Mohl si Pluto pod svým povrchem udržet kapalný oceán? Nová teorie naznačuje, že ano

26.06.2020 - Stanislav Mihulka

Podle vědců existuje na Plutu podpovrchový kapalný oceán. Jak by ale v prostředí, kde panují teploty okolo -230 °C, mohl vydržet v kapalném stavu? Podle vědců záleží na tom, jak rychle během úsvitu Sluneční soustavy vznikl.

<p>Šipky ukazují, kde zlomy na povrchu Pluta naznačují existenci podpovrchového oceánu</p>

Šipky ukazují, kde zlomy na povrchu Pluta naznačují existenci podpovrchového oceánu


Reklama

Přestože od průletu meziplanetární sondy New Horizons v těsné blízkosti Pluta už uběhlo pět let, vědecké týmy stále zpracovávají informace, které sonda získala. Jednou z nejčastěji skloňovaných teorií je, zda pod povrchem této trpasličí planety může existovat kapalný oceán.

Kde by se ale takový oceán na Plutu vzal a jak by mohl vydržet v kapalném stavu na trpasličí planetě s průměrnou teplotou −229 °C? Počítačové simulace japonských vědců například ukázaly, že oceán mohl na Plutu vzniknout během dávné kolize s jiným vesmírným objektem. V kapalném stavu by jej mohla udržovat izolační vrstva tvořená klatráty metanu. Experti z Arizonské a Kalifornské univerzity zase přišli s teorií podpovrchového oceánu tvořeného amoniakem, který brání jeho zamrznutí.

S dalším vysvětlením existence podpovrchového oceánu na Plutu nyní přichází tým Carvera Biersona z Kalifornské univerzita v Santa Cruz. Podle vědců má existence kapalného oceánu co do činění s rychlostí, s jakou Pluto během úsvitu Sluneční soustavy vznikl.

Horký vs. studený start

Biersonův tým je přesvědčen, že by existenci kapalného oceánu na Plutu mohl zajistit relativně rychlý vznik této trpasličí planety. Podle tradičních modelů vznikají objekty velikosti Pluta celé stovky milionů let. To by ale bylo pro existenci kapalného oceánu příliš pomalé – planeta by v takové případě teplo nezbytné k udržení kapalného oceánu v průběhu milionů let jednoduše vyzářila.

Nejnovější počítačové modely vzniku planet a podobných těles ale ukazují, že Pluto mohlo vzniknout daleko rychleji – nejdříve se mohly zformovat menší planetesimály a teprve jejich pozdějším spojením by vzniklo Pluto. V takovém případě by vznik Pluta trval pouhých 30 tisíc let, což je podle vědců dostatečně krátká doba k udržení dostatku tepla pro podpovrchový oceán.

TIP: Hádanka vyřešena? Proč jsou na Plutu kusy ledu velké jako mrakodrapy

Teorii „horkého startu“ Pluta podle Biersona podporují snímky, které pořídila sonda New Horizons. „Kdyby Pluto vzniklo jako ledová koule a teprve poté by došlo k roztavení ledu pod jeho povrchem, museli bychom na jeho povrchu pozorovat známky smršťování. Naopak postupně tuhnoucí kapalný oceán by se na povrchu projevoval expanzí. Ze snímků, pořízených sondou New Horizons ale vidíme spoustu dokladů expanze a žádné známky smršťování,“ vysvětluje Carver Bierson svou teorii.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Revue

Vypadal takhle nějak mladý Mars?

Vesmír

EHang 216F předvádí hašení požáru ve výškové budově.

Věda

Jak dosvědčuje i tento snímek, vylézt na nízké větve stromů není pro gepardy až takový problém.

Příroda

Bariéra se skládá z desíti ocelových bran – šesti zvedacích a čtyř padacích –, které protínají řeku v úseku, jenž měří 520 metrů na šířku.

Zajímavosti

Konstantin a Metoděj

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907