Ženy vs. muži: V čem ženy předčí své mužské protějšky?

Ženy jsou vnímány jako něžné pohlaví, ale empirické výzkumy posledních let ukazují, že ve vedoucích pozicích excelují nad muži. Podle vědeckých analýz ženy vynikají v přebírání iniciativy, vyjednávání, seberozvoji, usilování o excelentní výsledky, ve vysoké integritě a poctivosti. V čem dalším dokážou muže překonat?

26.12.2023 - Dominika Veselá



Globální studie ukazují, že ženy muže překonávají až v 84 % činností, zatímco mužské pohlaví exceluje ve dvou zásadních směrech: v rozvíjení strategických dovedností a odborně-technických znalostech. Ženy jsou vysoce kompetentními vůdkyněmi, jak ostatně potvrzují všichni, co s nimi blízce spolupracují, a to, co je brzdí, „rozhodně není nedostatek schopností, nýbrž nedostatek adekvátních příležitostí“, na čemž se shodují výzkumy z celého světa.

Více věcí zaráz?

Genderová otázka je trnem v oku veřejnosti. Názory „většiny“ potvrzují existenci stereotypu, podle nějž ženy předčí muže výhradně v jedné činnosti, a tou je multitasking neboli zvládání několika úkolů najednou. O psychologické pozadí tohoto tvrzení se už před lety zajímaly vědecké týmy z celého světa. V roce 2015 se objevil článek s názvem Women Are Better Than Men – Public Beliefs on Gender Differences and Other Aspects in Multitasking, který zkoumal rozdílné schopnosti mužů a žen.

Za účelem výzkumu vyplnilo 488 účastníků rozličných národností (Američané, Britové, Němci, Nizozemci, Turci a další) online dotazník. Výsledky ukázaly, že více než 50 % participantů věří genderovým rozdílům, pokud se bavíme o multitaskingu, a až 80 % z nich se domnívá, že ve zvládání několika činností naráz jsou nejlepší právě ženy.

„Lidé mají tento názor zakořeněný z dávné minulosti, protože je od nepaměti evoluční výhodou mít větší praxi s multitaskingem, což ženy mají zejména kvůli skloubení výchovy dětí, práce v domácnosti a zaměstnání,“ vysvětlil autor studie André J. Szameitat. Zjištění byla ve všech zemích stejná, což podpořilo existenci tohoto rozšířeného genderového stereotypu. Další výsledky dotazníku zkoumaly, co si účastníci představují pod pojmem „ženský multitasking“, přičemž odpovědi nejčastěji zahrnovaly péči o děti, schopnost telefonování za jízdy a pokročilou administrativní práci.

Dobrý vůdce

Sociologové z Pew Research Center v roce 2015 zkoumali, co z člověka udělá dobrého vůdce. „Vlastnosti jako poctivost, inteligence, soucit a inovace byly v žebříčku benefitů umístěny zdaleka nejvýše,“ vysvětlili. Při srovnávání vlastností mezi muži a ženami dosáhlo dámské pokolení takřka ve všech kategoriích vyššího skóre. Široká veřejnost vnímá ženy jako soucitnější, inovativnější a čestnější než muže.

Nejzajímavější na celé studii byl fakt, že ženy měly tendenci své zásluhy zlehčovat a podceňovat vlastní sebehodnotu. Vědci z Pew Research Center taktéž zdůraznili, že s věkem ženy získávají větší sebevědomí a usilují o vyšší pozice, zatímco muži mají tendenci s rostoucím věkem svoje zásluhy zlehčovat. „Muži do 25 let mají ostré lokty a myslí si, že jsou na vrcholu svých schopností, ve srovnání s ženami mladšími 25 let, které mají tendenci se podceňovat.“ S rostoucím věkem se toto schéma obrací.

Podle statistiky zveřejněné v roce 2023 na webu Leftronic tvoří 29 % globálního vrcholového managementu ženy, 31 % vedoucích funkcí v USA zastávají ženy a 33 společností z žebříčku Fortune 500 vedou generální ředitelky. Odvětvím, jemuž bezkonkurenčně vládnou ženy, jsou lidské zdroje. Na začátku roku 2019 tvořily manažerky lidských zdrojů až 79 % všech vrcholových pozic obsazených dámami. V lékařských službách je ve vedoucích pozicích ohromujících 72 % žen.

