Co umožňuje existenci kapalného oceánu pod ledovým povrchem některých měsíců?

Přestože Jupiter přijímá ve srovnání se Zemí jen necelá 4 % slunečního svitu, na jeho měsících pravděpodobně existuje kapalný oceán a totéž platí i pro měsíce ještě vzdálenějšího Saturnu. Jak je však možné, že se tak daleko od Slunce vyskytuje voda v kapalném skupenství?

31.12.2022 - Michal Švanda



Hypotéza o existenci podpovrchového oceánu na Jupiterově měsíci Europa se objevila na konci 70. let, krátce po zveřejnění průletových snímků pořízených sondami Voyager, a pokládala se za průlomovou. Z dalších návštěv robotických průzkumníků přímo na místě se zdá, že podpovrchové oceány velkých ledových souputníků možná nejsou až tak vzácné. Měření nasvědčují, že ze čtyř galileovských měsíců vykazují známky existence podpovrchových rezervoárů přinejmenším dva a podobná situace panuje u Saturnu

Jak je však možné, že se tak daleko od Slunce vyskytuje voda v kapalném skupenství? Vědci považují za klíčové dva faktory: Zmíněné satelity pokrývá tlustá ledová kůra, jež funguje coby dobrý izolant. A za druhé disponují vnitřními zdroji energie, zřejmě dvojího typu – roli hraje jednak rozpad radioaktivních prvků v kamenném jádru, ale ještě důležitější efekt nejspíš představuje tzv. slapový ohřev.

TIP: Mohl si Pluto pod svým povrchem udržet kapalný oceán? Nová teorie naznačuje, že ano

Jde o geologické deformace vyvolané momentem gravitačních sil prostorově rozlehlých těles, u nichž se neustavila dokonalá vázaná rotace. Eliptická oběžná dráha pak slapové efekty zesiluje. Tělesem prostupuje deformační vlna a vyvolává tření v horninách, které tvoří zdroj tepla. Podle výpočtů je výkon slapových sil u rozměrných ledových průvodců Jupitera či Saturnu dostatečný, aby udržel tlustou vrstvu podpovrchové vody v tekutém stavu.


Další články v sekci