Reklama


Pušky z rodiny AK: Různé verze slavné zbraně vyráběl celý svět (3)

16.04.2017 - Lukáš Visingr

Sovětská útočná puška principu Kalašnikov je snad nejznámější a nejrozšířenější zbraní 20. století. A ani dnes se nezdá, že by se měla své pozice vzdát, jelikož stále vznikají nové varianty. Nabízíme vám proto krátký přehled významných ruských i zahraničních členů „rodiny“ zbraní AK

AK-12 - Na pohled nezapře AK-12 příbuznost s legendární konstrukcí Michaila Kalašnikova
AK-12 - Na pohled nezapře AK-12 příbuznost s legendární konstrukcí Michaila Kalašnikova

Mezi nejzajímavější zahraniční deriváty systému Kalašnikov patří izraelská puška Galil. Do Izraele doputoval princip Kalašnikov z Finska, které vyrábělo pušku Valmet Rk 62. Izraelci oceňovali jednoduchost a spolehlivost sovětského systému, který ukořistili od arabských vojáků, ale pro svou armádu chtěli vyspělejší zbraň. Při vývoji pušky Galil, jež nese jméno svého konstruktéra Israela Galila, proto použili pokročilejší materiály a technologie.


Předchozí části:

Pušky z rodiny AK: Kopie ze zemí východního bloku (1)

Pušky z rodiny AK: Přechod na střelivo menší ráže (2)


Dalším důležitým rozdílem je ráže, neboť Galil se standardně vyráběl pro munici ráže 5,56×45 mm a také pro munici 7,62×51 mm NATO. Objevilo se několik provedení, mezi něž se řadí základní AR, zkrácené SAR a MAR, lehký kulomet ARM nebo puška pro přesnou střelbu Galil Sniper.

Izraelci poskytli licenci mimo jiné Kolumbii, Ukrajině a Jihoafrické republice. V první z nich se vyrábí zdokonalená podoba Galil ACE, ukrajinský průmysl produkuje kopii Fort-301. Zřejmě nejznámější modifikaci izraelské pušky představuje zbraň jihoafrické společnosti Denel, jejíž puška Vektor existuje v několika verzích (základní R4, krátká R5 a velice krátká R6), které se od izraelského vzoru liší například větší délkou (kvůli vyšší průměrné výšce Jihoafričanů). Zbraně řady Galil a jejich deriváty zavedlo kolem čtyřiceti zemí, a ačkoli je v Izraeli postupně nahrazují nové pušky Tavor, zřejmě zůstanou ve službě ještě řadu let.

Nezničitelná a jednoduchá

Ve více než 80 zemích světa byly zbraně systému Kalašnikov zavedeny do výzbroje a v řadě dalších se používají neoficiálně. Tvoří pravděpodobně více než jednu desetinu všech střelných zbraní na planetě. Na této zbrani vlastně není nic tak zvláštního – není příliš přesná, ovládání je běžné. Klíčem k úspěchu je její jednoduchost. Ve srovnání s jinými útočnými puškami má kalašnikov velkorysou vůli mezi pohyblivými součástmi. To sice nepřispívá k přesnosti, ale současně to znamená, že je nepravděpodobné, aby se zbraň zasekla kvůli zanesení bahnem či pískem.

Dobře se s ní manipuluje v tlustých zimních rukavicích a její ovládání zvládnou i malé děti. V některých oblastech, kam nesahal vliv Sovětského svazu, se zbraním AK proniknout nepodařilo. Například na Filipínách používají povstalci americké M16. Ovšem ukázalo se, že jakmile se kalašnikov někde prosadil, je obtížné ho vytlačit. Například v Sýrii se občas objevily pušky FN FAL. Ty ale používají munici o délce 51 mm, které je v této oblasti jako šafránu oproti 39mm nábojům do kalašnikova.

Příchod techniky nové generace

Právě zmíněná puška AN-94 byla oficiálně zařazena do výzbroje, jenže se vyrobil pouze malý počet sériových kusů. Přesto se zdálo, že éra pušek Kalašnikov končí, což kulminovalo v roce 2011, kdy ruská armáda zastavila nákupy zbraní řady AK s tím, že jsou zastaralé. V té době se ale již intenzivně pracovalo na pušce nové generace, která se poprvé objevila v roce 2010, kdy se jí říkalo AK-200, ale (zdánlivě) definitivní verze byla v roce 2012 představena jako AK-12.

Na pohled nezapře příbuznost s legendární konstrukcí Michaila Kalašnikova, jenž se přes svůj vysoký věk podílel na jejím vývoji, přestože na pozici hlavního konstruktéra jej vystřídal jeho dlouholetý kolega Vladimir Zlobin. Puška AK-12 má moderní design a mechanismus byl upraven tak, aby klesl zpětný ráz a aby se zbraň dala lépe ovládat při střelbě dávkou, jejíž maximální rychlost činí až 1 000 ran za minutu (základní podoba AK dosahuje 600 ran za minutu).

AK-12 si získala velkou pozornost a přiměla ruskou armádu ke změně názoru, takže podle upravených plánů by měl ruský „voják budoucnosti“ vybírat ze čtveřice typů, a to AK-12 (5,45 mm), AK-103-4 (7,62 mm) a zbraní A-545 a A-762, jež představují zdokonalené verze konkurenčního principu AEK. V září 2016 se představila zřejmě již opravdu finální forma pušky AK-12 a současně příbuzná zbraň AK-15 pro střelivo ráže 7,62×39 mm.

Kromě toho se mají prvky AK-12 využít k omlazení původního designu pušek, aby tak vznikaly zbraně levné a současně technologicky pokročilé. Jde mimo jiné o program Obvěs, jak se nazývají modernizované zbraně AK-74M s různými doplňky, jež se poprvé objevily na loňské přehlídce v Moskvě. Do výzbroje ruských zvláštních jednotek se v letošním roce dostala kompaktní puška AK-400, jež kombinuje některá řešení z AK-74M a AK-12. Firma Kalašnikov nedávno představila i novou přesnou pušku SK-16 (čili SVK) a velice lehký kulomet RPK-16. V kaž- dém případě se nezdá, že by legendární kalašnikov směřoval do výslužby.

  • Zdroj textu: Válka REVUE listopad 2016
  • Zdroj fotografií: Wikipedia

Reklama



Reklama

Aktuální články

Vzducholoď Italia, jež se v roce 1928 měla vznést k severnímu pólu, nakonec svého cíle dosáhla, poté však tragicky ztroskotala.

Zajímavosti

Sériová výroba návratových modulů lodí Sojuz

Vesmír

Zámek ční nad obcí Hohenschwangau

Historie

Hlavním receptem na léčbu takzvaného bombového (též šrapnelového) šoku byl klid a odpočinek

Válka

Dron Fury s novým motorem může provádět průzkum 15 hodin

Věda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907