Katastrofy, které změnily svět: Hrůzné následky zázračného léku

13.10.2018 - Vilém Koubek

V roce 1957 se dostal na trh lék, který pacientům pomáhal při usínání a proti nachlazení. Později se ukázalo, že v důsledku jeho užívání se jen v Německu narodilo na sedm tisíc postižených dětí a další tisíce ve zbytku světa

<p>Thalidomid se dostal na trh pod názvem Contergan a brzy se prodával stejně dobře jako aspirin. Jen v Německu se v důsledku jeho užívání narodilo na sedm tisíc postižených dětí a další tisíce ve zbytku světa.</p>

Thalidomid se dostal na trh pod názvem Contergan a brzy se prodával stejně dobře jako aspirin. Jen v Německu se v důsledku jeho užívání narodilo na sedm tisíc postižených dětí a další tisíce ve zbytku světa.


Reklama

Thalidomid se dostal na trh v roce 1957 pod obchodním názvem Contergan a za jeho vývojem stála německá farmaceutická firma Chemie Grünenthal. Mnoho lidí se tehdy stále ještě vzpamatovávalo z nočních můr způsobených druhou světovou válkou, a rádi proto sáhli po sedativu, které neobsahovalo silně návykové barbituráty. 

Zázračný lék

  • Událost: následky užívání thalidomidu
  • Rok: 1957
  • Počet postižených: 17 000
  • Následky: zpřísnění pravidel klinického testování léčiv

Absence démonizovaných látek se stala jednou z klíčových předností léku, tou další byla jeho „prokázaná“ nezávadnost. Ve světě, kde neexistovala ani zdaleka tak přísně regulovaná výroba a testování léčiv jako dnes, provedli němečtí vědci pokusy na několika stovkách subjektů a posléze přípravek prohlásili za zcela neškodný. Mimo jiné ulevoval od bolesti, pomáhal s usínáním, zmírňoval příznaky nachlazení, a dokonce jej mohly brát těhotné ženy. V roce 1960 se proto prodejností vyrovnal i takovým „velikánům“, jako byl aspirin. 

Ranní nevolnost

Tou dobou navíc australský porodník William McBride zjistil, že kapsle thalidomidu pomáhají ženám v očekávání bojovat s ranní nevolností, čímž lék ještě víc zpopularizoval. O rok později si však začal všímat, že mu pod rukama přichází na svět stále víc postižených dětí, a spojil si to s thalidomidem. Podezření, že lék způsobuje deformace plodu, se sice objevilo už dřív, ale společnost Chemie Grünenthal ho ignorovala. Případy se však množily, což nakonec vyústilo v zákaz výroby a distribuce látky. Napáchané škody byly ovšem nevratné. 

Jen v Německu se kvůli přípravku narodilo na sedm tisíc dětí s tělesnými deformacemi či bez končetin, s poškozením zažívacího ústrojí a dalšími hendikepy. Pouhých 40 % těchto ratolestí přežilo. Ve zbytku světa šlo zhruba o deset tisíc postižených, z nichž se s komplikacemi vyrovnala asi polovina.

Z prodeje thalidomidu se tak stala jedna z nejhorších farmaceutických katastrof historie, která navždy změnila způsob testování a schvalování nových léčiv nejen v Evropě. Zatímco před incidentem stačily pokusy na stovkách lidí a vlády zemí se do zkoušek nevměšovaly, současné klinické testy se přísně hlídají a trvají řádově několik let. Do oběhu se tak dostávají pouze farmaka s bezpečností i účinností ověřenou při důkladných zkouškách. 

Objeví se znovu?

Přesto thalidomid z trhu zcela nezmizel, jeho prodej se však přísně reguluje a přípravek se využívá při léčbě lepry či některých druhů rakoviny. Příčina jeho závadnosti přitom zůstávala neznámá i 50 let po uvedení do prodeje. Teprve v roce 2010 přišel s vysvětlením japonský výzkumný tým v čele s Hirošim Handou: V rámci testů na kuřatech a akvarijních rybkách se podařilo zjistit, že problémy způsobuje bílkovina celebron, která se na thalidomid váže, takže pak neplní svoji důležitou roli při vývoji plodu. Existuje tudíž šance, že se v budoucnu objeví vylepšená verze léčiva, bez nežádoucích účinků.


Katastrofy, které změnily svět

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Profimedia, diwafilm GmbH

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Tající ledy sice uvolňují cestu ledoborcům, pro běžné lodě však zůstává Severozápadní průjezd nedostupný. Poprvé tudy dokázal proplout Roald Amundsen při výpravě, jež započala roku 1903. 

Zajímavosti
Revue
Věda

Netopýři se kořistí pavouků stávají mnohem častěji, než si biologové dříve mysleli.

Příroda

Podle některých věděckých teorií existuje na Plutu skrytý podpovrchový kapalný oceán.

Vesmír
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907