Reklama


Katastrofy, které změnily svět: Zemětřesení v čínském Tchang-šanu

03.10.2018 - Vilém Koubek

Napříč historií došlo k řadě katastrof, které se navždy zapsaly do lidské paměti a od základu změnily fungování společnosti. Rekordní v tomto směru bylo zemětřesení v čínském Tchang-šanu v roce 1976, které si vyžádalo stovky tisíc obětí

<p>Tchang-šan vyrostl v seizmicky „bezpečné oblasti“. Otřesy o síle 8,2 stupně ho proto téměř srovnaly se zemí.</p>

Tchang-šan vyrostl v seizmicky „bezpečné oblasti“. Otřesy o síle 8,2 stupně ho proto téměř srovnaly se zemí.


Reklama

Ačkoliv oficiálně se čínská kulturní revoluce odehrávala jen v letech 1966–1969, její vliv zůstal patrný až do roku 1976, kdy zemřel její iniciátor Mao Ce-tung. Jednalo se o velkou společenskou reformu, jež měla z komunistické Číny vymýtit poslední zbytky kapitalistických či náboženských praktik a vrhnout ji do náruče idealizovaného komunismu, nazývaného masovou demokracií – alespoň navenek. Pravdou zůstává, že šlo také o způsob, jak si chtěl Mao uzurpovat zpět politickou moc, o niž ho postupně připravovali mladí a agresivnější členové strany. 

Velké čínské otřesy

  • Událost: zemětřesení v Tchang-šanu
  • Rok: 1976
  • Počet mrtvých: až 655 000
  • Následky: uspíšení konce kulturní revoluce a změn ve vedení země

Kulturní revoluce mu dovolila zbavit se každého, kdo se zdál nepohodlný. Zároveň však znamenala pohromu pro zbytek země, kde docházelo k násilné modernizaci, ničení památek a dalším zásahům, jež vedly k vraždění, hladomorům i jiným katastrofám. Zemětřesení v Tchang-šanu mělo „ideální“ načasování, aby kulturní revoluci ukončilo a uspíšilo politické změny. 

Zemětřesení a mlžení

Země se začala třást 28. července 1976 nedaleko zhruba milionového továrenského města Tchang-šan, které vzniklo v oblasti, jež měla být z hlediska přírodních katastrof bezpečná – infrastruktura se proto po otřesech o síle až 8,2 stupně Richterovy škály změnila v hromadu suti. Prvotní živel řádil 14–16 sekund, přičemž po 16 hodinách následoval ještě dotřes o síle 7,2 stupně

Pokud jde o počet obětí, nenalezlo jedno z nejsilnějších zemětřesení v dějinách „konkurenci“ napříč celým 20. stoletím – a to navzdory mlžení čínské vlády, kvůli němuž dodnes neznáme přesné statistiky mrtvých a zraněných. Původní zprávy hovořily o 655 tisících obětí, poté však odhady klesly na 255 tisíc. Podle některých bylo ovšem pravdivé první i druhé číslo: Nižší cifra zahrnovala pouze oběti ve městě, zatímco druhá se týkala mrtvých celkově – včetně okolí metropole. Dalších minimálně 164 tisíc lidí utrpělo zranění. Ačkoliv už tehdy populace země čítala 921 milionů osob, stále se jednalo o ohromující ztráty. 

Stovky tisíc mrtvých, no a?

Tragické následky zemětřesení posléze promluvily do boje o moc, který se odehrával za zády Mao Ce-tunga. Vůdce v září téhož roku zemřel a jím zvolený nástupce Chua Kuo-feng projevil nad katastrofou lítost, a dokonce do Tchang-šanu odcestoval, aby pomohl s odklízením škod. Dobové zprávy jej zachycují s pomyslnou lopatou v ruce a žalem vepsaným do tváře, což značně posílilo jeho postavení budoucího prvního muže země. 

Na druhé straně tzv. gang čtyř – tedy skupina čtyř členů Ústředního výboru Komunistické strany Číny, jež usilovala o převzetí moci – zvolil bezohlednější přístup: V tehdejším tisku sice hojně vyjadřoval účast, zároveň však pohromu využil k politickému boji. „Zemřelo jen několik stovek tisíc lidí. Co z toho? Svržení Chua Kuo-fenga by prospělo osmi stům milionů,“ tvrdili členové skupiny. Všichni byli nicméně záhy zatčeni, uvězněni a souzeni. Kulturní revoluce skončila a čínský lid se utvrdil v úsloví, že s velkými přírodními katastrofami přicházejí také společenské změny. 


Katastrofy, které změnily svět

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock, Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Autory názvu kakao jsou Aztékové. Ti pro ně používali slovo cacahuatl čili „hořká voda“.

Historie
Zajímavosti
Věda
Zajímavosti

Leonardo da Vinci, pravděpodobný autoportrét, kolem roku 1512.

Věda

Ponorka č. III před novým spuštěním na Dunaj

 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907