Výjimečně ženské schopnosti

Alice Eaglyová, odbornice na téma ženského leadershipu, zjistila, proč jsou ženy lepšími vůdkyněmi než muži. „Dámy mají tendenci být mnohem více transformační – což znamená, že se snaží rozvíjet ostatní, efektivněji jim naslouchat a podporovat je nad rámec profesního působení.“

Zpráva Future of Jobs na Světovém ekonomickém fóru poodhalila, že hlavními dovednostmi potřebnými k vůdcovství jsou emoční inteligence (EQ), empatie, umění naslouchat, koučování, mentoring a kreativita. „Výzkum ukázal, že ženy mají tendenci využívat svoje ‚měkké dovednosti‘ daleko lépe než muži.“ Taktéž byla provedena studie, která porovnávala, jak muži a ženy zvládají stres v obtížných situacích.

Neurověda dokazuje, že ženy se mnohem lépe rozhodují ve stresu. Studie provedená Univerzitou v Jižní Karolíně zjistila, že za normálních okolností se muži a ženy rozhodují podobně, ale ve vysoce stresových situacích se muži chovají riskantněji, což mívá negativní dopad na výsledek sporu. Neuropsycholožka Nichole Lighthallová dodává: „Muži a ženy prožívají stres odlišně, fyziologicky i psychicky.“

Co se mohou muži naučit od žen?

Když muži a ženy zažívají vysokou úroveň stresu, zvyšuje se jim hladina kortizolu v krvi. Výzkum ukazuje, že ženský mozek dokáže efektivněji kormidlovat kortizol, což v praxi znamená, že dámy lépe zvládají rozhodovací proces. To je zásadní parametr, který se muži mohou od ženských protějšků naučit, pokud jde o vůdcovskou roli.

„Ve světě, jenž upřednostňuje sebevědomí a sebedůvěru, není na škodu se neustále ujišťovat, že zvládáte umění sebeuvědomění a nechováte se příliš arogantně a zpátečnicky,“ doporučuje mužům psycholožka Lighthallová. Uvědomění, že toho spoustu ještě nevíme, nám pomáhá udržet si pokoru a zároveň rozvíjet vlastnosti skvělého vůdce.

Dalším aspektem, v němž ženy excelují, je schopnost vcítění se do problémů kolegů, naslouchání zaměstnancům a povznášení jejich ducha nad úroveň obyčejnosti. O ženských vůdcích je známo, že rády koučují a mentorují ostatní. „Ony chápou, jak důležitá je investice času a energie do rozvoje druhých, pokory a soucitu,“ uzavírá Lighthallová.

Trocha kontroverze

V roce 2021 se časopis Forbes pustil do kontroverzního porovnání schopností mužů a žen. Článek začíná sdělením: „Ženy překonávají muže ve většině vůdcovských schopností. Pokora, sebevědomí, sebekontrola, empatie, sociální dovednosti, emoční inteligence, laskavost a prosociální orientace. V tom všem dámy dnes excelují nad muži.“

Podle Thomase Chamorro-Premuzica, přispěvatele Forbes magazínu, ženy překonávají muže také v úrovni vzdělání, zatímco pánové mají zdaleka nejvyšší skóre v tzv. temných vlastnostech, jako je agrese (nevyprovokovaná), narcismus, psychopatie a machiavellismus, jež předcházejí toxickému a destruktivnímu chování typickému pro mocné muže.

Výzkumy také ukazují, že muži mají větší ega, což je překvapivě jedno z nejméně kontraproduktivních zjištění v historii vědy. Ženy se podle historických dat projevují demokratičtěji, jsou lepším vzorem, naslouchají ostatním a rozvíjejí potenciál svých podřízených.

Pravěký omyl

Pokud si myslíte, že genderové rozdíly vzdorují kulturním stereotypům, mýlíte se. Lidé si uvědomují výhodu ženského vedení už odpradávna, teprve teď se o tom ale začíná mluvit. Data výzkumného ústavu Gallup naznačují, že ještě v roce 1953 preferovalo 66 % Američanů mužského šéfa, dnes je to už jen 23 %. 
Na základě toho vyvstává jasná otázka: „Pokud mají ženy větší vůdcovský potenciál, proč jsou stále upozaděné?“ Odpověď je podle sociologů zřejmá: Ve skutečnosti si nevybíráme vůdce na základě jeho skutečného potenciálu, talentu nebo kompetencí. Pokud bychom to dělali, pak bychom měli nejen více ženských vůdců, ale více žen v populaci obecně.

