinického testování léčiv

Absence démonizovaných látek se stala jednou z klíčových předností léku, tou další byla jeho „prokázaná“ nezávadnost. Ve světě, kde neexistovala ani zdaleka tak přísně regulovaná výroba a testování léčiv jako dnes, provedli němečtí vědci pokusy na několika stovkách subjektů a posléze přípravek prohlásili za zcela neškodný. Mimo jiné ulevoval od bolesti, pomáhal s usínáním, zmírňoval příznaky nachlazení, a dokonce jej mohly brát těhotné ženy. V roce 1960 se proto prodejností vyrovnal i takovým „velikánům“, jako byl aspirin. 

Ranní nevolnost

Tou dobou navíc australský porodník William McBride zjistil, že kapsle thalidomidu pomáhají ženám v očekávání bojovat s ranní nevolností, čímž lék ještě víc zpopularizoval. O rok později si však začal všímat, že mu pod rukama přichází na svět stále víc postižených dětí, a spojil si to s thalidomidem. Podezření, že lék způsobuje deformace plodu, se sice objevilo už dřív, ale společnost Chemie Grünenthal ho ignorovala. Případy se však množily, což nakonec vyústilo v zákaz výroby a distribuce látky. Napáchané škody byly ovšem nevratné. 

Jen v Německu se kvůli přípravku narodilo na sedm tisíc dětí s tělesnými deformacemi či bez končetin, s poškozením zažívacího ústrojí a dalšími hendikepy. Pouhých 40 % těchto ratolestí přežilo. Ve zbytku světa šlo zhruba o deset tisíc postižených, z nichž se s komplikacemi vyrovnala asi polovina.

Z prodeje thalidomidu se tak stala jedna z nejhorších farmaceutických katastrof historie, která navždy změnila způsob testování a schvalování nových léčiv nejen v Evropě. Zatímco před incidentem stačily pokusy na stovkách lidí a vlády zemí se do zkoušek nevměšovaly, současné klinické testy se přísně hlídají a trvají řádově několik let. Do oběhu se tak dostávají pouze farmaka s bezpečností i účinností ověřenou při důkladných zkouškách. 

Objeví se znovu?

Přesto thalidomid z trhu zcela nezmizel, jeho prodej se však přísně reguluje a přípravek se využívá při léčbě lepry či některých druhů rakoviny. Příčina jeho závadnosti přitom zůstávala neznámá i 50 let po uvedení do prodeje. Teprve v roce 2010 přišel s vysvětlením japonský výzkumný tým v čele s Hirošim Handou: V rámci testů na kuřatech a akvarijních rybkách se podařilo zjistit, že problémy způsobuje bílkovina celebron, která se na thalidomid váže, takže pak neplní svoji důležitou roli při vývoji plodu. Existuje tudíž šance, že se v budoucnu objeví vylepšená verze léčiva, bez nežádoucích účinků.


Katastrofy, které změnily svět

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Profimedia, diwafilm GmbH

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Polární liška bude jedním z živočichů, jimž zvětšená plocha a vyšší teploty pravděpodobně uškodí.

Příroda

Potravinové lístky z dob Protektorátu

Historie

<h3>Bouře století (USA, 1993)</h3>Na začátku března 1993 zasáhla východ Spojených států bouře, která ovlivnila život poloviny Američanů. <strong>Například i na známé floridské pláži Daytona klesly teploty pod nulu a v Birminghamu, největším městě jižně položeného státu Alabama, napadlo přes třicet centimetrů sněhu.</strong> Směrem na sever sněhová pokrývka mohutněla. Od Alabamy po Kanadu byly zaznamenány rekordní srážky, kvůli nimž zemřelo 270 lidí. V newyorských Syrakusách spadlo přes metr sněhu a v oblasti Apalačských hor ještě o dalších třicet centimetrů víc. Na mnoha místech dosahoval vítr v nárazech rychlosti přes 110 km/h a někde dokonce přesáhl 150 km/h.

Revue

Snímek NASA (NAC) potvrzuje pravost čínských snímků (4x Frame) z přistání na odvrácené straně Měsíce

Vesmír
Revue

Robotické rameno 3D tiskárny tiskne plastový nábytek.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907