Pravda je taková, že feminismus je zkreslením založeným na neúplných údajích, zatímco sexismus je sebezničující. To je podle nadnárodní marketingové společnosti McKinsey důvod, proč je světový HDP o dvanáct bilionů dolarů nižší, než by byl, kdybychom směřovali k rovnosti žen a mužů. „Namísto optimalizace společnosti pro pokrok a spravedlnost udržujeme status quo, který prospívá jen těm, co jsou na vrcholu. Vzniká přebytek mužů, kteří na pomyslnou špici dorazili ani ne tak kvůli zásluhám, jako kvůli privilegiím, chamtivosti nebo nedostatečné průbojnosti žen,“ dodává Thomas Premuzico.

Lovec vs. udržovatelka ohně

Některá tvrzení o rozdílnosti rolí mezi pohlavími se opírá o hypotézu lovce a sběrače, která vysvětluje, že k dělení práce a plnění úkolů dochází přirozeným výběrem. „Muži, jejichž nejdůležitější úlohou bylo lovit jídlo, vynikali v akčnosti, prostorovém vnímání a rychlých reakcích na hrozící nebezpečí,“ vysvětluje André J. Szameitat, autor zmiňované studie „Women Are Better Than Men“. Nejdůležitější rolí žen bylo udržovat oheň, vychovávat potomky a připravovat jídlo, a proto vynikaly v aktivitách, které jim umožňovaly pracovat souběžně na několika úkolech naráz. 

Zajímavé je, že také účastníci velkého dotazníkového šetření pro studii Women Are Better Than Men, kteří věřili, že ženy jsou lepší v multitaskingu, často výše uvedené argumenty použili v odpovědích. „Více než 64 % participantů věřilo, že ženy jsou lepší v multitaskingu kvůli souběžným činnostem práce v domácnosti a péče o děti.“ Dalších 73 % účastníků uvedlo, že i ženy bez dětí jsou lepší v multitaskingu, což naznačuje jejich domněnku, že schopnost zvládat více úkolů najednou je u žen vrozená, nikoli nabytá praxí.

Není multitasking jako multitasking

Další zajímavé postřehy poskytly doplňkové dotazy v rámci rozšířeného výzkumu autora Andrého J. Szameitata. Každý participant hodnotil ženské multitaskingové činnosti odlišně. Většina např. uvedla, že telefonování při řízení nebo pokročilá administrativní činnost jsou „nejhodnotnější parametry multitaskingu“. Ale např. žehlení při sledování televize za multitasking nepovažovali.

Zdá se, že základním kritériem, podle kterého se na základě mínění veřejnosti dá o ženě říct, že je dobrá v multitaskingu, je subjektivní pohled na náročnost jednotlivých úkolů. „Pokud má jít o činnosti velmi jednoduché, nebo dokonce automatické, nepřikládají jim pozorovatelé takovou váhu.“ Lze konstatovat, že jakmile splnění úkolu vyžaduje účast dětí, patří automaticky mezi nejhodnotnější příklady multitaskingu. Druhým nejvýznamnějším jsou překvapivě různé činnosti při řízení automobilu.

Muži oceňují řízení auta

Nejvyšší požadavek na multitasking má podle účastníků výzkumu používání mobilního telefonu při řízení automobilu. Třetí nejnáročnější aktivitou je podle dotazníkového šetření telefonování při jízdě za používání tzv. hands-free setu. Pokud toto ženy zvládají, jsou automaticky (zejména tedy muži) považovány za velmi schopné.

Psychologové StrayerJohnston potvrzují, že „fyzické držení telefonu ve skutečnosti vyžaduje jen málo pozornosti a ke zhoršení řidičských schopností u této činnosti dochází jen minimálně“. Účastníci se zdráhali souhlasit s návrhy, že by rozhovory s ostatními cestujícími v autě nebo poslech rádia při jízdě byly dobrými příklady multitaskingu, což naznačuje, že tyto akce jsou považovány za méně náročné a rušivé.

Šokující je ale závěr, podle nějž je kontrola stěrače při řízení považována za dobrý příklad multitaskingu. Tento trend ilustruje představu o dvou hlavních kritériích pro multitasking: existence dvou souběžných a dostatečně složitých úkolů, aby situace vyžadovala rychlý zásah. Jakmile se byť jen jeden z úkolů stane příliš automatickým, ztrácí multitasking na hodnotě. 


Další články v sekci